Deník Radima Hložánky – Kateřina Myšková
Čtvrtek, 11. července 2019 08:30
Také v letošním roce obdržela porota vědomostní soutěže Lidice pro 21. století stovky esejí na pečlivě vybraná témata. Deseti až čtrnáctileté děti a mládež ve věku od patnácti do devatenácti let se v textech zamýšlejí nad tragickými událostmi minulého století a zasazují je do kontextu současnosti. Mnohé práce jsou stylisticky vydařené a především obsahově hodnotné. Kladenské listy ve spolupráci s Památníkem Lidice přinášejí čtenářům ty nejpovedenější ze zaslaných prací.
Více se o soutěži Lidice pro 21. století dozvíte ZDE:
Na téma „U nás doma se vypravuje“ se rozepsala Kateřina Myšková, soutěžící v kategorii od deseti do čtrnácti let.
Otevírám stránku neznámého sešitu. Vypadá dost staře a sešle. „Deník: Radim Hložánka.“ Opatrně otáčím zažloutlé stránky.
30. srpna 1944
Na Slovensku je povstání proti Němcům! Včera jsem poslouchal Londýn a tam to bylo. Vím, že zahraniční rozhlas se poslouchat nesmí, ale když se chce člověk něco dozvědět, tak mu nic jiného nezbývá.
31. srpna 1944
Půjdu bojovat, mám sice jen lovecký nůž, ale na Slovensko je to pár kilometrů a tam mi nějakou pušku dají… zítra vyrážím. Ve 38. jsme se sice nebránili, ale teď jim ukážeme!
2. září 1944
Tak a hrdinství se odkládá. Teprve dneska mi došlo, že maminka by zůstala na všechno sama, když tatínek před třemi lety zemřel a kdoví, co by s ní Němci udělali, kdybych se ztratil.
Listuji dál… až skoro nakonec.
26. dubna 1945
Od Ostravy je už slyšet tlumeně dělostřelectvo a v noci na obloze rozkvétají růžice světlic. Snad už bude brzy konec.
2. května 1945
Dnes na Petřvald přiletělo od Staré Vsi a Petřvaldíku několik granátů. Zničily kostelní věž a několik domů. Teď už jsme se schovali do sklepa, přišli i sousedé, jejichž dům nebyl podsklepen. Všichni mají obrovský strach, ale víme, že v nejbližších hodinách pro nás válka skončí.
3. května 1945
Dnes brzy ráno se ozvaly výstřely a výbuchy opravdu blízko. Okolo třetí hodiny odpolední jsme vylezli ze sklepa uviděl jsem ruské vojáky a jednoho jsem zval k nám do dveří. V tom třeskl výstřel. Německý sniper. Voják padá k zemi s prostřelenou nohou. Rána krvácí, ale za chvíli ho naštěstí odnášejí zdravotníci.
4. května 1945
Dnes se poprvé ozvala hudba a s ní přišla i opravdová radost obyvatel. Petřvaldem procházeli ruští vojáci a tanky, které všichni s radostí vítali. Jsme šťastní, vděční a po šesti letech zase svobodní.
„Dědo, kdo to byl Radim Hložánka?“
„To byl bratr tvé prababičky, mé maminky, toho si nepamatuješ.“
„Co se s ním stalo po válce?“
„Tajně vystudoval na kněze, komunisti ho dvakrát zavřeli do vězení, ale to už je jiný příběh.“
Autor: Kateřina Myšková