Dnes vás zavedu do mé knihy, kterou budeme teprve křtít. Milí čtenáři, právě držíte v rukou knihu, která je opravdu jedinečným kouskem mého života. Není to jen obyčejná kniha – je to příběh plný emocí, vzpomínek, zápasů a triumfů, které jsou hluboce zakořeněné v mém srdci. 

Tento příběh je naší společnou cestou, cestou, která vedla k naplnění jednoho z největších snů, které jsem kdy měl. Dozvíte se zde o všech mých zkušenostech, o tom, jak jsme se já a muj manžel vydali na cestu k vytouženému cíli – našemu synovi. Je to cesta, která nebyla ani přímočará, ani jednoduchá, ale o to více nás obohatila a zocelila. Tato kniha není jen mým vyprávěním – je to svým způsobem i příběh každého, kdo za něco bojoval, kdo čelil překážkám a kdo se nevzdal, i když to nebylo jednoduché.

V této knize najdete nejen momenty, které vás rozesmějí, ale i chvíle, které vás možná doženou k slzám. Je to směs příběhů, které jsem zažil, někdy až absurdních a komických, ale zároveň i těch, které byly nesmírně těžké a bolestné. Cesta k adopci nebyla pro nás jednoduchá a pokud jste někdy přemýšleli, co všechno tento proces obnáší, věřím, že vám moje zkušenosti mohou nabídnout alespoň malý náhled do toho, co všechno to obnáší. Nechci tu však mluvit jen o byrokratických překážkách, nekonečných papírováních a čekáních – i když i to je samozřejmě součástí příběhu. Tato kniha je především o emocích, o lidech, o touze a naději. O tom, co vás žene vpřed, i když se zdá, že všechno jde proti vám.
Jednou z klíčových částí mého příběhu je i období, kdy jsem byl na mateřské dovolené. A upřímně vám říkám – mateřská dovolená není vůbec žádná legrace. Možná si někdo myslí, že je to jen jakýsi „odpočinek“ od práce, ale věřte mi, že realita je úplně jiná. Pokud jste někdy slyšeli, že mateřská dovolená je snadný život, tak vás musím vyvést z omylu. Období, které jsem strávil doma se svým synem, bylo jedním z nejtěžších a zároveň nejkrásnějších období mého života. Bylo plné výzev, nečekaných situací a neustálého učení. Bylo to ale také období, kdy jsem se naučil mnohem více o sobě samotném a o tom, co všechno jsem schopen zvládnout.

Když jsem si poprvé uvědomil, že budu na mateřské dovolené, měl jsem různé představy o tom, jaké to bude. Člověk si často představuje krásné dny plné radosti, procházek a hraní si s dítětem. A ano, i takové chvíle byly. Ale kromě nich tu byly i noci bez spánku, hodiny strávené uklidňováním plačícího dítěte, boj s plenami, nekonečné praní a uklízení, a především neustálý pocit zodpovědnosti. Být na mateřské dovolené znamená být neustále ve střehu, být vždy připraven řešit jakoukoli situaci, a přitom zůstat klidný a trpělivý. A to, upřímně řečeno, není žádná prdel.

Právě proto jsem se rozhodl pojmenovat tuto knihu „Mateřská dovolená není prdel“. Je to název, který přesně vystihuje realitu, se kterou jsem se setkal. Ale zároveň je to i název, který v sobě nese jistou dávku humoru a nadhledu. Protože i když byly některé situace opravdu náročné, snažil jsem se na ně dívat s trochou humoru. Bez toho by to totiž nešlo. Humor je něco, co mi pomáhalo překonávat i ty nejtěžší chvíle, a doufám, že i vy v této knize najdete něco, co vás rozesměje a co vám ukáže, že i v těch nejtěžších momentech je možné najít něco pozitivního.
Doufám, že vás tato kniha zaujme a že vám moje příběhy nabídnou nejen pohled do mého života, ale také inspiraci a možná i odvahu. Odvahu čelit vlastním výzvám, nevzdávat se a jít si za svým snem. Protože i když cesta může být někdy trnitá, výsledek stojí za to. A náš syn je toho nejlepším důkazem.

Tady začíná náš příběh. Příběh, který bych vám chtěl vyprávět a trochu ho rozvést do větších detailů. Abych vás ale správně uvedl do děje, musím vás nejprve přenést zpět do poměrně nedávné doby, konkrétně do roku 2021. Pokud jste už četli mou druhou knihu s názvem Životní příběh, možná si vzpomenete, že jsem se téhle etapě svého života lehce věnoval. Ale jen lehce, spíš jsem ji jen tak nakousl, aniž bych šel příliš do hloubky. Dnes to ale chci napravit. Chci vám celý tenhle příběh pořádně rozvést a prozradit vám, jaké to tehdy bylo – co jsme zažívali, jaké byly naše pocity, jak jsme se s tím vším popasovali.

Začnu tím, že jsme se tehdy s přítelem přestěhovali. Bylo to do menšího města kousek za Prahou, které nese název Slaný. To místo mělo své kouzlo – nebylo ani příliš malé, ani příliš velké. Prostě tak akorát. Takové město, kde máte všechno, co potřebujete, ale zároveň si užíváte klidnějšího života, než jaký byste měli přímo v hlavním městě. Byla to pro nás obrovská změna, protože přestěhování vždycky přináší nejenom nová místa, ale i nové výzvy, nové lidi a nové příležitosti.
Abych vám dal představu, jak to tehdy probíhalo – já jsem si našel práci v nemocnici právě ve Slaném. Bylo to něco, co jsem chtěl zkusit, něco, co mě lákalo. Zpočátku to bylo docela náročné, protože si člověk musí vždycky zvyknout na nový kolektiv, nové pracovní prostředí, a hlavně na úplně jiný styl života. Ale nakonec jsem se do toho dostal, a musím říct, že mě to bavilo. Po prvních dvou měsících se ke mně v té nemocnici přidal i můj přítel, Vojta. Ano, pracovali jsme spolu. Vím, že to může znít šíleně, zvlášť pro ty, kteří si nedokážou představit trávit tolik času se svým partnerem – jak doma, tak i v práci. Ale pro nás to byla spíš zábava.

        Matyáš Sivak – Pomoc dětem jako životní poslání

Matyáš Sivák je spisovatel, terapeut, kartář, malíř a pedagogický asistent, který zasvětil svůj život pomoci dětem. V listopadu 2024 představil ve Slaném svou knihu Anglický princ, která byla inspirací pro založení nadačního fondu stejného jména.

Matyáš Sivak věří, že společným úsilím lze vytvořit lepší budoucnost pro děti, které neměly v životě tolik štěstí. Jeho cílem je, aby každé dítě cítilo péči a podporu, kterou si zaslouží, a aby jejich sny mohly být naplněny