Poradna – novorozenci
Odpovídá MUDr. Juraj Ružek, primář novorozeneckého oddělení Nemocnice Slaný

Často slyším o tom, že miminka mají po narození
novorozeneckou žloutenku. Čeká mě porod a bojím se, že
se moje dítě také může nakazit. Co se bude dít, když
žloutenkou onemocní?
V drtivé většině případů se novorozeneckou žloutenkou nakazit nelze (vyjma infekčních forem). S běžnou žloutenkou se setká kolem 45–60 % všech novorozenců. Důvodů, proč vzniká, je vícero. Důležitou roli hraje uzrávání metabolických procesů dítěte i zvýšený rozpad červených krvinek, což je proces trvající v řádu dní až týdnů, kdy se v krvinkách mění fetální hemoglobin za dospělý. Další roli hraje snížená eliminační schopnost jater, zvýšený enterohepatální oběh bilirubinu. Játra fungují jako „čistička krve“, přičemž bilirubin – žluté barvivo a také odpadový produkt degradace hemoglobinu – se vylučuje do střeva, ale ne celý se vyloučí stolicí a část se opětovně vrací do krve.
Pak je to např. žloutenka z podlitin (porodní poranění novorozence), zvýšený rozpad krvinek z imunitních důvodů (jiná krevní skupina matky a novorozence) a další řada situací, z nichž zmíním například infekce, kdy dochází ke zvýšení hladiny bilirubinu (barvivo související se žlutým zbarvením kůže, sliznice, očních bělem). Ačkoliv se jedná o běžnou komplikaci, věnujeme jí u nás v porodnici patřičnou pozornost. Pokud by hodnoty přesáhly stanovenou hranici, probíhá léčba za pomoci fototerapie – na to jsme i v naší slánské porodnici  vybaveni. Radno zmínit, že v případě, že by byly hodnoty extrémní, hrozilo by riziko průniku bilirubinu do mozku a mohlo by následně dojít k postižení, které je nevratné.

Ještě v porodnici se prý dělá u novorozenců vyšetření očí a sluchu. Jak takové vyšetření probíhá? Je pro miminko nepříjemné?
U novorozenců se ještě v porodnici provádí vyšetření vrozeného zákalu oční čočky (katarakta). Nemusíte se ale obávat, jde o minimálně invazivní vyšetření. Nepoužíváme žádný rozvěrač očních víček, ale defacto si počkáme, až dítě samo otevře oči a zasvítíme mu do nich. Toto vyšetření je potřeba provést brzy po narození, protože v případě, že bychom kataraktu odhalili, musí se onemocnění začít řešit co nejdříve, aby se umožnil fyziologický vývoj očního aparátu. Ani vyšetření sluchu pro dítě není nijak nepříjemné. Provádí se za pomoci speciálního přístroje – jedná se o takzvané měření otoakustických emisí. Probíhá obvykle na pokoji, kde musí být naprostý klid a ticho. Provádíme jej ideálně ve chvíli, kdy je dítě u prsu nebo spí.

Mám obavy ze syndromu náhlého úmrtí kojence (SIDS). Co dělat, kdyby dítě přestalo ve spánku dýchat?
Syndrom náhlého úmrtí je náhlá neočekávatelná smrt doposud zdravého novorozence nebo kojence, který byl nalezen vleže bez známek života, a příčinu smrti neobjasní pitva. Ve vyspělých zemích se vyskytuje s četností 1:1000. Mezi rizikové faktory patří mužské pohlaví, nízká porodní hmotnost, nezralost, komplikace před a během porodu, perinatální asfyxie, nízký věk matky, nízký socioekonomický status, ukládání dítěte ke spánku do polohy na břiše či do jiného pokoje, než jsou rodiče, nebo naopak do postele k rodičům; kouření v domácnosti, užívání drog matkou. Jako prevence SIDS je účinné, pokud dítě spí ve své postýlce na zádech – ne na bříšku ani na boku (nezakazuje se jiná poloha, pokud je u dítěte rodič vzhůru – při mazlení apod). Dále nekuřácké prostředí, postýlka dítěte v ložnici rodičů, kojení alespoň do 6 měsíce věku. Můžete si také pořídit monitor dechu, zde je však důležité upozornit, že přístroj může spustit alarm chybně. Jestliže tedy uslyšíte zvukovou signalizaci, nepanikařte, zachovejte klid a dítě zkontrolujte. Sáhněte mu na hrudník, jestli reaguje, podívejte se, zda je kůže růžová nebo namodralá (centrální cyanóza: kůže, rty, jazyk). Kdybyste si všimli bledosti nebo cyanózy, je nutné dítě vertikalizovat a podívat se mu do pusy, jestli tam něco není. Pokud to lze, případnou překážku vyndejte z úst. Kdyby to možné nebylo, úderem mezi lopatky vyvolejte kašel, aby dítě překážku v dýchacích cestách vykašlalo ven. Pokud by byla nutná resuscitace, je důležité nebýt sám, to znamená volat linku 155 a dát si telefon na hlasitý odposlech. Profesionál „na lince“ vás provede situací, která nastala. Ideální je mít ještě někoho v blízkosti a po ruce. Samotná resuscitace se provádí s dítětem vleže, na rovné podložce, neutrální poloha hlavy (nezaklánět hlavu dozadu ani dopředu). Pusou obkroužíte jeho nos i ústa, podáte úvodně 5 vdechů v řadě. Vdechujete objem nafouklé pusy, ne celý váš objem výdechu z plic. Pak proveďte 15 kompresí hrudníku. Stlačujete 2 prsty ve středu hrudní kosti do  1/3 tj. cca 3–4 cm. Následují 2 vdechy. Pamatujte, že resuscitace je svižná, počet kompresí za 1 minutu by měl být kolem 100–120 a asi 30–40 dechů za minutu. Celé opakujete, dokud nepřijede pomoc, respektive se dítě nezačne hýbat a křičet.

