Zvláště v této roční době je budoucí populace srnčí zvěře velmi ohrožena a to především díky nezodpovědným zemědělcům. Stovky možná tisíce srnčat zemře pod stroji zemědělců, kteří primárně porušují zákon a sečení ani neoznámí.

Něco od Elišky o srnčí zvěři

Srnčí zvěř (srnec obecný – Capreolus capreolus) je jedním z nejběžnějších druhů volně žijící spárkaté zvěře v Evropě, včetně České republiky. Patří do čeledi jelenovitých a je typická pro lesy, pole i okraje lidských sídel. A jelikož se blíží srnčí říje, tak vám o srnčí zvěři něco stručně povím.

Vzhled
Srnčí zvěř je poměrně malá. Dospělý srnec (samec) váží obvykle 20–30 kg, srna (samice) bývá o něco lehčí. Letní srst má červenohnědou barvu, zimní je šedohnědá až šedá. Typickým znakem je tzv. „zrcátko“ – světlá skvrna na hýždích, která se při vzrušení zřetelně rozšiřuje. Samci mají menší paroží, které každoročně shazují a znovu nasazují. Paroží má obvykle až 3 výsady (špičky).

Chování a životní styl
Srnčí zvěř je velmi plachá a opatrná. Aktivní bývá hlavně za svítání a soumraku. Je spíše samotářská, i když v zimě se mohou srnci a srny shlukovat do menších skupin. Teritoria si značkují pachovými žlázami a třením paroží o větve.

Rozmnožování
Páření (tzv. říje) probíhá v červenci a srpnu. Srna je v té době pronásledována srncem, což je často doprovázeno tzv. „říjovými kruhy“ – vyšlapanými stezkami v trávě. Zajímavostí je tzv. latentní březost – oplodněné vajíčko se po oplodnění nevyvíjí ihned, ale až po několika měsících. Srnčata se pak rodí až v květnu nebo červnu následujícího roku. Většinou se rodí jedno až dvě mláďata.
Pokud se v červenci a srpnu chystáte na cesty autem, jezděte obzvláště opatrně. Srnčí zvěř je v tuto dobu méně obezřetná a lehce může vběhnout na silnici.

Potrava
Srnčí zvěř je býložravá. Živí se různými druhy travin, bylin, pupeny, listy, výhonky keřů a stromů, ale i plody jako jsou žaludy, bukvice či ovoce. V zimě bývá její potrava chudší, což může vést k poškozování mladých stromků (okus).

Význam srnčí zvěře a ochrana

Srnčí zvěř má v přírodě důležitou roli, ale zároveň může způsobovat škody na lesních porostech a zemědělských kulturách. Je lovnou zvěří – její odstřel podléhá přesně stanoveným pravidlům v rámci mysliveckého hospodaření. Velkým nebezpečím pro srnčí zvěř je silniční doprava, predátoři a tvrdé zimy. A proto zde uvedu i něco ohledně nezbytné části myslivosti a to lovu. V tomto případě srnčí zvěře.

Srnčí zvěř se loví hlavně kvůli regulaci početnosti, ochraně přírody a lesa, ale také z hospodářských a mysliveckých důvodů. Lov srnčí zvěře není jen o získání trofeje, ale je důležitou součástí mysliveckého hospodaření.

Proč se srnčí zvěř loví:

1. Regulace početnosti
Pokud by srnčí zvěře bylo příliš mnoho, docházelo by k poškozování lesních a zemědělských porostů (okus mladých stromků, poškození polních plodin). Nadměrná populace by také trpěla nemocemi a nedostatkem potravy.

2. Zdravotní a genetický výběr
Odstřel slabších, nemocných nebo nevhodně vyvinutých jedinců (např. s vadným parožím) pomáhá udržet zdravou a silnou populaci.

3. Bezpečnost dopravy
Regulací počtu zvěře v okolí silnic se snižuje riziko srážek vozidel se zvěří.

Lov neprobíhá nikdy bezmyšlenkovitě a unáhleně. Či jak si hodně lidí bohužel myslí pouze „pro zábavu „. Podléhá mnoha pravidlům a kritériím. Některá se vám zde pokusím přiblížit.

Lov srnčí zvěře je přísně regulován zákonem a probíhá podle tzv. plánu lovu, který každoročně schvaluje státní správa myslivosti.

1. Druhy odstřelu:

• Selektivní odstřel – zaměřený na slabé, nemocné nebo jinak nevhodné jedince.
• Trofejový odstřel – cílem jsou srnci s vyzrálým parožím.
• Regulace počtu, pokud je to nutné, samic a mláďat (srny a srnčata) – důležitá pro stabilní vývoj populace. Vybírá se vždy pouze slabá zvěř, která je potencionálním nebezpečím kvůli šíření chorob pro ostatní zvěř.

2. Věkové a kvalitativní kritérium:
Posuzuje se věk zvěře, zdravotní stav, vývin těla a paroží.
Mladí srnci s nepravidelným nebo slabým parožím mohou být odstřeleni dříve než silní jedinci.
Srny a srnčata se loví tak, aby byla zachována rovnováha mezi pohlavími a správný poměr věkových tříd.

3. Doba lovu:
Pro lov srnčí zvěře je přesně vymezen čas v roce. Mimo toto období se smějí lovit pouze velmi nemocní a trpící jedinci.

Lov srnčí zvěře není svévolný ani výhradně sportovní. Je to odborně řízená činnost, která slouží k udržení zdravé, vyvážené populace, ochraně ekosystémů a také k využití obnovitelných přírodních zdrojů (zvěřina, trofeje). Každý myslivec musí dodržovat zákonné podmínky, etiku lovu a respektovat přírodu.

S mysliveckým pozdravem vaše
Eliška Marie Nedvědová

Kdo je Eliška Marie Nedvědová?  Především úžasná a empatická žena. Učitelka hudby na violoncello, skvělá kuchařka, milovnice přírody a v neposlední řadě myslivec tělem i duší. I přes své mládí a ženskou jemnost patří mezi nejlepší myslivce, snadno si poradí během chvilky i s vyvrhnutím a naporcováním divočáka a ještě navíc, než se rozkoukáte, už je na talíři skvělé jídlo. A pozor, pánové především, umí opravdu velmi dobře střílet ze všech dlouhých i krátkých palných zbraní.