Kladno, město, které se na konci 19. století zařadilo mezi nejvýznamnější průmyslová centra Rakouska, prošlo v té době zásadní proměnou. Po povýšení na královské horní město v roce 1898, ocenil císař František Josef I. význam Kladna, což vedlo k rozhodnutí radních přetvořit městské náměstí na reprezentativní prostor.

V rámci této přestavby byl zbořen původní gotický kostelík, aby uvolnil místo pro nový chrám. Tento úkol byl svěřen renomovanému architektovi Ludvíku Láblerovi.

Ludvík Lábler (1855–1930), představitel purismu a historismu, vytvořil návrh pro trojlodní baziliku Nanebevzetí Panny Marie v novorománském stylu. Tento monumentální chrám, který se stal dominantou nově upraveného náměstí, byl slavnostně vysvěcen v roce 1900. Láblerův návrh, ve kterém se propojil historizující přístup s secesními prvky, měl zásadní vliv na podobu městské krajiny Kladna a navždy změnil jeho vzhled.

Lábler se narodil v roce 1855 a studoval na Pražské technice, kde získal solidní základy pro svou kariéru. Další vzdělání čerpal ve Vídni, což mu umožnilo uplatnit se nejen jako architekt, ale i jako restaurátor a teoretik umění. Jeho nejvýznamnějšími projekty byly spojené s obnovou a restaurací historických památek, včetně spolupráce s architektem Josefem Mockrem na opravě a dostavbě hradu Karlštejn.

Jeho puristický přístup k restauracím, kde odstranil barokní a renesanční přístavby a vrátil památky do jejich původní podoby, vzbudil rozporuplné reakce, přičemž některé z jeho zásahů byly vnímány jako příliš radikální. Mezi jeho nejznámější restaurátorské projekty patří opravy Vlašského paláce, kašny na Rejskově náměstí v Kutné Hoře a chrámu sv. Barbory, stejně jako kostel sv. Jiljí v Uhlířských Janovicích.

V roce 1902 se Ludvík Lábler přestěhoval do Prahy, kde pokračoval ve své práci až do svého úmrtí v roce 1930. Jeho jméno je dnes nezapomenutelně spjato s významnými stavbami a památkami, a to nejen v Kladně, ale i v Kutné Hoře a na dalších místech. Je pochován na Centrálním hřbitově v Kolíně, kde jeho odkaz žije dál prostřednictvím jeho architektonických děl.

Irena Veverková