O pytlákovi a pytláctví jako staré lidové tradici

V českých podmínkách jde o starou „lidovou tradici“, která má také kořeny ekonomicko-sociální. Prostí lidé byli z lovu některých druhů zvěře vyloučeni, ale lesy byly hluboké a zvěřina vždy představovala vítané zpestření monotónního jídelníčku.

Pytláci si též přivydělávali dodáváním divočiny do hospod, kde dostali vždy dobře zaplaceno. Snad z těch dob pochází rčení:

„Krást a pytlačit na panským to není hřích“.

Postupem času se stala jediným povoleným způsobem lovu pro lidové vrstvy čižba – chytání ptáků, zatímco lov srstnaté zvěře náležel pouze šlechtě. I tato skutečnost vedla k rozšíření pytláctví a následky dopadení byly často kruté. Dopadení pytláci byli ve středověku a raném novověku přísně trestáni, obvykle pranýřem či oslí jízdou, v těžších případech vypálením cejchu, nucenými pracemi, někdy i dokonce smrtí.

Významným způsobem bojovala proti pytláctví Marie Terezie, kdy bylo pytláctví trestáno až deseti lety nucených prací, nejčastěji na stavbách vojenských pevností, nebo vypovězením ze země a lovecký řád Josefa II., dokonce poskytl právo zastřelit pytláka (konec 18. století).

Pytláctví bylo tedy velmi rizikové a při svém řemesle přišli tito samozvaní lovci často do úzkých, a tak si pomáhali všelijakými úskoky, které byly velmi často spojené s pověrčivým chováním.

Dá se říci, že nikde nebylo tolik pověr a různých obyčejů jako v životě starých myslivců, hajných a pytláků:

– A tak pověrčivý pytlák užívá hrachu, aby se stal neviditelným a aby zvěř k němu sama přicházela.

– Pytláci prý mohou myslivce snadným způsobem zkazit. Pytlák uřízne proutek z vrby a řekne: „Já si řežu tebe k své potřebě“. Když je myslivec na čekání, udělá pytlák na proutku uzel, a dříve, než hluk z rány vystřelené od myslivce utichne, musí být uzel dotažen. Takovým způsobem jest myslivec zkažen (tj. nemůže nic zastřelit).

– Na sv. Jana Křtitele (24.6.) chodí pytláci před východem slunce na barvínek a brotan. Kdo ty dvě byliny trhá, musí být nahý. Doma je uvaří v octě a pušku tím octem vymyje, z které pak všecko zastřelí a ničeho se nechybí.

– Pytlák se mohl na celý den opravit, tj. neporanitelným učinit. Na sv. Jana Křtitele, dříve, než slunce vyjde, najde si smrkovou šišku, která roste vzhůru, tu utrhne a usuší a semena z ní vyklepá. Chce-li jít do lesa něco zastřelit, vezme jedno semeno a před východem slunce je spolkne na lačný žaludek. Do západu slunce anebo až do určité hodiny mu žádná zbraň neuškodí.

– Pytláci věřili, že netopýr ve svém těle chová kamének, který roztlučen na prach a přimíšen do střelného prachu má kouzelnou moc. Takovým prachem lze prý každou zvěř k sobě přivábit a podle libosti zastřelit.

– Pro pytláky, kteří nechtěli, aby jim ručnice příliš bouchala, platilo toto čarování: Aby ručnice nebouchala, učiň takto: Vezmi jahůdek brzlenových na podzim, rozetři je na prach, do toho dej síry a sanejtru a smíchej to všecko spolu a přimíchej mezi ručničnej prach. Nebude ti takovej prach moc bouchati.

Zaručený recept, jak se stát neviditelným pytlákem: Dozvíte se ZDE

. České zvyky, tradice a pranostiky – ilustrace která baví. Více o zvycích, tradicích a mnohém dalším i možnost zakoupit jedinečný kalendář naleznete ZDE.STOLNÍ KALENDÁŘ NA ROK 2025
Kalendář pro všechny, kteří se rádi vrací do svého dětství nebo si chtějí připomenout lidové zvyky a tradice, které provázely životem naše předky. https://eshop.ceskezvyky.cz/
Stolní kalendář je doplněný pranostikami na každý den a motivy prvorepublikových pohlednic a autorských textů z jejich stránek www.ceskezvyky.cz. Kalendář byl vytištěný u největšího českého vydavatele kalendářů v ČR Helma365. Objednáním kalendáře získáte tři dárky zdarma: záložku, roční kalendářík a měsíční předplatné zdarma na jejich stránky (bez reklam).