Dle starodávného zvyku, pocházejícího z židovského počítání času, začíná nový den již po západu slunce. Kristova oslava Vzkříšení (obnovené spojení ducha a těla) tak začíná již v sobotní podvečer noční vigilii, která přechází v neděli, kdy se slaví Zmrtvýchvstání.

Noc ze soboty na neděli, kdy Ježíš procitl, je nazývaná Velká a odtud pochází název Velikonoce. Pojmenování soboty vychází z bílého roucha novokřtěnců, kteří byli již ve středověku, v tento den v rámci noční bohoslužby křtěni a přijati do církevního společenství. Katechumeni jsou takto křtěni dodnes a tyto obřady patří mezi nejkrásnější z celého liturgického roku.

Bílá sobota je posledním dnem čtyřicetidenního půstu. Na rozdíl od Velkého pátku je sobota dnem radosti a nové naděje, sice se udržoval smutek a hluboký klid, ale všichni se těšili na opětovnou možnost pojídání masa, tanečních zábav a dalších potěšení. Na Bílou sobotu, před východem slunce bylo třeba vymést čistě stavení, aby se v něm nedržel hmyz. Metlo se novým koštětem, aby bylo stavení celý rok čisté. Hospodyně pekly mazanec a velikonočního beránka, muži a chlapci pletli pomlázky z vrbového proutí a děvčata zdobila vajíčka. Odpoledne byli již všichni připravení, nikde ani smítky, všude bílo a čisto, každý měl na sobě něco nového, aby ho „nepokakal nebo nepočůral beránek“.

Na Bílou sobotu bývala často hlavním chodem nádivka, hlavička, také velikonoční buchta, sekanice, sekanina. Jedl se mazanec, beránek, který se rozkrajoval po příchodu ze mše oslavující Ježíšovo vzkříšení. Pekly se placky ze žitné mouky, posypané solí a kmínem…

A proč se křtí právě o Velikonocích? Protože velikonoční noc je „matkou všech nocí“. Právě tam si křesťané připomínají onen zásadní okamžik přechodu mezi smrtí a životem, právě proto se v tuto noc také křtí katechumeny, tedy žadatele o křest. Křest je totiž vyjádřením přechodu mezi smrtí a životem. Bílá sobota je tzv. aliturgickým dnem, zásadně se neslaví mše svatá a další svátosti, kromě pomazání nemocných. 
České zvyky, tradice a pranostiky – ilustrace která baví. Více  o zvycích, tradicích a mnohém dalším naleznete ZDE.