Baziliškem nazývali naši dávní předci ohyzdného a strašlivého netvora, kterého popsali jako kohouta prokříženého s drakem (blanitá, ostnatá křídla) a hadem (masivní ocas zakončený háčkem), obdařeného nadpřirozenými silami, jenž přinášel zkázu veškerému tvorstvu. Jeho opeření bylo nejčastěji žluté, někdy se maskoval šupinami, na hlavě měl korunku, čtyři nohy kohoutí, hadí ocas, jiskrné oči a jedovatý pohled, kterým kohokoli uhranul. Jed, který z jeho těla vycházel otravoval vzduch a hubil vše, co se do jeho blízkosti dostalo: hynula zvířata, ovoce padalo za stromů, tráva vadla, ptáci padali mrtví na zem.

Náš lid bájí o Baziliškově původu takto: černá slepice se ve stáří promění v černého kohouta, který snese do hnoje kulaté nebo jinak znetvořené vejce a vyseděla jej žába nebo had a vylíhlo se kuře – Bazilišek, nejjedovatější tvor na světě. Jinde se zase bájí, že Bazilišek vzniká z vejce, jež snáší černý had do skalních rozpuklin. Vejce prý nejde nijak zničit. Po roce s obrovským hřmotem praskne a vyvalí se z něho Bazilišek.

Podle další verze had pukne, jakmile snesl vejce, a to zahřáté krví praskne a z něj se s velikým šramotem vyvalí Bazilišek.

Místy zase lidé věřili, že kohout každý sedmý rok snese vejce, z kterého se Bazilišek vylíhne, když je jedovatá žába vysedí, Bazilišek pak každé zvíře i také člověka, který na něj pohlédne, jedem svým na místě usmrcuje. Naproti tomu, ale usmrtí se Bazilišek, když se někdo celý do slámy dá svázat a před ním zrcadlo drží. Když se pak Bazilišek v zrcadle spatří, rozsápe se jako zvíře, které nezná, nebo soptí po něm jed, který se zatím od zrcadla na něj odráží a jej samého usmrcuje.

Bazilišek se nebál nikoho, jedině kohoutí hlas ho dovedl zahnat, a to tak, že musel zalézt do nejhlubších útrob země, aby ho neslyšel. Dle víry našich předků přináší Bazilišek do domu štěstí a požehnání, ale pokud Bazilišek pohlédl na člověka dříve než on na něho, oteče prý takový nešťastník a někdy od „ouřku“ zemře. Podívá-li se člověk dříve na Baziliška, musí on zhynout.

Bazilišek se po vylíhnutí nejraději přestěhuje do sklepení nebo do vyschlých studní, kde hlídá peníze. Když šli domácí do sklepení brávali sebou zrcadlo, jako ochranu před jeho pohledem, když se Bazilišek sám v něm spatřil, tak zemřel. Šlo i jinak ho zahubit, poznal-li člověk kde se nalézal, udělal kolem jeho doupěte svěcenou křídou kruh. Do toho se nakladly ratolesti na květnou neděli svěcené a zapálili je. Bazilišek vlezl do ohně a shořel, pak vyletěla z popelu bílá holubice.