V Kladně byla znovuodhalena pamětní deska, připomínající odvlečení zdejších židovských obyvatel do Terezína. Jedná se o největší tragédii v historii města.

Deska byla původně umístěna na domě, jenž se stal součástí nového obchodního centra. Nyní, po znovuodhalení, může tedy dále připomínat tragické osudy bývalých spoluobčanů.

„Je důležité neustále připomínat mezní historické události, zejména pokud se jedná o nebezpečnou nacistickou éru a její zločiny. Vzpomínka na osud židovských obyvatel tu má rozhodně své místo,“ řekl kladenský primátor Milan Volf.

O osudu kladenských Židů promluvila historička Irena Veverková. Připomněla, že příchod Židů do Kladna proběhl v polovině 19. století, kdy se směli volně stěhovat. Největší vlna židovského obyvatelstva přišla z nedaleké Hostouně, kde byla velká židovská obec.

Po příchodu začali Židé v Kladně podnikat a zapojili se do zdejšího dění. Problémy ovšem nastolily Norimberské zákony v roce 1939. Ze spoluobčanů se náhle stali lidé druhé kategorie. Byli nuceni nosit židovskou hvězdu, děti nesměly navštěvovat školy a situace se neustále zhoršovala.

Vyvrcholila vypravením dvou kladenských transportů v únoru roku 1942. Tím historie židovského obyvatelstva v Kladně končí.

„Znovuodhalení pamětní desky je pouze malá část toho, co těmto lidem dlužíme,“ řekla Irena Veverková. „Pro nás je to jakési pojítko s minulostí. Toto místo není vybráno náhodně. Právě zde bylo poslední místo, kde museli Židé nastoupit do vagónů, které je odvezli do Terezína. Všichni se změnili v pouhé transportní číslo, pod kterým většina z nich také zemřela,“ dodala.

Odvlečeno bylo celkem 1623 židovských obyvatel. Po válce se jich zpět vrátilo pouhých 120.

Odhalení desky se kromě primátora Milana Volfa a historičky Ireny Veverkové zúčastnili také generální ředitel skupiny Crestyl Omar Koleilat, vrchní pražský rabín David Peter a místopředseda Židovské obce v Praze František Bányai.

.