Nejvíc nakažených klíšťat z celé Evropy je v ČR. Nárůst nakažených lidi stále roste. Klíšťová encefalitida je virové infekční onemocnění, kterým se nejčastěji nakazíme od přisátého infikovaného klíštěte. Možných způsobů přenosu onemocnění je ale více. Nebezpečné jsou i malé nymfy.

Veškeré informace o možnostech očkování naleznete na konci článku.

K nakažení člověka klíšťovou encefalitidou dochází nejčastěji po přisátí infikovaného klíštěte. „Přisáté klíště uvolní do těla spektrum látek a s nimi i virus způsobující onemocnění. Virus se nejprve rozšíří do buněk v bezprostředním okolí místa přisátí, během krátké doby začne pronikat do mízních uzlin, kde se pomnoží, a poté putuje dál do organismu. Nejnebezpečnější je postižení mozku a dalších částí centrálního nervového systému. K proniknutí virů do těla člověka stačí přisátí trvající dvě hodiny,“ popisuje Rastislav Maďar, člen Evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu a předseda Koalice pro podporu očkování.

Nebezpečná mohou být všechna stadia klíšťat

Přenos nemusí být ale jen přes dospělého parazita. Nakazit se člověk může i od infikované klíštěcí larvy či nymfy. I zde stačí dvě hodiny přisátí k nákaze hostitele. „Klíštěcí larvy a nymfy jsou malé, lehce přehlédnutelné. Po nasátí krve samy odpadnou a nakažený nezřídka ani neví, že byl parazitem napaden,“ dodává docent Maďar.

K přenosu infekce může dojít i během manipulace s infikovaným klíštětem. Nejčastěji při odstraňování přisátého klíštěte ze zvířecího mazlíčka. Psi i kočky, kteří mají přístup ven, jsou častým zdrojem klíšťat. V době sezóny jich majitelé ze zvířat odstraňují desítky. Pokud během manipulace dojde k narušení klíštěte v ruce, nákaza je možná. „Zdravou neporušenou pokožkou virus neprojde, stačí však i drobná oděrka, které člověk ani nevěnuje pozornost, a nákaza se do organismu může dostat. Z toho důvodu je vhodné odstranění klíšťat provádět speciálním nástrojem, například pinzetou a v ochranných rukavicích,“ dodává lékař.

• V Česku se nejčastěji vyskytuje klíště obecné, ale v poslední době se objevují i exotické druhy jako piják lužní nebo hyalomma marginatum.¹
• Klíště obecné je nejrozšířenějším druhem klíštěte v Evropě a vyskytuje se v celém Česku, nejčastěji na vlhkých lesích s bohatým bylinným a keřovým patrem.¹
• Kromě klíštěte obecného se v Česku vyskytuje také piják lužní, který je větší a má výraznou kresbu na chitinovém štítku.²
• V Česku žije až 13 druhů klíšťat, z toho 3 druhy jsou nebezpečné a v některých oblastech jsou až z padesáti procent infikováni lymeskou boreliózou nebo encefalitidou.²
• Klíšťata jsou na Zemi déle než 100 milionů let, bez potravy vydrží klidně i 8 let a vlastně jim stačí se napít krve jen jednou za život, ale ne kvůli potravě, ale proto, aby se mohla rozmnožovat.

Z nepasterizovaného mléka ano, od komárů nikoli

Dalším faktorem přenosu nákazy může být tepelně neupravené mléko. „Riziko představuje zejména nepasterizované kozí mléko a výrobky z něj. Tento způsob nákazy byl popsán dokonce i ve formě větších epidemií, například na Slovensku. Pokud dojde k tepelnému zpracování mléka, infekce potravinovou cestou nehrozí,“ komentuje dále lékař.

Někdy se u přenosu klíšťové encefalitidy zmiňuje i komár. Tomu ale odborníci příliš nevěří. „Ze všech druhů členovců virus klíšťové encefalitidy prokazatelně přenáší jen klíšťata, a to všechna jejich stadia. Komár sice může krev s virem nasát, není však na těle přisátý dostatečně dlouhou dobu, aby infekci přenesl na dalšího člověka, uvnitř přenašeče navíc musí proběhnout speciální proces umožňující šíření viru dál. Nákaza přes štípnutí komára tedy pravděpodobná není,“ upřesňuje docent Maďar.

Co je klíšťová encefalitida a jak se před ní chránit

Klíšťová encefalitida je virová nákaza, která může zasáhnout nervovou soustavu. Má většinou dvoufázový průběh. Vstupem viru do lidského organizmu počíná inkubační doba, která obvykle trvá 7 až 14 dní, někdy se však může prodloužit až na měsíc. V první fázi toto onemocnění připomíná běžnou virózu. Druhá fáze může nastoupit vysokými horečkami a příznaky zánětu centrálního nervového systému, mezi které patří bolest hlavy, světloplachost, tuhost svalstva šíje, poruchy paměti, dezorientace, poruchy spánku, závratě či svalový třes. Onemocnění může mít celoživotní následky.

Jedinou specificky na původce cílenou ochranou je vakcinace. „Očkování je možné po celý rok a probíhá ve třech základních dávkách. Již po druhé dávce se očekává dostatečná ochrana. Přeočkování je doporučováno po třech či pěti letech podle použité vakcíny, věku očkovaného a počtu předchozích dávek.“ dodává lékař.

Jak se nechat očkovat

V chladnějších měsících, kdy jsou klíšťata málo aktivní a pravděpodobnost nákazy je nižší, odborníci doporučují klasické očkovací schéma, kdy je doba mezi jednotlivými dávkami delší, než je tomu v měsících s vysokou aktivitou klíšťat.

První dvě dávky vakcíny se standardně aplikují v rozmezí jednoho až tří měsíců, třetí dávka přichází pět až dvanáct měsíců po dávce druhé. První přeočkování se doporučuje po třech letech, další následně po třech až pěti letech v závislosti na věku. „V pozdějších jarních a letních měsících, kdy jsou klíšťata vysoce aktivní, doporučujeme zkrácené vakcinační schéma. To proto, aby ochranný účinek nastoupil co nejdříve. Čtrnáct dní po první dávce je podaná dávka druhá. Za další dva týdny již nastupuje ochranný účinek. Další očkování je následně stejné jako u klasického schématu,“ upřesňuje docent Maďar.

Zájemci se mohou očkovat u svého praktického lékaře, děti u praktického lékaře pro děti a dorost nebo v očkovacím centru. Cena jedné dávky vakcíny je zhruba 900 korun, na očkování přispívají zdravotní pojišťovny.

PRO INFORMACE KLIKNĚTE NA LOGO: POZOR KLÍŠTĚ