Nejstarší pranostika dnešního dne je doložená už v roce 1617 a zní: Jestli na den Zvěstování panny Marie ráno před slunce východem a přede dnem světlí oblakové jsou, takže hvězdy spatřiti se mohou, bude rok příjemný a úrodný.

Mariánské jaro střídá ke konci druhé březnové dekády řehořskou zimu. Změna tedy nastává kolem 17.3. a může přetrvávat až do prvních dnů měsíce dubna. Jeho součástí je „josefské jaro“. V dlouhodobém průměru se mariánské jaro dostavuje se značně vysokou četností výskytu, pohybující se kolem 75 %.

Do tohoto období spadá i počátek astronomického jara. Podle měření teplot meteorologické observatoře v pražském Klementinu se průměrná teplota v tomto období pohybuje kolem 7 st. C. Důsledkem je, že právě v období mariánského jara u nás končila oblevou a táním většina těch vůbec nejtužších a nejvleklejších zim v historii. Potvrzují to novodobá meteorologická pozorování.

– Na Zvěstování Panny Marie, vlaštovka jaro zvěstuje.

– Panny Marie Zvěstování – vlaštoviček přivítání.

– Panna Maria na slunci, někdy jen na srdci zahřívá vlaštovku.

– Laštovice letí, zvěstují podletí. (podle jednoho druhu staročeského dělení roku na šest ročních období začínalo tzv. podletí právě na dnešní svátek Zvěstování Panny Marie.)

– Lastovčin zobáček je krátký, ale zvláště v březnu sladký.

– Začnou-li v březnu měkké větry, navracejí se laštovice.

– Vlaštovice – jara svíce.

– Dokud vlaštovička nezašveholí, jara nebude.

– Špačkové přináší zprávu o jaru, vlaštovky jaro a teplé dny.

– Jestli na den Zvěstování Panny Marie ráno před slunce východem a přede dnem světlí oblakové jsou, takže hvězdy spatřiti se mohou, bude rok příjemný a úrodný. (Jde o nejstarší pranostiku tohoto dne, která je doložená již v roce 1617)