Dle tradice patron mladých lidí, a zvláště jejich čisté a oddané lásky. Vynikal v charitativní činnosti, v moudrosti a v neohroženosti při svém poslání kněze.

Legenda vypráví o tom, jak svatý Valentýn porušil císařský zákaz a oddával římské vojáky. Císař Claudius II. byl totiž velkým válečníkem a velmi mu záleželo na síle jeho vojska. Vojákům proto zakázal ženit se a zakládat rodiny. Obával se totiž, že ženatí válečníci se budou chtít usadit a odmítnou jít do boje. Valentýn, který byl knězem, se však nebál toto nařízení porušit a tajně oddával zamilované páry. Jednou byl ovšem u obřadu přistižen a skončil v žaláři. Pověst vypráví, že u dveří jeho cely se pak začaly objevovat drobné dárky a přáníčka od těch, které oddal. Byly to důkazy víry v sílu lásky. Žalářníkova dcera si navíc vymohla na otci, že uvězněného kněze navštíví. Ten se do ní zamiloval a v den popravy, 14. února, jí zanechal dopis nadepsaný „Od tvého Valentýna“. Tak vznikla později přijatá tradice zasílání valentýnských přání.

Další jeho skutek vedl k jeho úmrtí. Valentýn vrátil zrak nevidomé prefektově dceři. Zpráva o této události se velmi rychle rozšířila a brzy si o ní povídal celý Řím. Pohané ovšem odmítli na zázrak uvěřit, vtrhli do prefektova domu, Valentýna zajali a za městem ho popravili cca v r. 269.

V Itálii byla úcta k Valentinovi tak rozšířená, že hned po jeho smrti mu byla postavena v Římě bazilika. Tento kostel byl sice později zbořen, ale v jeho vytesat papež, který žil ve stejné době jako Valentin.

A proč je svátek sv. Valentýna spojován i s květinami? Všechny mladé páry, které se u něj zastavily, prý obdarovával malými kytičkami ze své klášterní zahrady, aby jim udělal radost.

České zvyky, tradice a pranostiky – ilustrace která baví. Více  o zvycích, tradicích a mnohém dalším  naleznete ZDE.