Kojení je důležitou součástí péče o novorozené miminko a má řadu přínosů. Poskytuje dítěti nejen nezbytné živiny, ale také protilátky, které ho chrání před infekcemi. Navíc se při něm buduje hluboké pouto mezi matkou a dítětem. Kojení však může být pro některé matky náročné, hlavně zpočátku. Poradíme vám, jak poznáte, že je miminko správně přisáté, a co dělat, když se objeví problémy…

Význam kojení vyzdvihuje i WHO a Ministerstvo zdravotnictví, které doporučují kojit bez přidávání jiných potravin nebo tekutin do 6 měsíců věku dítěte a poté se zavedením další stravy do 2 a více let věku dítěte. První přisátí miminka k prsu by mělo ideálně následovat hned po porodu, ale kapitola „kojení“ se začíná psát už mnohem dříve. „Příprava na kojení i porod je pro ženy velmi důležitá a neměla by se opomíjet, i proto podporujeme návštěvy předporodních kurzů, kde se snažíme pokrýt i ty nejzákladnější informace o kojení,“ říká MUDr. Markéta Matoušková, primářka gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný. Právě na předporodních kurzech se mohou budoucí maminky dozvědět vše důležité a na kojení se připravit dříve, než „vypukne“.

K prsu už na porodním sále

Pokud jsou novorozenec i maminka po porodu v pořádku, je nejlepší, když je miminko ihned po narození položeno na břicho matky takzvaně skin to skin, tedy kontakt kůže na kůži. Pro správný účinek bondingu je vhodné, aby děťátko strávilo takto na své mamince dostatečně dlouhou dobu, alespoň 1,5 hodiny, ideálně 2 hodiny. Už v tuto dobu se obvykle poprvé děťátko přisaje k prsu. „V kontaktu kůže na kůži podporujeme všechny ženy s novorozenci po přirozených porodech i po císařských řezech ve spinální anestezii, pokud to stav obou umožňuje. I po císařských řezech či jiných zákrocích v celkové anestezii doporučujeme rodičkám co nejdřívější kontakt a přisátí miminka k prsu, jakmile se na to cítí,“ uvádí primářka Matoušková.

Důležité je správné přisátí i poloha 

Kojení se zdá jako přirozené a samozřejmé, ale pravdou je, že někdy chvilku trvá, než se maminky takzvaně rozkojí a naučí se správnou techniku. „Je důležitá technika kojení, především správné přisátí novorozence k prsu a správná poloha, které brání bolesti při kojení a poškození bradavek. S osvojením správné techniky u nás dopomáhají kromě kvalifikovaného personálu také obrazové materiály, kterými vybavujeme všechny pokoje,“ popisuje MUDr. Matoušková.

Jak na to?

Je důležité držet dítě v jedné rovině tak, aby nosík směřoval proti bradavce. Novorozenec by se měl přikládat bez zavinovačky v základních kojících polohách: vleže, příčná, fotbalista či kolébka. „Lehce zakloňte miminku hlavu a přejeďte horním rtem miminka po prsu, mělo by pootevřít pusinku. Když zeširoka otevře pusinku, rychle přiložte k prsu, s mírně zakloněnou hlavou a vedoucí bradou. Takto se dítě může dobře přisát na celý prs, a nejen na bradavku. S takto přisátým dítětem hluboko do prsu bude bradavka směřovat k měkkému patru, kde bude chráněna proti poranění, a pro miminko bude snazší vypít více mléka,“ radí MUDr. Simona Kontuľová, lékařka z dětského a novorozeneckého oddělení Nemocnice Slaný. 

Jak poznáte, že je miminko správně přisáté?

Dříve se maminkám doporučovalo krmit miminko pravidelně každé tři hodiny. To už dnes neplatí. Odborníci radí přikládat novorozence dle jeho potřeb, bez omezení či pevně daných intervalů. Správné sání by mělo být bezbolestné a maminka by se u něj měla cítit dobře. „Zkontrolujte, zda je vidět více dvorce nad horním rtem než pod pusinkou a jestli má miminko široce otevřenou pusinku. Jeho rty jsou vyhrnuté ven a nejsou vidět koutky, brada se dotýká prsa a nos je volný,“ popisuje MUDr.  Kontuľová a dodává, že při efektivním pití miminko pomalu hluboce polyká, občas si odpočine. Po jednom až dvou sáních můžete vidět dítě polknout, poznáte to podle „pauz“ v sání.

A co kloboučky, dudlíky a lahvičky?

Také přístup k používání lahviček a dudlíků se v posledních dekádách změnil. Dnes se jejich rutinní používání k uklidnění miminka v prvních týdnech po narození nedoporučuje. „Preferujeme dokrm stříkačkou (první dny, malá množství) či kalíškem. Vždy před doporučením kloboučků nejprve zkoušíme přisát novorozence na prso bez nich,“ upozorňuje MUDr. Kontuľová. Maminkám také v porodnici vysvětlují, že pokud novorozenec prospívá, pláč po kojení nemusí vždy znamenat hlad, ale potřebu kontaktu. Proto se maminky učí uklidnit jej a uspat kojením, nošením, kontaktem či houpáním – aniž by se hned dával dudlík. Pokud se matka přesto rozhodne používat dudlík, lahvičku nebo kloboučky, je důležité, aby věnovala pozornost hygieně a sterilizaci. „Edukujeme pacientky také o dlouhodobě snižujícím efektu na tvorbu mléka a riziku poranění bradavek při jejich užívání,“ doplňuje lékařka z dětského a novorozeneckého oddělení.

Když to nejde hladce, nebojte se vyhledat pomoc

Podle aktuálních dat Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) jsou 3 ze 4 novorozenců při odchodu z porodnice plně kojeni a 20 % dětí dostává při propuštění kromě mateřského mléka i umělou výživu. Pouze 5 % je po návratu z porodnice krmeno pouze umělou výživou. Často se jedná o předčasně narozené děti. U miminek, která přišla na svět před termínem (tedy do 36. týdne včetně), je při propuštění z porodnice plně kojených dětí 50 %, s dokrmem 32 % a 15 % je krmeno jen umělou výživou. „Naším cílem je dlouhodobá podpora kojení, tedy již v těhotenství, po porodu, na oddělení šestinedělí, ale i po odchodu žen domů. Snažíme se zprostředkovat ženám kontakt na laktační pracovnice či komunitní porodní asistentky s tímto vzděláním i v terénu, směřujeme je k návštěvám podpůrných kojících skupin, neboť si uvědomujeme, jak důležitá je pro ženu v mateřství podpora, péče a sdílení,“ uzavírá MUDr. Matoušková.

Více užitečných informací o těhotenství, porodu i šestinedělí najdete na www.slanyporodnice.cz.

-Staha-