Divoká prasata jsou nejen přemnožena, ale čím dál víc i nositelem nemocí, kterými se snadno nakazíte v lesích i při sběru hub nebo borůvek nebo jen při procházce lesem. Navíc se zabydlují i ve městech a obcích.

Zkušená žena v oblasti myslivosti Eliška Marie Nedvědová vám přináší více objektivních informací.

Lov prasat je pro mě jako myslivce jeden z nejzajímavějších. Prase se vyznačuje velikou inteligencí a schopností si situace pamatovat a velmi rychle se jim přizpůsobit. V ČR je několik způsobů lovu divokých prasat. Každý z nich má své výhody, pravidla a využití v různých podmínkách. Například jsou to:

1. Naháňky – jedná se o skupinový lov, kdy střelci stojí na určených, bezpečných stanovištích a honci ženou zvěř směrem ke střelcům. Jsou velmi efektivní pro snižování početních stavů, ale poskytují menší možnost selektivního výběru.
2. Šoulačka – lov, kdy se myslivec pohybuje tiše lesem a snaží se zvěř najít, přiblížit se k ní a ulovit. Je to náročnější způsob lovu na zkušenosti, ale poskytuje možnost přesného selektivního výběru.
3. Čekaná – je lov z posedu, kazatelny, žebříku atd…, kdy myslivec čeká v tichosti na místě na příchod zvěře. Tento způsob lovu se provozuje především za šera, v noci nebo brzy ráno. Zde je opět velkou výhodou možnost výběru vhodného kusu.

A proč musíme prasata jako myslivci regulovat?

Lov divokých prasat, známých také jako černá zvěř, je v mnoha zemích běžnou praxí a má několik důležitých důvodů – ekologických, ekonomických i zdravotních.

1. Přemnožení a regulace populace. Divoká prasata se v posledních letech velmi rozmnožila. Mají vysokou plodnost – samice může mít i dvě vrhy ročně, přičemž v každém bývá několik selat. Pokud není populace regulována lovem, může dojít k přemnožení, což má negativní dopad na krajinu i další živočichy.

2. Škody na zemědělských plodinách
Divoká prasata způsobují značné škody na polích. Ráda ryjí půdu a hledají potravu – zejména kukuřici, obilí, brambory a další plodiny. Zemědělci kvůli nim ročně přicházejí o miliony korun.

3. Přenos nemocí
Divoká prasata mohou být přenašeči nebezpečných nemocí, jako je africký mor prasat (AMP), který je smrtelný pro domácí prasata. Přestože není nebezpečný pro člověka, jeho rozšíření může vážně ohrozit chovy prasat a mít dopad na ekonomiku. Nebo mimo jiných nemocí i prašiviny, snadno přenosné na člověka jen tím, že se nakazíte z místa, kde prošlo zvíře přenašeč.

4. Bezpečnost silničního provozu
Srážky aut s divokými prasaty nejsou neobvyklé, zvlášť v lesnatých a venkovských oblastech. Takové nehody mohou být nebezpečné pro řidiče i zvířata. Snižování počtu těchto zvířat v blízkosti silnic přispívá k bezpečnosti.

5. Ekologická rovnováha
Přemnožená divoká prasata mohou ničit přirozené prostředí jiných druhů, ryjí lesní půdu, ničí kořenové systémy stromů a ohrožují biodiverzitu. Lov pomáhá udržovat rovnováhu v přírodě. I když v mnoha případech jsou i myslivci bezmocní. Přemnožená prasata se stěhují i do měst a tam není možná jejich množstevní regulace.

Lov  probíhá vždy s mysliveckou etikou. Například lov vodící bachyně, které hrají klíčovou roli v tlupě, je nejen v mém mysliveckém okolí, ale napříč českou myslivostí považován za vysoce neetický. Jsou to nejstarší a nejzkušenější samice tlupy a své zkušenosti předávají dalším generacím. Určují směr a pohyb skupiny při hledání potravy a bezpečného úkrytu. Řídí dobu chrutí (říje) mladších samic, čímž zajišťuje, že se selata rodí v optimální dobu, obvykle od března do května. Též se starají o výchovu a ochranu selat. Po úmrtí vodící bachyně se tlupa často rozpadá nebo její roli pak mohou zaujmout její dcery z nejstarší generace. Proto je lov vedoucí bachyně vysoce neetickou záležitostí. Mladší samice po úmrtí vedoucí bachyně mohou zabřeznout mimo vhodné období, což vede k narození slabých selat a přemnožení populace. Navíc mladší bachyně mohou postrádat potřebné zkušenosti například při obstarávání potravy.

Poznámka redakce Kladenských listů:

Možná by bylo vhodné aby si především mnoho zkostnatělých členů mysliveckého spolku zvedlo své zadele od piva a řešili problém, který je nejen nepříjemný, ale i nebezpečný pro obyvatele našeho malého a nádherného státu. Možností řešení je mnoho, jen by to chtělo nevymlouvat se na to proč to nejde, ale zamyslet se nad tím jak to jde.

S mysliveckých pozdravem
Eliška Marie Nedvědová

Kdo je Eliška Marie Nedvědová?  Především úžasná a empatická žena. Učitelka hudby na violoncello, skvělá kuchařka, milovnice přírody a v neposlední řadě myslivec tělem i duší. I přes své mládí a ženskou jemnost patří mezi nejlepší myslivce, snadno si poradí během chvilky i s vyvrhnutím a naporcováním divočáka a ještě navíc, než se rozkoukáte, už je na talíři skvělé jídlo. A pozor, pánové především, umí opravdu velmi dobře střílet ze všech dlouhých i krátkých palných zbraní.