Jejich jména jste určitě někdy slyšeli. Po mnohých z nich se v Kladně jmenují ulice, jiní zde mají pamětní desky. Přestože na jejich odkaz denně narážíte, často možná netušíte, čím byli tito lidé významní. Seriál Kladenských listů si klade za cíl osobnosti spjaté s historií města čtenářům přiblížit. Tváří dnešního dílu je František Pavel.

František Pavel, jehož jméno dnes nese hlavní kladenské náměstí, byl starostou města Kladna v době nacistické okupace, jejíž se také stal obětí. Narodil se 19. ledna roku 1869 v Pouchově poblíž Hradce Králové. Vyučil se štukatérem, avšak život ho zavál do politiky. Od roku 1910 pracoval jako úředník nemocenské pojišťovny v Kladně. Od vzniku Československa pak působil v městském zastupitelstvu jakožto člen sociální demokracie.

Roky byl místostarostou, v dubnu roku 1938 pak na pozici starosty vystřídal Karla Kindla. I díky svému pokročilému věku mezi kolegy platil za uznávanou autoritu. Starostou se ale stal v nešťastné době. Kvůli rozvinutému průmyslu se nacističtí okupanti o Kladno náramně zajímali. Zdejší doly a hutě chtěli začlenit do svého zbrojního průmyslu. Po odstoupení Sudet Pavel organizoval na území města azyl pro uprchlíky z této oblasti. V polovině března roku 1939 byl vyhlášen protektorát Čechy a Morava. O dva dny později dorazily do Kladna okupační jednotky.

Obzvláště dusno ve městě oceli nastalo po vraždě strážmistra německé pořádkové policie Wilhelma Kniesta. V noci za 7. na 8. června ho přepadli dva studenti kladenské průmyslovky a žádali po něm jeho služební zbraň. Tu jim Kniest odmítl vydat a patrně se pokusil na útočníky vystřelit. Oba studenti však byli zběhlí odbojáři a měli vlastní pistole, které neváhali použit.

Incident německou okupační zprávu rozčílil natolik, že hned ráno bylo nad Kladnem, jako vůbec prvním městem v protektorátu, vyhlášeno stanné právo. Gestapo v horizontu několika hodin pozatýkalo celkem 107 lidí. Mezi nimi i celé městské zastupitelstvo v čele se starostou Pavlem.

Zadržení byli převezeni do věznice Špilberk v Brně. Se sedmdesátiletým starostou neměli nacisté slitování. Dobírali si ho kvůli jeho silnější postavě, údajně ho i fyzicky týrali. Celé dny na Špilberku trávili kladenští vězni na chodbě a nesměli se hnout z místa.

Pavlovu smrt dosud obestírají otazníky. Jedna verze hovoří o tom, že teror ve vězení byl pro stařičkého muže neúnosný a navzdory přísnému dozoru se mu 11. června podařilo vyskočit z okna ve druhém patře pevnosti. Jiné svědectví říká, že byl z okna po surovém bití vyhozen. Ať už osudnému pádu předcházelo cokoli, je jisté, že zranění, která při něm utrpěl, byla smrtelná.

Kladenský starosta se tak stal jednou z prvních oběti nacistické moci v protektorátu. Jeho jméno nese hlavní kladenské náměstí od revoluce v roce 1989. 

Autor: (jk)