Předpovědi tohoto druhu jsou v lidovém prostředí velmi rozšířené a podle národopisců mělo šíření tohoto typu pranostik působících odstrašujícím způsobem na konání květnových svateb přímou souvislost s vyvrcholením jarních polních prací. Snahou světské a církevní vrchnosti prý bylo posunout tyto obřady mimo dobu, ve které se v tak závažné míře rozhodovalo o příští úrodě.

                                                                                                                                                            Zmíněná pověra asi tedy vycházela z předpokladů našich předků, že po svatbě téměř každá žena otěhotněla, a protože ji v následujících měsících čekala tvrdá práce na polích, přičemž mnohdy nevěděla, že je těhotná hrozilo riziko potratu.                                                                                                                                                                   Další rizikem bylo, že by porod vycházel na měsíc únor. Hrozilo by tak, že v kruté zimě nepřežije matka ani dítě. Lékařská pomoc u chudých lidí v té době nebyla po ruce a zásoby jídla se ztenčovaly. To je ale naštěstí už jen historie.