Sám hrával florbal za pražský SSK Future a trénoval ho i Jan Pazdera. Sice už s tímto sportem aktivně skončil, ale v uplynulé sezoně se k němu Adam Weidenthaler přece jen v určité formě vrátil. Se sluchátky a mikrofonem totiž sedával na tribuně kladenské haly BIOS a komentoval zápasy Kanonýrů. A i jeho hlas a poznatky dodaly videopřenosům od společnosti Global Business Vision vysokou úroveň, srovnatelnou s duely v superlize. „Líbí se mi zdejší atmosféra, Kanonýry se mi komentovalo velmi dobře,“ říká v rozhovoru 22letý student žurnalistiky.

Jak jste se ke komentování florbalu dostal?

Skrz fotbal. Společnost Global Business Vision rovněž zajišťuje audiopřenosy fotbalových zápasů pro Tisport a bet365. Já komentuji českou ligu a anglickou Premier League. Takže když je plný sportovní víkend, mám to docela nabité a je to honička. Zároveň děláme i pro dvě specializovaná rádia Sparty a Slavie, ovšem k této práci jsem ještě nepřičichl. Ale věřím, že se do této vybrané skupiny taky jednou dostanu.

Jaký je váš komentátorský sen?

Asi každý malý kluk si říká, že by chtěl být druhý Bosák či Záruba. Já studuji žurnalistiku na Univerzitě Karlově a dostal jsem se k ní poměrně náhodou. Bavilo mě psaní na základce, střední, jenže jsem dlouho nevěděl, co budu dělat. Po střední jsem měl rok pauzu, pak jsem se ale dostal právě na žurnalistiku. Čím víc se do toho oboru dostávám a ponořuji, tím víc a víc mě baví. A tím, že se zajímám o sportovní žurnalistiku, jsem se prokousal ke komentování sportu.

Na pražské žurnalistice učí právě i Robert Záruba. Co takhle jednou komentovat sport v ČT?

Ano, chodím na jeho předmět. Ale je těžké mluvit o velkém komentování, protože to je hodně daleko a je to běh na dlouhou trať. Je mi 22 let, takže nečekám žádné velké skoky a zatím mi sedí jít v komentování po menších krůčcích.

Jak se vám vlastně komentují Kanonýři?

Moc dobře. S florbalem mám osobní zkušenost, hrával jsem za SSK Future (v roce 2011 s klubem vyhrál mezinárodní Gothia Cup ve Švédsku), který sice už dnes neexistuje, ale na několika soustředěních mě trénoval Honza Pazdera. Znám i některé hráče Kanonýrů, byť ne osobně. Ale tím, že jsem se pohyboval ve florbalovém prostředí, mi jejich jména leccos říkají. A třeba takový Ondra Riebauer hrál dlouhou dobu právě za Future. Navíc v 1. lize působí docela dost mých bývalých spoluhráčů, třeba v Karlových Varech hrají dvojčata Zavadilova. Florbal zatím není tak velký na to, abychom se vzájemně vůbec neznali. A i když jsem z toho sportu před sedmi lety aktivně vypadl, pořád v něm mám kontakty.

Pomáhá to i při shánění informací k přenosům? Váš komentář totiž není jen suchým popisem, ale často ho zpestřujete věcmi ze zákulisí.

Ano, byl jsem k tomu navedený a i sám jsem si říkal, že by bylo dobré ty informace mít. Takže se před zápasem hodně ptám Honzy Pazdery, se kterým máme dobrý vztah a navíc je v tomto velmi vstřícný a komunikativní. Pokud vedení Kanonýrů bude chtít a budeme v našich přenosech pokračovat i příští sezonu, rád bych víc informací získával také o venkovních týmech. Ty jsem trošku opomíjel a moc jsem za nimi nelezl. Horší to je ale s florbalovými informacemi obecně. Přece jen když porovnáte fotbalové databáze s těmi florbalovými, je ten počet neskutečně rozdílný. A nejde jen o statistiky, je velmi těžké si o florbalistech dohledávat něco osobnějšího.

Jak se vám při komentování líbí atmosféra, která na Kladně panuje?

Atmosféra je moc fajn. Zvlášť v základní části to bylo moc pěkné a samozřejmě jako komentátorovi se mi líbilo, jak to bylo často na palubovce vyhecované. 

Autor: Robert Sára