V sobotu došlo na konci utkání Rytířů Kladno s Ústím nad Labem k incidentu mezi hráči a fanoušky. Ty rozčílilo, že hráči odmítli nastoupit ke druhé děkovačce, jak je u kladenského týmu zvykem. Na místo musela být přivolána i policie a kladenští strážníci. Kladenské listy se na to, jak celou věc vidí fanoušci, zeptali jejich zástupce Jaroslava Zelenky, známého pod přezdívkou Zelí.

Jak vlastně vznikla celá situace ohledně sobotního utkání?

Bylo to tak, že po vyhraném utkání jsme vyvolávali hráče na druhou děkovačku a oni nešli. Připadalo nám to divné a byli jsme z toho rozhození. Chtěli jsme se jít zeptat ke kabinám, co se stalo. Možná jsme byli trochu v ráži a tím, že kluci z kabin nevycházeli, se to trochu vyhrotilo, ale podle mě se nic zásadního nedělo. Jednalo se jen o ostřejší slovní komunikaci.

Kde vzniklo nepsané pravidlo, že hráči budou vyjíždět na děkovačku dvakrát?

Bývalo to tak už dřív, třeba za Pepy Zajíce, když hráči vyhráli důležitý zápas. Fanoušci jsou samozřejmě rádi, že se zatleská a můžou se radovat spolu s hráči. Myslel jsem si, že když kluci do kabiny slyší, že tam ještě jsme, tak by mohli přijít. Řekli nám, že to bylo proto, že se jim nepovedl zápas s Benátkami a že diváci jim nepomohli. Ale já myslím, že jsme se snažili, minimálně do stavu 4:0. Ale asi čekali i od ostatních diváků, že je trochu podpoří a ne, že na ně budou pískat.

Někteří fanoušci Rytířů se vyjádřili, že kdyby se situace měla opakovat, nebudou už na dalších zápasech fandit. Vy jste známý tím, že se snažíte spíš všechny vždycky uklidnit. Dělal jste to i v sobotu?

No to ne. Musím říct, že mě to taky rozhodilo a jsem naopak jeden z těch, kteří chtěli vědět, co se stalo, proč nepřišli. Samozřejmě, pokud bysme si všechno vzájemně nevysvětlili, tak by mohlo dojít k tomu, že bysme nepřišli, ale já si myslím, že by to nikomu neprospělo a zbytečně by se to hrotilo dál a dál.

Myslíte si, že celá situace byla vyvolána jen některými z hráčů?

Prý si všichni v kabině řekli, že na druhou děkovačku nejdou. Tak to tak musíme brát, po tom, kdo to vymyslel, jsme nepátrali.

Nemůže to být třeba tím, že Rytířům stoupla, díky posledním úspěchům, sláva do hlavy?

Samozřejmě, že to může být i tím, ale já si myslím, že to celé mohlo vzniknout proto, že fanoušci jsou po minulé sezóně trochu frustrovaní a jsou zklamaní po pádu z extraligy a zkrátka to potřebují nějak ventilovat. Někdo řve na trenéra, někdo píská a my jsme udělali tohle. Bylo to přehnané, neměli jsme se dobývat do kabin, ale na druhou stranu, kdyby ti hráči za námi přišli a řekli, hele, tohle se nám nelíbí, tak by to asi mohlo být jiný.

Myslíte si, že k tomu, aby se Rytíři vrátili do extraligy, je důležité, aby fanoušci a hráči drželi spolu?

Já si myslím, že zejména teď je to hodně důležité. Zažili jsme to před dvanácti lety, tehdy jsme komunikovali většinou přes Pepu Zajíce nebo Petra Kasíka. Snažili jsme se být s hráči kamarádi, ale taky to tenkrát nebylo ideální.

Co prožívá skalní fanoušek, když jeho tým prohraje?

Je naštvanej, protože ví, že se mohlo vyhrát. Ty body zkrátka budou chybět, a když se chceme dostat alespoň na tu druhou příčku, tak je potřeba, abychom body neztráceli.

Věříte příští rok v extraligu?

Nejsem o tom skálopevně přesvědčený, ale doufám, že všichni pro to udělají maximum.

Jak byste zhodnotil schopnosti trenéra Čelanského?

Musím říct, že vždycky, když jsme se s ním potkali, tak k nám mluvil vstřícně a nijak neuhýbal. Tvrdil, že mají nějaký systém a podle něho trénují. Věřím, že když ten systém dodrží, tak vyhrajou a to se podle mě mockrát potvrdilo. Je to hlavně o disciplíně a zodpovědnosti hráčů. Jak trenérovi věří a jak plní své úkoly. Čekali jsme, když Rytíři spadli, že přijde výměna trenéra a ona nepřišla. I to může být pro někoho důvod, proč někdy vybuchne nebo píská.

Co byste vzkázal Rytířům za všechny fanoušky?

Já jim to vzkazuju na tribuně během každého zápasu. My jim fandíme a chceme, abychom se posunuli co nejvýš. Fandili jsme jim vždycky a fandit budeme a nikdo jiný, kdo by fandil místo nás, tady není.

.

.