Hokejové Kladno má konečně novou hymnu. Po roce existence Rytířů a desetiletí té minulé ji nazpívala kladenská skupina Anopheles. Svými hlasy, či zpěvem, přispěli v pondělí odpoledne také samotní hráči.

My Rytíři jedem, Soupeř se dusí, My rytíři jedem, Ve vzduchu to visí, Jedem Kladno jedem…. Góóól!

To je úvodní sloka nové písně. Výkřik gól v ní obstarali hokejisté. Dále přidávají například pokřik „Heja Kladno Heja“.

Do nahrávacího studia v Jílovišti u Prahy dorazila parta zpěváků ve složení Patera, Kuchler, Lukáč, Hovorka, Bicek, Procházka, Růžička a masér Malý. Jelikož gól nebo heja jsou československá slova, účast slovenských „bratrů“ hymně na úrovni nic neubral. „Naopak, jejich přízvuk text příjemně ozvláštnil,“ míní autor textu Jirka Pidrman.

Výsledek si kapela pochvalovala. Ovšem finální verzi uslyší fanoušci na zimním stadionu až za několik týdnů. Teď se prý bude hlavně míchat a zase míchat.

A jak na tom jsou hokejisté-zpěváci s hudebním projevem? Jaké známky dostávali za zpěv ve škole?

Pavel Patera: „Ve škole jsem ze zpěvu určitě neměl jedničky. Moc si nezpívám ani teď, naposled asi na nějaké oslavě…“

Marek Hovorka: „Na hodiny zpěvu jsem raději už zapomněl. Co vím, tak to byla katastrofa. V současnosti si zpívám nejčastěji v autě, ale jenom, když jedu sám…“

David Růžička: „Ve škole jsem zpívat nemusel, a přesto jsem ze zpěvu měl jedničku. Znal jsem totiž dobře noty a to našemu učiteli stačilo. Teď nejvíc zpívám, když jsem na nějaké akci, anebo když mám dobrou náladu. Takže vlastně zpívám pořád…“

Libor Procházka: „Za nás se ve škole nic jiného snad ani nedával, než jednička. Já ji měl určitě. Ovšem teď mě ani nenapadne si sám od sebe zpívat. Natož pak třeba doma…“

Michal Lukáč: „Se zpěvem jsem na tom byl ve škole dobře. Akorát jsem neuměl nakreslit houslový klíč. Hodně si zpívám v autě slovenské písničky…“

Jiří Bicek: „Já moc jako školák nezpíval. Jedničku jsem určitě neměl. Hrál jsem ale na housle a učitelka mě za to bila smyčcem po hlavě. Teď si často zpívám ve sprše, kde mě snad nikdo neslyší…“

Jiří Kuchler: „Pravidelně jsem dostával dvojky, občas trojku. Když po mně učitelé chtěli, abych něco v hodině zpěvu předvedl, zpíval jsem snad pokaždé státní hymnu. V současnosti si rád zazpívám, ale pouze, když není nikdo nablízku…“

.