Zatímco sedláci chystali pluhy na pole k orbě, v Praze se v tento den nebo v neděli následující po svátku sv. Matěje konala první jarní pouť roku. Pouť je spjatá se skutečným putováním farníků v den svátku patrona k uctění jediného kostela sv. Matěje v metropoli, a to již od roku 1595. Kostel stojí na návrší v dnešní čtvrti Dejvice, na návsi někdejší obce Stará Šárka.

Původní kostel nechal postavit roku 971 kníže Boleslav II. Z vděčnosti, že na tomto místě vyvázl se zdravou kůží při napadení medvědem. Jedna verze praví, že knížeti pomohl sám svatý Matěj, jiná, že medvěd byl ochočený a patřil tamnímu chalupníkovi, který se jmenoval Matěj a další legenda mluví o tom, že kostel byl založen na památku pobité družiny legendárního Ctirada v Dívčí válce…

V první polovině 20. století, a zvláště v meziválečném období se pouť rozvinula do celopražské jarní zábavy a také zažívala svou největší slávu. Nedělní účast se odhadovala až na čtvrt milionu lidí. Matějská pouť byla nejen první v Čechách, ale i snad v celé Evropě. Úžasnou atmosféru poutě dokreslovaly stovky stánků s pouťovým zbožím, s tureckým medem, houpačky, kolotoče, střelnice s neuvěřitelně barevnými růžemi, různá vystoupení cirkusových umělců a artistů, prodejci planet k odkrytí budoucnosti, velká panoptika, často strašidelně laděná, fyzická zápolení siláků, zvěřince, vedle nich humorné scénky a zábavy pro děti. Babky s ošatkami perníčků a soudky okurek a spousta dalších po domácku vyrobených sladkostí. S přibývajícím pokrokem doplnily pouť i technické atrakce typu „ruské kolo“ nebo „lochneska“. Dámy sem přinášely první jarní módu, milenci si dávali pověstná perníková srdce nebo první svazečky sněženek.

Ještě v polovině 20. století Praha žila „Matějskou“. V roce 1928 natočil režisér Josef Kokeisl film U svatého Matěje, když se slunko zasměje s dodnes známou písničkou Karla Hašlera „U svatého Matěje“: U svatého Matěje, když se slunko zasměje, na pouti je hezkých panen, jak když máku naseje, ach jo Chodila tam chodila jedna panna rozmilá, měla sukni květovanou, tuze se mi líbila. Koupil jsem jí z perníku srdce za čtvrt zlatníku a husara se šňůrama na cukrovém vraníku. Začal jsem s ní žertovat, že bych ji chtěl milovat, za to srdce perníkové musela mi svoje dát.

Od roku 1963 se Matějská pouť koná v areálu Výstaviště v Holešovicích.

-Staha-