„Dětský stacionář ve slánské nemocnici odráží moderní trendy pediatrie,“ říká vedoucí lékařka Michaela Šibíková

Ve Slaném se 3. března otevřel unikátní dětský stacionář, který nabízí efektivní péči o malé pacienty bez nutnosti jejich hospitalizace. Vedoucí lékařka stacionáře MUDr. Michaela Šibíková prozradila podrobnosti o fungování tohoto zařízení a jeho přínosech pro rodiče a děti.

Jaké jsou z vašeho pohledu výhody dětského stacionáře pro rodiče a děti?
Stacionární péče je v našem podání něco jako mezistupeň mezi péčí ambulantní a péčí lůžkovou. Jedná se o takový model pediatrické péče, jehož cílem je následovat moderní trendy v pediatrii, kde je snaha většinu diagnóz léčit ambulantní cestou. Je to druh péče, která umožní pacienta podrobně vyšetřit s využitím komplementu nemocnice (laboratoř, zobrazovací metody) za současné observace pacienta (pobyt v nemocnici určený k prokázání či vyloučení některé choroby, např. infekční, pozn. red.). Tím umožní stanovení správné diagnózy a zahájení adekvátní terapie včas. Časná léčba může v některých případech zabránit nutnosti následné hospitalizace. Toto všechno se děje na observačním lůžku, kde je dítě společně s doprovodem několik hodin. Je však třeba zdůraznit, že i když je snaha co nejvíce problémů dětských pacientů vyřešit ambulantně, ne všechny diagnózy je možné takto léčit, bohužel některé klinické stavy vyžadují několikadenní hospitalizaci, několikaleté sledování apod. Tyto diagnózy na stacionáři nelze ošetřovat, protože by mohlo dojít k poškození zdraví pacienta.

Dětské stacionáře jsou moderním trendem, který se v zahraničí již dlouhodobě využívá. Čerpali jste inspiraci v zahraničních zařízeních?
Konkrétní zařízení asi neumím pojmenovat. Nicméně v současnosti je na vzestupu obor dětské urgentní medicíny napříč celou Evropou. V České republice byla odborná společnost dětské urgentní medicíny založena na podzim 2024. Mně osobně se třeba líbí španělská sekce dětské urgentní medicíny, která zaštiťuje vzdělávání lékařů v daném oboru, tvoří doporučené postupy, organizuje kurzy a podobně, a je tak garantem identického diagnosticko-léčebného postupu v zemi. To se u nás zatím bohužel neděje. Přístup k stejné diagnóze se u nás napříč regiony může lišit. Ale já věřím, že i to se brzy změní.

Proč se nemocnice ve Slaném rozhodla tento trend následovat?
Stacionář poskytuje plně péči, která by měla být pacientům poskytována na regionální úrovni, tedy rychlá diagnostika a léčba zejména akutních stavů, observace, a zároveň tak rozšiřuje péči, kterou již nemůže nabídnout registrující praktický lékař pro děti a dorost (PLDD). Na jeho služby by měla dále navazovat péče okresních nemocnic a krajských či specializovaných center. Můžeme to vnímat jako jakýsi předkrok v restrukturalizaci zdravotnictví.

Jste první v České republice, kde bude fungovat dětský stacionář samostatně bez dětského oddělení. V čem spatřujete největší výzvy?
Splnit vše výše uvedené, poskytovat moderní péči ambulantně, a zároveň dodržovat zásady evidence based medicine (medicína založená na důkazech, pozn. red.) a to vše s maximální empatií k dětským pacientům. Postupem času můžeme být třeba vzorem pro jiné regiony.

Jaká bude kapacita stacionáře?
Zatím máme k dispozici 6 lůžek. Pokud bude dostatek personálu, nabízí se rozšíření jak počtu lůžek, tak provozní doby.

Jak bude v praxi fungovat napojení na větší nemocnice a specializovaná pracoviště?
Pacienti, kteří vyžadují hospitalizaci, by primárně neměli být na stacionář odesíláni. Pokud se však takovýto pacient objeví, nebo potřeba hospitalizace vyplyne z výsledků vyšetření, bude následně transportován na cílové pracoviště. Předpokládáme největší spolupráci s dětským oddělením Oblastní nemocnice Kladno a Fakultní nemocnicí v Motole.

Jak stacionář vypadá?
Prostory jsou nové, zrekonstruované, je tam vyšetřovna pro lékaře, pracovna sester a observační lůžka pro malé pacienty společně se zázemím pro zákonného zástupce. Lůžka disponují monitorem, je zde možnost podávat inhalační a infuzní léčbu a mnoho dalších. K dispozici máme rovněž POCT metody jako je například CRP či tzv. ASTRUP (vyšetření vnitřního prostředí).

