Vánoční doba neobsahuje jen štědrý den a štědrovečerní večeři, Boží hod vánoční a svátek sv. Štěpána, ale i mnoho dalších zajímavých svátků a oslav. Vše se dočtete jen u nás a do konce, bez nutnosti cokoliv zaplatit.

Štědrý den (24. prosinec) –patří mezi nejdůležitější dny v roce. Byl chápán jako den výjimečný, a proto se jeho oslava nesla v duchu tajemna, věštění osudu a pověr. Štědrý večer se pak stal součástí svátku Narození Páně. Začínají Vánoce.

Boží hod vánoční (den Narození Páně) (25. prosinec) – je to den, který nám má připomínat narození Krista. Je to také první den z osmidenních oslav narození tohoto zázračného dítěte. Věřící navštěvují kostely, přistupují k svatému přijímání. Po dlouhém půstu také k Božímu hodu patřilo dobré jídlo a nesmělo se pracovat.

Svátek sv. Štěpána (26. prosinec)– tento den je zasvěcený sv. Štěpánovi, který hlásal příchod Ježíše a byl za to židy ukamenován. Také to byl den na události velmi bohatý. Koledníci chodili s jesličkami, zpívaly se koledy, konaly se štěpánské zábavy, pacholkům končila služba a chasa si volila nové stárky.

Svátek sv. Jana (27. prosinec)– dříve se slavil i tento den, který byl zasvěcen apoštolovi, jenž se staral o Marii (Ježíšovu matku) v době po jeho smrti. V tento den se také světívalo víno a pilo se na jeho počest se slovy: „Pij lásku sv. Jana.“ Posvěceným vínem se v domácnostech prováděly různé ochranné rituály.

Svátek mláďátek (28. prosinec) v tento den měl podle legendy král Herodes vyvraždit v Betlémě všechny chlapce do dvou let věku, když marně hledal narozeného Ježíše a jeho rodiče. V tento den se také nedoporučovalo šít.

Svátek sv. Silvestra (31. prosinec) – v tento den probíhaly děkovné bohoslužby a prosby o Boží požehnání do nového roku. Lidé se pečlivě umývali s vírou, že jim přinese štěstí a zdraví po celý budoucí rok. Také se věřilo, že silvestrovský večer má příznivou atmosféru pro odhalení budoucnosti