Začátek masopustu je tedy vždy stejný, ale jeho ukončení závisí na datu Velikonoc, a protože ty jsou pohyblivé, podle prvního jarního úplňku, je tedy pohyblivý i konec masopustu. Ten spadá do rozmezí 3. února až 9. března.

České pojmenování „masopust“ je zavádějící. Na první pohled se zdá, že vzniklo spojením slov „maso“ a „půst“. Tomu však neodpovídá jeho význam. Zatímco v jiných slovanských jazycích se výraz vskutku váže k půstu, ve smyslu upuštění od masa, což obsahuje i slovo karneval (z latinského carne=maso, vale=sbohem), v češtině znamená jeho význam pravý opak, označuje hodování a veselí.

V pojmenování „masopust“ zřejmě tedy staří Čechové spojili „maso“ s významem slova „pustit“=dovolit, nikoli je „opustit“ či od něj „upustit“. A v masopustním období maso, zejména pak vepřové nechybělo, neboť to byl čas zabijaček, koblih smažených na sádle a karnevalového veselí.

Patří jeho třem závěrečným dnům: neděli, pondělí a úterý. Tomuto masopustnímu třídenní se říká ostatky, fašank, někde také končiny, voračky, voráči, či obecně karneval.

Celé období je charakterizováno i liturgickou zelenou barvou symbolizující naději na užitek a plody z následování Krista, v naději na cíl spočívající ve věčném společenství s ním.