Jak probíhá běžný den dítěte ve stacionáři?
Neměli bychom si především plést stacionář s hospitalizací jako takovou – tzn. několikadenní pobyt na lůžku v nemocnici. Stacionář je spíše něco jako „malá emergency“. Dítě, které přijde do stacionáře, se primárně vyšetří pediatrem. Z uvedeného vyšetření pak vyplyne nutnost observace, potřeba podání akutní inhalační léčby, či aplikace intravenózní rehydratace. Dítě během pobytu bude monitorováno na observačním lůžku, a pokud léčba bude úspěšná, malý pacient bude během několika hodiny propuštěn do domácí péče. Děti by se neměly další den vracet, jejich akutní problém by měl být vyřešen a kontrola už by měla probíhat u jeho praktického lékaře pro děti a dorost. Výjimku mohou tvořit například děti, které budou mít ordinovanou dlouhodobější inhalační léčbu, či nutnost kontroly vyplyne z výsledků vyšetření.

Jaký typ pacientů bude stacionář přijímat?
Akutně nemocné pacienty, pacienty k dovyšetření, ale i pacienty, u kterých jejich registrující lékař potřebuje pomoc, radu nebo jenom další názor se stanovením diagnózy. Jednoduše laicky řečeno, budou se zde léčit pacienti, kde si již registrující pediatr neví rady, ale dítě ještě není indikováno k hospitalizaci. Ale také pacienti s nemocí, kde včasná, krátká a cílená intervence odvrátí nutnost hospitalizace.

Vidíte v tomto modelu budoucnost dětské nemocniční péče?
Zcela jistě, ale musí se „to“ dobře uchopit a v žádném případě nesmí tento druh péče nahradit plně indikovanou hospitalizaci tam, kde je potřebná, a ani nesmí nenahrazovat péči praktického lékaře pro děti a dorost. To je potřeba si uvědomit. Rodič si nemůže vybrat, že místo indikované hospitalizace navštíví stacionář, správnost indikace plyne vždy z klinického stavu pacienta a výsledků použitých komplementárních metod.


MUDr. Michaela Šibíková, Ph.D.


Pochází z Žiliny, ale po maturitě na bilingválním gymnáziu opustila své rodné město a odešla do Prahy, kde vystudovala obor všeobecné lékařství na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Následně pokračovala studiem v oboru fyziologie a patofyziologie člověka na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Má atestaci z dětského lékařství i z praktického lékařství pro děti a dorost. Bohaté pracovní zkušenosti získala ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady Praha a ve Fakultní nemocnici v Motole, kde pracovala na JIP Pediatrické kliniky i na Oddělení urgentního příjmu a lékařské služby první pomoci pro děti. Od roku 2021 má svou ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost ve Smečně a od března 2025 působí v dětském stacionáři Nemocnice Slaný. „Pediatrie je velmi rozmanitý obor se širokou diferenciální diagnostikou v rámci vyvíjejícího se jedince,“ říká Michaela Šibíková, která rovněž publikovala řadu odborných textů a věnuje se přednáškové činnosti. Kromě slovenštiny a češtiny ovládá španělštinu a angličtinu. Ve volném čase se dále vzdělává, ale také se s chutí odreaguje při sportu, baví ji rovněž turistika a cestování.

MUDr. Michaela Šibíková, Ph.D.

Pochází z Žiliny, ale po maturitě na bilingválním gymnáziu opustila své rodné město a odešla do Prahy, kde vystudovala obor všeobecné lékařství na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Následně pokračovala studiem v oboru fyziologie a patofyziologie člověka na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Má atestaci z dětského lékařství i z praktického lékařství pro děti a dorost. Bohaté pracovní zkušenosti získala ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady Praha a ve Fakultní nemocnici v Motole, kde pracovala na JIP Pediatrické kliniky i na Oddělení urgentního příjmu a lékařské služby první pomoci pro děti. Od roku 2021 má svou ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost ve Smečně a od března 2025 působí v dětském stacionáři Nemocnice Slaný. „Pediatrie je velmi rozmanitý obor se širokou diferenciální diagnostikou v rámci vyvíjejícího se jedince,“ říká Michaela Šibíková, která rovněž publikovala řadu odborných textů a věnuje se přednáškové činnosti. Kromě slovenštiny a češtiny ovládá španělštinu a angličtinu. Ve volném čase se dále vzdělává, ale také se s chutí odreaguje při sportu, baví ji rovněž turistika a cestování.

Město projekt vítá a počítá i s případným rozšířením

V současné době disponuje dětský stacionář 6 lůžky. „Velmi mě těší, že i přes uzavření dětského lůžkového oddělení našlo vedení nemocnice cestu k péči o děti a dorost. Jejich pilotní projekt zaměřený na současné trendy ve zdravotnictví a zároveň respektující potřeby dětských pacientů, tedy přítomnost blízké osoby, považuji za inspirativní i pro jiná zdravotnická zařízení. Provoz stacionáře je nyní ve zkušebním režimu a jen čas ukáže úspěšnost celého projektu. V případě, že se provoz osvědčí a personální kapacita bude dostatečná, budeme usilovat o delší otevírací dobu nebo navýšení počtu lůžek, ideálně obojí,“ informuje Mgr. Martin Hrabánek, starosta města Slaný.