Pavouk jako prorok povětrnosti, jak vyčíst z pavučin počasí. Jaké pověry jsou s nimi spojeny. Křižák údajně umí určit výherní čísla v loteriích. Podle jejich chování naši předci věděli jaké bude počasí. Možná jsou přesnější než dnešní meteorologové.

Na tisíce pavučinových vláken třpytí se na strništích, lukách a stromech v podzimním slunci jako stříbro a drahé kameny. Jen za krásné pohody dostavuje se tento výjev a pak je možné v tomto podzimním období čekat trvale pěkný čas a krásné dny, odtud název „babí léto.“ Vlákna však neslouží k chytání hmyzu — jsou to pavoučci těkaví a nemají hnízd. Stavba pavučiny mění se rozmanitě: tu visí jako záclona, tu skryta jest ve křoví, onde tvoří trychtýř, jinde rouru s padákem, nebo vzdušný zámek pod vodou. Neníť již pak pouze hnízdem, ale zároveň osidlem, lapačkou či smyčkou.

„Babí léto“ naznačuje cestu, kudy táhnou pavoučci na místa výše položená k zimnímu pobytu. Nemajíce křídel, provozují vzduchoplavbu. Pavouk vyleze na nejvyšší vrchol stanoviska, vypouští vlákno pavučinové, pak se pustí — a již letí. Tak se stávají hospodářům obtížní a škodliví. Na jaře, když pavouci zimní byty své opouštějí, opakuje se týž výjev, jako „dívčí léto“- ale ovšem v menší míře. Na koho se babí léto hojně chytá, bude prý šťasten. V dobách pradávných bylo babí léto považováno za znamení blízkého moru.

Pavouky považuje lid za proroky povětrnosti:
Příroda jim dala předtuchu a citlivost pro zvěstování větší změny počasí, kterou již 6 až 8 hodin předem oznamují. První místo drží křižák a pak pokoutník. Proč má křižák na zádech kříž, o tom bájí lid takto: „Když Syn Boží pro spásu člověčenstva na kříži pněl, stékala krev Jeho z četných ran na zemi. Kde se vzal, tu se vzal, objevil se u nohou Spasitelových malý pavouk. Aby zastavil krev tekoucí, a tak přehroznou bolest Ukřižovaného umírnil, počal hbitě na místech poraněných tkáti pavučinu. A podařilo se mu, že všechna místa zakryl, a krev téci přestala. Na památku šlechetného činu svého, poznamenán byl nejen on, ale i celý jeho rod křížem.“

Dělá-li křižák pavučinu, můžeme očekávat povětrnost jasnou; zaleze-li do své skrýše, nastane nestálé počasí, déšť atd. Roztrhá-li základní vlákna svého kola a skryje se, nastane silný vítr. Zalézají-li pokoutníci do děr a vystrkují zadeček určitým směrem, můžeme očekávati silný vítr. Upevňují-li pavouci rámce svých sítí a pokoutníci vylézají se vztyčenou hlavou k otvoru roury a natahují nohy k lovu, pak nastane klid v ovzduší.

Kdyby člověk tkaniva pavučin více dbal, dověděl by se již předem, jaká povětrnost kdy nastane: Je-li pavučina dosti velká a přitom napjatá, bude pěkné počasí. Čistí-li pavouk dílo své bedlivě, nastane dusné parno a bezvětří; počne-li nitky úžeji stahovati, bude větrno; zaleze-li konečně do kouta, bude déšť. Předou-li pavouci pilně venku, očekávati lze stálé hezké počasí; nepředou-li, časy se změní; dělají-li pavučinu při dešti, nebude dlouho pršeti.  Když pavouci večer vylézají, ráno pršívá.

Další pověry spojené s pavouky:
– Pavouk křižák přináší do domu, kde se zdržuje, štěstí a požehnání, zvláště tomu ohlašuje štěstí, ke komu se snese po pavučině.
– Lid ho šetří; kdo by ho zabil, toho prý stihne nehoda i jeho příbuzné.
– Někde věří, že pavouk objevením svým smrt někoho z domácích ohlašuje.
– Povlečou-li pavouci někomu střevíce nebo boty pavučinou, brzy se se světem rozžehná.
– Kdo chce vědět, jaké číslice z loterie vyjdou, vezme křižáka, zavře ho do nádoby nepotřebované nebo do sklenice, někde též do kornoutu a vloží k němu 90 čísel, na malých papírcích napsaných. Pavouk si udělá pavučinu a některá čísla do ní vynese; ta prý jsou„živá“: jistě vyhraje ten, kdo je vsadí.

České zvyky, tradice a pranostiky – ilustrace která baví. Více  o zvycích, tradicích a mnohém dalším i  možnost zakoupit jedinečný kalendář naleznete ZDE.