Člověk v tísni zahajuje 20. ročník Měsíce Příběhů bezpráví
Středa, 6. listopadu 2024 06:01
Přes 560 škol a více než 100 dalších institucí z celé republiky se zapojí do letošního Měsíce Příběhů bezpráví. Slavnostní zahájení jubilejního ročníku proběhlo 4. listopadu v pražské Lucerně.
Během večera vzdělávací program Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni předali Ceny Příběhů bezpráví lidem, kteří se postavili komunistickému režimu. Mezi hosty byl i Nariman Dželal, místopředseda medžlisu krymských Tatarů, který byl před nedávnem propuštěn z ruského vězení. Měsíc Příběhů bezpráví se koná od roku 2005 každý listopad na stovkách základních a středních škol po celé České republice. Zapojené školy pořádají projekce filmů s tématem československých dějin a zvou hosty (pamětníky, filmaře, protagonisty filmů, historiky) na pofilmové debaty. Za dobu existence projektu uspořádaly školy 10 748 projekcí, kterých se zúčastnilo bezmála půl milionu žáků.
U příležitosti 35. výročí sametové revoluce Člověk v tísni do nabídky zařadil tři dokumentární snímky ze série 1989 z vlastní produkce, které patří mezi nejpřehrávanější na portálu JSNS.CZ. Dokumenty přibližují revoluční události z pohledu mladých lidí: studentky Ivany, emigranta Petra a pankáče Pavla. „Přestože poměrně často zaznívá, že mladé lidi nedávná historie nezajímá, realizované výzkumy i naše zkušenosti nic takového nepotvrzují. Většina studentů se chce o období komunistického Československa dozvědět víc. Zároveň sebekriticky přiznávají, že jejich znalosti nejsou dostatečné. Ale to bychom jim neměli pokrytecky vyčítat, je to mimo jiné výsledek nedostatečné výuky dějepisu, o jejíž podobě oni sami nerozhodují,“ říká Karel Strachota, ředitel Jednoho světa na školách, zakladatel Příběhů bezpráví a režisér zmiňovaných snímků. Filmy ze série 1989 jsou zdarma dostupné na webu Jednoho světa na školách a k vidění budou také 17. listopadu na Jungmannově náměstí v Praze, kde Člověk v tísni každoročně pořádá Kino Příběhů bezpráví.
Dokumentární snímky ke stažení ZDE
Zahájení 20. ročníku Měsíce Příběhů bezpráví proběhlo 4. listopadu v pražském kině Lucerna. Moderace se tradičně ujal Saša Michailidis. Vystoupl dětský ukrajinský sbor Kroky dobra, zpěvák Ludvík Hušek a Petr Koubek
Cena Příběhů bezpráví Během večera vzdělávací program Jeden svět na školách předá Ceny Příběhů bezpráví lidem, kteří se statečně postavili komunistickému režimu. Pamětníci ocenění převezmou z rukou herečky Magdy Vašáryové, předsedy Senátu Miloše Vystrčila a básnířky Marty Veselé Jirousové.
Cena Příběhů bezpráví je unikátní v tom, že o jejích laureátech rozhodují studenti. Studentská porota v letošním roce ocenila Lea Žídka, který od mládí vystupoval proti režimu, byl zadržen při pokusu o emigraci a odsouzen k 8 letům vězení. Další laureátkou je řádová sestra Kristína Zachovalová, jež z důvodu své víry čelila nátlaku režimu, ale navzdory tomu nepřestala poskytovat útěchu umírajícím a přinášet naději nemocným.
Video medajlonky naleznete: 1. ZDE, 2. ZDE, 3, ZDE
„Cenu Příběhů bezpráví vnímám jako ocenění pro všechny řádové sestry, které si v těžkých časech totality navzájem poskytovaly podporu,“ říká laureátka.
Posledním z oceněných je Václav Blabolil alias „Bahňous“, disident, signatář Charty 77 a hlavní figura undergroundu v severních Čechách.
„Bylo pro mě zajímavé poznávat, jakým způsobem lidé protestovali a dávali najevo svůj nesouhlas. Vážím si možnosti seznámit se s osudy několika lidí, kteří bojovali proti bezpráví v dobách, jež si dnes málokdo dokáže představit. Myslím, že je důležité připomínat tuto historii, abychom si vážili naší svobody a tohle je skvělý způsob, jak předávat tyto informace mladým generacím,“ komentuje svoji účast v studentské porotě Luisa Paz.
Během slavnostního večera na pódiu promluvil i držitel zahraniční Ceny Příběhů bezpráví z roku 2023 Nariman Dželal, místopředseda neformálního krymskotatarského parlamentu medžlis, který byl v červenci tohoto roku nečekaně propuštěn z ruského vězení. Původně ho soudy Putinova režimu poslaly na 17 let za mříže za to, že hájil zájmy svého národa a nesouhlasil s okupací Krymu.