Věkem podmíněná makulární degenerace (často se používá zkratka AMD z anglického výrazu age-related macular degeneration) je onemocnění centra sítnice, tzv. žluté skvrny. Má zásadní vliv na zrak a život postižených.Postižení mohou vidět šedou skvrnu nebo stín uprostřed zorného pole. Čáry a objekty jsou vnímány zkresleně nebo „posunutě“. Může také docházet ke změnám v barevném vidění.

Makulární degenerace – co to je?

AMD je způsobena hromaděním produktů metabolismu a zničením buněk žluté skvrny (macula lutea). Dochází k poklesu centrální zrakové ostrosti.

Periferní vidění – a tím i určitá možnost orientace v prostoru – je obvykle zachována. V průběhu nemoci lze ještě rozeznat např. obrysy v časopise, ale postižený už jej nemůže přečíst.

Makulární degenerace se vyskytuje ve dvou různých formách:

Suchá forma. Ta obvykle postupuje pomalu a postižený si jí zpočátku ani nevšimne. Objevují se typické nažloutlé usazeniny pod sítnicí (drúzy), otoky a vysychání. V průběhu nemoci buňky odumírají a způsobují zjizvení (tzv. geografickou atrofii). AMD způsobuje trvalé a závažné zhoršení zrakové ostrosti / vidění. Suchá forma se může změnit na vlhkou.

Vlhká forma. Tato forma postupuje rychle a projevuje se rychlým a masivním zhoršením zraku. Cévy prorůstají do sítnice a může docházet ke krvácení, hromadění tekutiny (edémům) a také může dojít k odchlípení sítnice. Buňky sítnice jsou poškozeny a odumírají. Pokud se nemoc neléčí, může dojít k úplnému oslepnutí.

Poznámka: Makulární degenerace je forma makulopatie. Další speciální formy jsou například juvenilní (v mladém věku) nebo diabetická makulopatie nebo formy, které mohou nastat v souvislosti se silnou krátkozrakostí nebo po traumatu.

Rizikové faktory a preventivní opatření

Ačkoli makulární degenerace souvisí se stárnutím, neznamená to, že postihne každého staršího člověka. Příčiny makulární degenerace nejsou zcela jasné, avšak na jejím vzniku se mohou podílet následující faktory:

Genetická predispozice. Onemocnění v příbuzenstvu může zvýšit riziko budoucího výskytu.

Civilizační nemoci a životní styl. Rizikovými faktory mohou být např. kardiovaskulární onemocnění (obezita, nedostatek pohybu a vysoká hladina cholesterolu). S makulární degenerací může souviset i arterioskleróza. Odborníci doporučují dodržovat zdravý životní styl (například vyvážená strava s rybami a zeleninou a pravidelné mírné cvičení). Dále se doporučuje přestat kouřit, a to nejen s ohledem na riziko makulární degenerace, které je u kuřáků mnohonásobně vyšší ve srovnání s nekuřáky.

Ochrana před UV zářením. Kromě toho je obecně důležité chránit oči před sluncem nebo světlem, zvláště pak ve vyšších nadmořských výškách, na pláži, ve vodě nebo na sněhu.

Diagnostika makulární degenerace

Pouze oční lékař (oftalmolog) může stanovit, zda se skutečně jedná o makulární degeneraci či nikoli. Za tím účelem odebere lékař nejprve anamnézu a pak může provádět různá vyšetření, která jsou stručně popsána v následujících odstavcích.

Vyšetření očního pozadí se provádí pomocí oftalmoskopie, často za použití očních kapek, které rozšiřují zornice. Přední část oka a sklivec se vyšetřují štěrbinovou lampou a zvláštní lupou (biomikroskopie).

Jestliže se vyskytnou odpovídající příznaky, pořídí lékař snímek očního pozadí pomocí speciálního přístroje fotografii očního pozadí (fotografii fundu). Opakovaným „vyfotografováním“ v časových odstupech lze pozorovat, jak onemocnění postupuje.

