Cesmína, symbol věčného života, zvyky a pověry

Cesmína je typicky vánoční rostlinou zejména v anglicky mluvících zemích. Nesmí chybět ve vánoční výzdobě domů ani v adventních věncích.

Přestože u nás jsou Vánoce spojeny spíše s jehličím a jmelím, nachází si pichlavé větvičky cesmíny s množstvím červených bobulek už i v našich vánočních dekoracích pevné místo. Je to i tím, že cesmína je nejen krásná, ale je také spojená s mnoha mýty a pověstmi.

Již staří Římané uctívali cesmínu coby rostlinu bojovníků a posílali při oslavách slunovratu větvičky cesmíny svým přátelům jako důkaz náklonnosti, dodnes se tento zvyk dochoval v sousedním Německu. Keltští druidové považovali keře za svaté, neboť se používala k dekoracím během starořímských Saturnálií.

Cesmína byla ve starověku považována za rostlinu štěstí, byla sázena před vchod do obydlí, aby ho chránila před všelikými nehodami. Také je o ní báje, že květ způsobí zmrznutí vody a že kopí ze dřeva cesmíny zhotovené neomylně zasáhne svůj cíl.

Cesmíně se přisuzují také ochranné vlastnosti, má bránit proti zlým duchů, čarodějnicím, blesku, ohni i jedu. Proto se v zahradách vysazovaly živé ploty z cesmínových keřů a z jejího dřeva se vyráběly domovní prahy.

I první kouzelnická hůlka slavného Harryho Pottera byla vyrobena z cesmínového dřeva. Na lístky cesmíny si zase anglické slečny psaly jména svých nápadníků. Na noc si vložily tři popsané lístky pod polštář a ten, který ráno vytáhly jako první nesl jméno jejich budoucího manžela.

Křesťanská tradice představuje cesmínu jako symbol věčného života, její pichlavé listy byly spojovány s Kristovou korunou a červené plody s jeho krví, a proto se jí zdobily od Vánoc do Tří králů i křesťanské svatyně. Pěstovala se i jako léčivka a trhala se během zimního slunovratu potmě v lese a využívala na ochranu proti zlým duchům, kouzlům, ohni, blesku a jedům. Proto větvička cesmíny zůstává v domě pro štěstí po celý rok.

První cesmíny ostrolisté se v Čechách objevily až kolem roku 1880 díky knížeti Rohanovi, který je nechal vysadit v sychrovském zámeckém parku.

Cesmína je také velmi oblíbená ve Francii, kde z ní o Vánocích řežou košťata, a tak s nimi točí a hází jako u nás v předvečer noci filipojakubské. Místy také zastupuje cesmína o květné neděli palmu a kočičky. Místy na štědrý den zapichují větev cesmíny do bochníku chleba, na listy pak upevňují hořící svíce. Po celé Francii také uvidíme na domech větev cesmíny místo našeho věnce. Cesmína je také odznakem lásky. Dům snoubenců se označuje za komín zastrčenou větví a v kytici pro nevěstu nesmí větévka chyběti. Francouzský rolník neopomene nikdy do komory, kde ukládá chléb a nezbytnou uzeninu, zavěsit zároveň větévky cesmíny, je prý to nejlepší ochrana před myšmi.

Francouzsky rolník neopomene nikdy do komory, kde ukládá chléb a nezbytnou uzeninu, zavěsit zároveň větévky cesmíny, je prý to nejlepší ochrana před myšmi.

Kolář zhotovuje ze silnějšího dříví vozy a pluhy a z tenkých větví dělají se hole na procházku i k bičům a rukojetě k nástrojům. Dříví cesmíny se dá dobře leštit a požívá dobré pověsti jako náhrada za dřevo ebenové.

České zvyky, tradice a pranostiky – ilustrace která baví. Více o zvycích, tradicích a mnohém dalším i možnost zakoupit jedinečný kalendář naleznete ZDE.