Podle zatím neoficiálních zpráv je připravena studie, zabývající se kompletní rekonstrukcí všech šesti věžáků. S ohledem na rozsah rekonstrukce se předběžná hodnota investic pohybuje okolo šesti set milionů.

Informace hovoří o zahájení prací již koncem tohoto roku. Postupně, podle programu, budou obyvatelé věžáků dočasně ubytováni v náhradních prostorách. Změny se týkají nejen vnitřku budov, které získají nové rozvody energií a vody, ale i opláštění budov. Ty tak získají moderní vzhled za využití ekologicky šetrných materiálů.

V rámci zohlednění bezpečnosti leteckého provozu, dojde mimo jiné ke snížení všech šesti domů o dvě patra. Jedna z dominant Kladna, tak získá zcela novou podobu. Prim budou hrát sklo a zeleň.

Dnes je 1.dubna více o APRÍLU se dozvíte ZDE

Historie věžáků teď už pravdivě:

S tím, že by prvnímu poválečnému sídlišti v Kladně měl dominovat soubor několika věžových domů, počítal hlavní architekt Josef Havlíček od samotného počátku plánování. V původní studii z roku 1946 je podíl silnice mezi Kladnem a Rozdělovem naznačena šestice desetipodlažních budov postavených na půdorysu písmene Y a odkazujících svým pojetím na funkcionalistickou tradici.

Po změnách v letech 1948 a 1949 je zřejmé, že tuto původní koncepci nepůjde realizovat. S ohledem na nedostatek dalších vhodných stavebních parcel se ale stále počítalo s tím, že vysoké domy v Kladně vzniknou. Havlíček a jeho tým připravil v roce 1951 jejich přepracovanou verzi s půdorysem ve tvaru písmene T. Při jejím zpracování musel čelit sílícímu tlaku doktríny socialistického realismu, který se po roce 1950 stal jedinou přípustnou uměleckou normou ve všech sférách kulturního života.

Sám Havlíček byl k socialistickému realismu kritický, a pro věžové domy proto hledal ztvárnění, které bude ideologicky přijatelné, ale zároveň originální a moderní. Východisko našel v práci moderního francouzského novoklasicistního architekta Augusta Perreta, jenž ve 20. letech proslul svým návrhem obytných věží pro pařížskou čtvrť L’Avenue des Maison-Tour.

Výstavba šestice 48 metrů vysokých věžových domů, svým pojetím zcela vybočující z dobové produkce, dostala povolení k realizaci na konci roku 1951. Stavba však byla zahájena až v březnu 1953 vytyčením prvního a druhého domu nejblíže od rozdělovského kostela sv. Václava. První dům byl předán do užívání předán těsně před Vánoci 1956. Postupně se pak dokončují další domy. Do posledního věžáku se lidé stěhovali přesně o rok později – na Vánoce 1957.

Kladenské věžáky patří právem mezi nejzdařilejší realizace bytových staveb 20. století. Vedle originálního architektonického výrazu a velkorysosti v užití materiálů a práci s prostorem se vyznačují ještě dokonalým funkčním uspořádáním a promyšleností do posledního detailu. Navzdory mnoha nuceným ústupkům v sobě kombinují to nejlepší z tradice předválečné funkcionalistické architektury a úvah o sociálním a kolektivním bydlení.

Zdroj historie: Muzeum věžáků