Co všechno musí novorozenec splnit, aby mohl být propuštěn z porodnice?

Bezpečné propuštění z porodnice podle doporučení České neonatologické společnosti ČLS JEP je po 60. respektive 72. hodině života novorozence s předpokladem dosavadního fyziologického průběhu během období hospitalizace. To znamená, že dítě je aktivní, přisává se k prsu, u maminky se rozbíhá kojení, miminko ideálně vypije během kojení 20–40 ml mléka a přibývá. Je dobré, aby tam byla rezerva, že do doby, než novorozence zkontroluje pediatr, dítě nezhubne. Proto je optimální, aby se váhová křivka dítěte, která po porodu přirozeně klesá, začala ještě před propuštěním zvedat. Měly by být provedeny také všechny screeningy – tedy screening na metabolická onemocnění, které se zjišťují odběrem kapky krve z patičky, ale také screening katarakty, měření otoakustických emisí, při němž zjišťujeme, zda děťátko slyší. Další důležitou podmínkou propuštění je, že hodnoty žloutenky by měly být ve fyziologických hranicích a neměly by narůstat. V neposlední řadě byste měli mít domluveného
smluvního pediatra, kam budete jezdit do poraden.

Mám desetitýdenní miminko a přijde mi, že přicházím o mléko. Bojím se ale, že když mu dám umělé mléko, už se k prsu nebude chtít vrátit.
Je známo, že okolo 10. dne a 4.–8. týdne po narození se mohou objevit laktační krize. U dítěte dochází k růstovému spurtu a mamince se proto může zdát, že má málo mléka. Je to však relativní, jelikož miminko najednou hodně přibere a vyroste, a tím narůstá i jeho energetická potřeba. Je dát chvilkový dokrm, ať už formuli nebo mléko, které si maminka odstříkala a zamrazila.
Neznamená to ale, že byste přicházela o mléko. Mléčná žláza je na toto uzpůsobena, aby pokračovala v kojení a produkovala více mléka. Většinou se kojení zase rozjede tak, aby pokrylo energetickou potřebu dítěte. Pokud si nejste  jistá, můžete využít laktační poradnu nebo se  na poradnu u praktika.

Prý miminko po narození potřebuje dostat vitamin K a máme se rozhodnout, jestli mu ho nechat dát injekčně anebo po kapkách. Bojím se, aby ho ale injekce nebolela, u kapiček mám zase obavy, aby je nevyzvracelo a abychom je podali správně. Jak se rozhodnout?
Ano, miminka opravdu potřebují doplnit vitamin K, proto se jim podává ve formě kapiček nebo injekčního podání. U jednorázového injekčního podání do svalu máte jistotu, že dostane přesně tu dávku, kterou potřebuje. Nebojte, dbáme na management bolesti, aby miminko injekci co nejméně vnímalo – stejně jako například při náběru kapky krve z patičky, který se provádí kvůli screeningu
metabolických onemocnění. To znamená, že mu před vpichem podáme sladký roztok do pusy a následně po vpichu jej maminka přiloží k prsu. Tím přirozeně utlumíme bolest. Pokud se rozhodnete podávat Kanavit v kapkách, podávají se 2 kapky záhy po porodu a pak po jedné kapce v týdenních intervalech až do 3 měsíců věku dítěte. Je ale důležité si uvědomit, že vitamin