Na každoroční pomyslné dráze Slunce dospěje k nejsevernějšímu bodu, tzv. obratníku raka, a začne léto. Poté se začne opět vracet k rovníku, bude proto nejdelší den v roce, a naopak nejkratší noc.

Na severním zemském pólu, který je přikloněn ke Slunci nejblíž, vrcholí během letního slunovratu polární den. Letní slunovrat je také doba, kdy je možné v noci nad severním obzorem často vidět stříbřité mraky, které tvoří drobné krystalky ledu. Zatímco běžné mraky se pohybují v troposféře ve výšce kolem 12 kilometrů, tyto mraky jsou v mezosféře ve výšce okolo 80 až 85 kilometrů, takže je velkou část noci slunce ozařuje zespodu.

Jaké máme druhy léta:

• – Astronomické léto trvá od letního slunovratu do podzimní rovnodennosti (na severní polokouli to je přibližně od 21. června do 23. září).
• – V meteorologii se vymezuje léto jako období od 1. června do 31. srpna, jde tedy o meteorologické léto.
• – V bioklimatologii známe pojem biologické léto, které je v období od 1. června do 15. srpna.
  Léto přišlo do kraje, louka plná květů je.
  Všechno kvete, všechno zraje, na louce si čmelák hraje.
  Bručí, bzučí, poletuje, přitom volá: „léto tu je“.
• – U nás ještě rozlišujeme vegetační léto, kterému se také říká klimatické léto nebo období zrání obilovin. Za počátek klimatického léta se považuje nástup průměrných denních teplot nad 15 st. C. Nástup a trvání klimatického léta závísí mj. na nadmořské výšce, takže je rozdílné v různých polohách. Např. v nadmořské výšce 200 m začíná 25.5. a končí 7.9. V nadmořské výšce 500 m začíná 19.6. a končí 22.8. a v polohách 1 100 m až 1 300 m n.m. se vegetační léto vůbec nevyskytuje. Vegetační jaro zde tedy přechází přímo do vegetačního podzimu.
• – Velmi významné je fenologické vymezení léta, kterým se rozumí doba od počátku kvetení bezu černého a akátu až po kvetení ocúnu jesenního. Někde se uvádí, že končí sklizní ovsa.
  Co je občanský, nautický a astronomický soumrak
  Nejčastěji 21. června nastává slunovrat, to je období, kdy máme nejkratší noci v roce a to okolo 8 hodin. Doba mezi dnem, během něhož je zemský povrch osvětlen slunečními paprsky a nocí, kdy je naopak ve stínu Země, se nazývá soumrak. Pokud se jedná o dobu po západu Slunce, hovoří se o večerním soumraku neboli stmívání. Doba krátce před východem Slunce se zase označuje jako ranní soumrak či svítání.

Více se zajímavostí se dozvíte ZDE

České zvyky, tradice a pranostiky – ilustrace která baví. Více  o zvycích, tradicích a mnohém dalším  naleznete ZDE.