Naučné středisko ekologické výchovy v Kladně známé jako Čabárna, předčilo očekávání. Mnoho dospělých a hlavně dětí zažilo a poznalo tradice na které zapomínáme.

Velikonoce na Čabárné byly dle slov účastníků opravdu neopakovatelné. Zdobení věnců, vajec mnoha způsoby, pletení pomlázky, úžasné zákusky nebo buřty na ohni, to je slabý výčet toho co se dalo zažít.

U pletení pomlázky bych se  na chvilku zastavil. Je to jedna z mnoha tradic ale kolik z nás dovede uplést poctivou pomlázku ze čtyř, šesti a nebo dokonce z osmi proutků ? Na Čabárně se učilo rovnou z osmi. Paradoxně byl největší zájem ze strany tatínků.

Zkušení lektoři nestíhali uspokojit zájem o pletení pomlázky a tak si šéfredaktor Kladenských listů vzpomněl na svá léta dětství  a rád zájemcům ukázal jak na to. Při té příležitosti mu jeden z tatínků Tomáš Sovinec řekl: Bydleli  a vyrůstali s manželkou v Kladně, s příchodem našeho Míši jsme se přestěhovali do domečku v malé obci vcelku nedaleko. Tam jsme poznali, že se drží zvyky a tradice o kterých jsme netušili. Dnes  chceme aby náš kluk vše poznával a byl možná jednou tím, který to bude předávat dál. Super akce a chodíme sem rádi a často.“

Zájem o velikonoční den byl veliký. celý skvělý tým Čabárny měl skutečně co dělat pří dovednostní i vědomostní soutěži, která vedla účastníky celým areálem. Vítěz byl každý, dětí byli spravedlivě odměněny, všechny stejně už jen za snahu. Vždyť především to bylo o setkání, seznámení s tradicemi a o radostných jiskrách v očích dětí.

U zdobení vajec hráli prim  především maminky, ovšem ani tátové v rámci kreativity se nenechali zahanbit. Opět byli dílničky především pro děti které si vše náramně užívaly.

Celý den byl navíc podpořen městem Kladno a možnost dopravy zajistilo ČSAD Kladno mimořádnou, tak zvaně kyvadlovou linkou autobusu.