Je kladenským patriotem. Svou skvělou kariéru spojil Jan Procházka s Kladnem a Mostem. V obou klubech si zahrál první i druhou ligu. Dnes pracuje v SK Kladno jako šéftrenér žáků a předává své zkušenosti.

Svou kariéru jste zahájil v klubu SK Kladno. Jak vzpomínáte na své začátky?

Vzpomínám rád, hrál jsem s o dva roky staršími kluky pod trenérem Kejmarem. Za nás se ještě nehrálo na polovinu hřiště, tak jsem od mala lítal na velkém. Po přechodu do svého ročníku ve čtvrté třídě jsem se s tím na chvilku setkal. Měli jsme dobrý ročník. Sešli se kluci, kteří chtěli vyhrávat a ukázat ostatním, že jsou lepší než oni.

V Kladně jste se dostal až do A týmu a zanedlouho se stěhoval do Mostu.

Tenkrát si pro mě přišel Mirek Bubeník, který dělal sportovního manažera v Mostě. Já opustil svoje Kladno a v polovině postupového roku odešel z divize do druhé ligy.

Jak vzpomínáte na své první angažmá v Mostě?

Vzpomínám moc rád. Naskočil jsem jako mladý do druhé ligy k takovým jménům, jako byli Jirka Časko nebo Jirka Štajner, byla radost si s nimi zahrát. Později se sešlo mužstvo, které táhlo za jeden provaz. Doplnili nás sparťanské legendy Horst Siegl a Jiří Novotný a postoupili jsme do první ligy. To bylo nejlepší období v Mostě, byli jsme taková velká rodina, a podle toho to tak vypadalo.

Pak přišel Váš návrat do Kladna a doma jste si zahrál první ligu…

V Mostě jsme sestoupili do druhé ligy a v klubu nastaly změny. Já po osmi a půl letech dostal nabídku jít zpět do Kladna a ani chvilku jsem neváhal. Byl jsem rád, že si doma zahraju ligu, a musím říct, že první rok byl na naše poměry povedený.

Jenže situace v Kladně se začala komplikovat a přišly dva sestupy. A vy jste se ze třetí ligy přesunul zpět do Mostu.

Situace na Kladně se nevyvíjela nijak růžově. Po sestupu z ligy a následně i druhé mi po pár zápasech ve třetí lize zavolal trenér Zach, jestli bych si ještě nechtěl zahrát v Mostě. Nabídku jsem přijal a šel tam, kde jsem do velkého fotbalu nakoukl, a s radostí jsem chtěl pomoci.

Nakonec jste se ještě jednou vrátil do Kladna.

Na závěr kariéry jsem se vrátil domů do divizního Kladna a sehnal si práci. Měli jsme výbornou partu a fotbalem se bavili, ale každý zápas chtěli vyhrát. Škoda jen sezony, kdy jsme to po podzimu měli dobře rozehrané a na jaře poztráceli hodně bodů, a tím nevyšel postup do třetí ligy. Hlavně jsme si po letech zahráli s bráchou v jednom mužstvu, do té doby se nám to povedlo pouze jednou ještě před mým odchodem do Mostu.

Již v průběhu své kariéry jste se začal věnovat trénování. Je nějaký trenér, který Vás inspiroval?

S trénováním jsem začal už při angažmá na Kladně, když se hrála ještě první liga. Trenér Stanislav Hejkal mě zapojil k dorostu a já v tom pokračoval i při mosteckém angažmá. Dostal jsem na starosti ročník 1996, potom 2005 a s těmi jsem vydržel s roční pauzou u ročníku 2004 až doposud. Trenérů, kteří mě trénovali, bylo dost, ale asi nejlépe jsem se cítil v Mostě pod vedením Přemka Bičovského. Ten dokázal mužstvo výborně připravit a naladit. Pod ním jsme šlapali jako hodinky a bylo to bez křiku a bez nervů.

V Kladně jste začal pracovat jako šéftrenér žáků. Co je v této pozici nejtěžší?

Nejtěžší nevím, mým cílem bylo sjednotit mužstva pod jednu hlavičku, a to SK KLADNO, na tom se snažíme pracovat všichni v klubu.

Jste spokojený, jak fungují žáci SK Kladna?

Zatím spokojený jsem, kluci předvádí zajímavé výkony. Pořád jsou to však děti, a tak k tomu musíme přistupovat. Chceme, aby je to bavilo a těšili se na tréninky. Když jim tohle dáme, tak nám to budou vracet na hřišti, anebo i jinde.

V minulosti jsme se bavili, že se nám nedaří dostatečně naplňovat sportovní třídy na 4. ZŠ. Podařilo se na tom v poslední době zapracovat?

Letos jsme se k tomu opět vrátili, měli jsme sezení s paní ředitelkou a paní zástupkyní. Máme z toho v klubu dobrý pocit. Je to sice běh na delší trať, ale věříme, že se nám to povede opět rozjet, protože je to potřeba. Od září bychom měli nastartovat opět fotbalové třídy, kluci v těchto dnech podávají přihlášky.

FAČR v tomto týdnu ukončil fotbalové soutěže. Jak jste spokojený s umístěním žákovských týmů?

Jak se to vezme, s týmem U15 jsme hráli o postup do baráže a takhle je s tím konec. My to bohužel neovlivníme, tak to beru, jak to je. Umístění U14 na druhém místě je také dobré, když jsem kluky viděl, tak hráli slušný fotbal. Mužstva mladších žáků obsadila shodně šestá místa, což je vydařený výsledek.

Jak vypadá v současné době příprava žákovských týmů?

Příprava vypadá tak, že jsme přátelé na telefonu. Kluci dostali nějaká cvičení nebo doporučení, aby v rámci možností nezaháleli.

Jste spokojený, jak kluci plní individuální plány?

Ale jo, každý z nich má jiné podmínky. Někdo může na zahradu, někdo je bohužel doma, ale je to boj a kluci se s tím perou statečně.

Máte na závěr radu pro začínající fotbalisty?

Ať hrají fotbal proto, že je to baví. Dělají to s tím, že se chtějí zlepšovat, a dají do toho vše. Třeba si u toho najdou spoustu kamarádů a budou mít skvělé zážitky.

Autor: SK Kladno