Koupel. Pro většinu z nás je to buď ranní sprcha ve stylu „rychle, než mi začne volat šéf“, nebo večerní relax, kdy se natáhneme do vany, nalijeme pěnu a pustíme si pár epizod seriálu. Ale co když vám řeknu, že existuje koupel, která vyžaduje přípravu jak u grilování? Ano, mluvím o tradiční japonské koupeli, která vás na chvíli promění v dobře vyčištěný kus kuřete, než se ponoříte do téměř vroucí vody.

Příprava na boj s čistotou

Než se vůbec přiblížíte japonské vaně, musíte projít něčím, co bych přirovnal k rituálu bojovníka před rozhodujícím soubojem. Zapomeňte na rychlou sprchu, tady to začíná očistou. A ne ledajakou. V podstatě jde o to, že si před samotným koupáním musíte pořádně vydrhnout celé tělo. Japonci totiž věří, že do vany se nevstupuje, pokud na vás ulpěla špína dne. Tím pádem se před lázní úplně očistíte, abyste si do vody přenesli jen svou zenovou podstatu. Kdybych měl počítat, kolikrát jsem se musel umýt, než jsem se cítil dostatečně „zen“, asi bych tam stál ještě teď.

Samotná očista probíhá ve sprchové části koupelny, kde si sednete na malou stoličku. Ano, čtete správně. Sednete si. Ne proto, že by vás to mělo uklidnit, ale aby vám sprcha smyla každou stopu prachu a pocitu, že na světě jsou problémy. Takže si sednete, drhnete a doufáte, že vaše zenové já přijde dřív, než vám dojde šampon.

Vstupte do lázně. Pokud si troufáte

Po hodině přípravy přichází hlavní okamžik. Před vámi je velká vana naplněná vodou horkou jako čerstvě uvařený čaj. Jenže tohle není obyčejná vana. Tohle je ofuro, japonská tradiční koupel, která je hlubší a horká jak v pekle. Nejde ale jen o to, že je horká. Ona je opravdu horká. Mluvíme o teplotách kolem 40 až 45 stupňů Celsia. Pokud jste si někdy mysleli, že máte vysokou odolnost vůči teplu, ofuro vám rychle ukáže opak. Tady totiž nejde jen o to „ponořit se“, ale doslova se uvařit.

V prvních minutách si budete myslet, že jste udělali chybu. Teplo vás obklopí ze všech stran a vaše tělo začne vydávat podivné signály. Někdo by řekl, že je to moment klidu a rozjímání, ale spíš jde o to, že přemýšlíte, jestli se vám vaří mozek. Jenže Japonci vědí své. Vydržíte-li prvních pár minut, začne se tělo uvolňovat a vaše mysl se dostane do stavu naprosté relaxace. To je ten okamžik, kdy začnete chápat, proč je tahle koupel tak populární.

Varný proces pokračuje

Ale pozor, v ofuro se neplave. Tady nejde o to, abyste dělali cákance jako delfín v akváriu. Vaším úkolem je sedět tiše, ponořeni až po krk, a jen cítit, jak vás voda obklopuje. Ať už se u toho cítíte jako kuře na polévku, nebo jako mistři meditace, zážitek je nepopsatelný. Celé tělo se vám uvolní a stres, který vás pronásledoval celý den, začne mizet. Překvapivě zjistíte, že vám je vlastně příjemně. Je to pocit, kdy už necítíte ani tu příšerně horkou vodu. Jen klid a ticho. Něco jako zenová verze sauny, jenže ve vodě.

Zenový mistr nebo převařené kuře?

Po dvaceti minutách, kdy už z vás zbývá jen poloviční člověk a jste blízko tomu stát se „dobře propečeným“, vyjdete z lázně jako nový člověk. Kůže září, tělo je lehčí a mysl čistší. Japonci tomu říkají satori, stav osvícení. Ať už tomu věříte nebo ne, jedno je jisté. Teď jste připraveni na další den plný stresu a pracovních úkolů. Jen doufám, že si na to nevypěstujete závislost.

Pokud se ale rozhodnete tento rituál praktikovat častěji, vězte, že je to něco víc než jen koupel. Je to o přijetí rituálu, respektování tradice a hlavně o pokoření sebe sama. Koneckonců, kdo by si nezakřičel „výzva přijata!“, když se jedná o vanu, která vás chce uvařit?