Strategie rozvoje HZS ČR do roku 2030 je historicky první strategickou koncepcí, která pokrývá skutečně všechny činnosti a kompetence Hasičského záchranného sboru ČR.

2

Strategie obsahuje tři základní vize, které je třeba do roku 2030 splnit, aby schopnosti sboru odpovídaly potřebám měnícího se bezpečnostního prostředí a naplnily očekávání veřejnosti. Tyto nejdůležitější body spočívají v personálním zabezpečení HZS ČR, jeho moderním vybavení a také v podpoře znalostního přístupu a vzdělávání.

Naplňování poslání HZS ČR ovlivňuje, ať už přímo nebo zprostředkovaně, rostoucí komplexita hrozeb a z nich plynoucích rizik. A to vyžaduje neustálou adaptaci schopností sboru. V posledních letech to ukázalo hned několik zásadních událostí, od pandemie Covidu-19, přes migrační vlnu spojenou s ruskou agresí na Ukrajině až po rozsáhlé mimořádné události, jako byl požár NP České Švýcarsko nebo loňské ničivé povodně.

Strategie proto zohledňuje skutečnosti, které by mohly s velkou pravděpodobností a zásadním způsobem v budoucnu ovlivňovat formování bezpečnostního prostředí, výkon základních funkcí HZS ČR a plnění jeho úkolů v oblasti bezpečnosti a ochrany obyvatelstva. Patří mezi ně:

• společenské a demografické změny,
• klimatické změny,
• migrace,
• terorismus,
• pokračování suburbanizace a vysídlování venkova,
•  zvyšování společenské závislosti na technologiích,
•  zintenzivnění mocenského soupeření v mezinárodním kontextu.

Strategické zájmy rozvoje, které HZS ČR umožní v současnosti i budoucnosti vykonávat jeho misi, obsahují celkem tři prioritní oblasti a deset strategických cílů. Každý strategický cíl je rozdělený do dalších dílčích úkolů s termínem plnění. Celkem Strategie HZS ČR obsahuje 39 dílčích úkolů.

Vize rozvoje HZS ČR

Priorita č. 1 – Personální zabezpečení HZS ČR

Rozvoj lidských zdrojů HZS ČR vnímá jako faktor, který má zásadní vliv na úspěšnost plnění všech úkolů. Personální zabezpečení HZS ČR v rámci Strategie spočívá v první řadě v dosažení personální stabilizace sboru, tedy mimo jiné v postupném navýšení zejména služebních míst; a to zejména ve výjezdu plošně po celé republice.

Cílem je postupné navýšení služebních míst příslušníků na celkový počet 11 970, (tedy o 1070 služebních míst), což je nezbytné k tomu, aby HZS ČR mohl nadále dodržovat standardy v rychlosti, kvalitě a požadovaném množství poskytovaných služeb obyvatelstvu, a to nejen v oblasti řešení mimořádných událostí, ale i v oblasti ochrany obyvatelstva.

Zabránit je třeba klesající konkurenceschopnosti HZS ČR na trhu práce ve specializovaných oborech, například úpravou stávajícího platového systému či náborovými příspěvky. Nedílnou součástí tohoto cíle je také optimalizace kapacit a schopností vzdělávacích zařízení.

Priorita č. 2 – Materiální zabezpečení

V oblasti materiální je proto prioritou zejména dobudování a modernizace stanic HZS krajů s dosažením optimální standardizace a unifikace techniky a věcných prostředků jednotek PO, včetně těch určených pro zásah s výskytem nebezpečných látek. Strategie HZS ČR také klade důraz na další rozvoj systému tísňové komunikace. Moderní vícekanálový systém pro příjem tísňové komunikace formou hlasu, textu, včetně textu v reálném čase a videohovorů, je klíčový pro zabezpečení co nejrychlejšího a nejúčinnějšího přístupu obyvatelstva v tísni k pomoci složek IZS.

Materiální zabezpečení je základním předpokladem a faktorem násobícím efektivitu plnění úkolů kvalifikovanými příslušníky a zaměstnanci HZS ČR, je ale samozřejmě podmíněno dostatkem finančních prostředků jak na provoz, tak na investice. Podíl investičních výdajů je ovšem v současnosti dlouhodobě pod hodnotou, která by udržitelnou správu movitého i nemovitého majetku HZS ČR umožňovala, což vedlo k nahromadění vnitřního dluhu v celkové hodnotě 25 mld. Kč (z toho 13 mld. Kč pro movitý majetek a 12 mld. pro nemovitý majetek).

Priorita č. 3 – Podpora znalostního přístupu a vzdělávání

V neposlední řadě je prioritou HZS ČR rozvoj znalostního přístupu při prevenci a připravenosti i při rozvoji akceschopnosti IZS. Cílem je i zdokonalení systému přípravy obyvatelstva.

„Řešení akutních krizí a mimořádných událostí by nemělo jít na úkor předkládání řešení koncepčních a systémových. Takových, které přispějí k dlouhodobé udržitelnosti úrovně naší bezpečnosti. Investice do bezpečnosti a prevence jsou nákladné, ale více než přiměřené jejich plánovaným přínosům. Jsem přesvědčen, že všichni zainteresovaní budou mít dostatek potřebného odhodlání, sil a trpělivosti, aby se Strategie rozvoje HZS ČR do roku 2030 stala realitou,“ řekl genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph. D., MBA, generální ředitel HZS ČR.

Finanční náklady a změny personálních limitů příslušníků a počtu občanských zaměstnanců spojené s naplňováním Strategie rozvoje HZS ČR do roku 2030 budou zatím předmětem každoročního vyjednávání o návrhu zákona o státním rozpočtu. Nicméně naší snahou je, obdobně jako u AČR, mít jednoznačně stanovené procento ve vztahu k HDP, které umožní realizovat tuto strategii (např. v Polsku je tato situace stanovená zákonem ve výši 0.3 % HDP).