Existuje-li podezření na vývoj vlhké formy onemocnění, provádí se další vyšetření, označované jako fluorescenční angiografie. Při něm je pacientovi do pažní žíly vstříknuto fluorescenční barvivo, a pomocí barviva a jeho rozmístění pak lékař může pozorovat případné patologické změny. (Upozornění pro alergiky: Před vyšetřením informujte lékaře, protože může dojít k alergickým reakcím na kontrastní látku!) Kromě toho může lékař nechat provést optickou koherentní tomografii. Ta se používá i ke kontrole v průběhu léčby. Optická koherentní tomografie je vyšetřovací metoda, s jejíž pomocí je sítnice zobrazena ve vysokém rozlišení, je znázorněna ve vrstvách a lze měřit její tloušťku. Měření přitom probíhá bez jakéhokoli kontaktu s okem.

Léčba AMD

AMD se léčí různými způsoby, mj. v závislosti na tom, zda se jedná o suchou nebo vlhkou formu.

Léčba suché formy

Suchou formu AMD lze léčit několika způsoby. Žádný způsob léčby však nemůže poškození odstranit ani zcela zastavit jeho postup.

Velmi důležité je podrobně informovat pacienta o onemocnění a jeho důsledcích. U suché formy zpravidla nedochází k úplnému oslepnutí, avšak k výraznému omezení ostrého, centrálního vidění. Z toho vyplývají potíže v každodenním životě a potřeba asistence (např. při nákupech) a úprava bytových prostor (např. dostatečná intenzita světla kvalitním osvětlením). AMD často představuje enormní psychickou zátěž.

Kromě toho se progrese suché formy zkusmo zpomaluje podáváním vysokých dávek antioxidantů (vitamin C, E, beta-karoten) a zinku. U kuřáků, resp. bývalých kuřáků, se nasazují lutein a zeaxantin, což jsou sekundární metabolity rostlin. Pacient by se měl pokusit přestat zcela kouřit, případně kouření výrazně omezit!

U suché i vlhké formy je nezbytné chodit na pravidelná kontrolní vyšetření. Navíc se doporučuje sebepozorování, kdy pomocí testu Amslerovou mřížkou mohou postižení sami pozorovat změny.

Léčba vlhké formy

Pokud se vlhká forma AMD neléčí, většinou rychle postupuje. Při léčbě se oko „omámí“ očními kapkami nebo gelem, poté se vstřikují léky do očního sklivce. Tyto nitrooční injekce obsahují tzv. anti-VEGF preparáty, jejichž účelem je zabránit zarůstání cév. Tuto proceduru je zpravidla potřeba opakovat: v prvním roce léčby je většinou zapotřebí sedm injekcí. Pro úspěch léčby je důležité pokud možno co nejčasnější rozeznání nově zarůstajících cév a následně rychlé zahájení léčby, aby se zabránilo dalšímu poškození světločivných buněk (viz článek Oko: struktura a funkce). Kromě toho je nezbytné pravidelně a do konce života chodit na kontrolní vyšetření.

Vzácněji se uplatňují další léčebné přístupy, například laserové ošetření, resp. fotodynamická terapie. U nečekaných větších krvácení může být nezbytný i chirurgický zákrok.

Při podezření na vlhkou formu AMD lékař většinou okamžitě pacienta odesílá k další specializované léčbě, například na oční oddělení v nemocnici.

Další opatření a informace

Dodatečně mohou být u obou forem AMD zaváděna i další opatření, např. léčba souběžných onemocnění, jako je diabetes mellitus či vysoký krevní tlak.

O možnostech léčby, jejích výhodách a rizicích a o tom, jak je třeba se při nemoci chovat, informuje pacienta jeho oční lékař.

Na koho se mohu obrátit?

Věkem podmíněnou makulární degeneraci (AMD) diagnostikuje a pacienta o tomto onemocnění informuje oční lékař (neboli oftalmolog či odborný lékař v oboru oční lékařství), který pacientovi nabídne pomoc a vysvětlí další postup. Diagnózu a léčbu provádí i specializované ambulance, resp. nemocniční oddělení. Podle individuálních předpokladů mohou být do léčby zapojeni lékaři různých specializací a obvodní lékaři, např. při kombinaci s cukrovkou, vysokým krevním tlakem atd.

-Staha-