V jeho případě hovoří odborníci o štěstí, shodě náhod. Jedno ale popřít nemohou – Lukáš Kužel patří mezi největší talenty hokejových Rytířů. Dvacetiletý bek byl u vítězství Kladna nad Plzní a v pátek ho čeká domácí premiéra proti Liberci. Pokud se mu povede jako na západě Čech, může si z juniorské šatny začít pomalu stěhovat věci k áčku.

V juniorské šatně včera jako vždy rozdal úkoly „bažantům“ a naposled vyjel pod trenérem Vejvodou na led. Nyní až do konce sezony patří už jen rytířskému áčku. „Dozvěděl jsem to včera. Že jsem hrál v Plzni, považuju za šťastnou náhodu. Trénovat s áčkem je pro mě velká čest,“ uvedl Kužel pro Kladenské listy.

Utkání v Plzni se Kuželovi nad očekávání povedlo. Nejenže nekazil, on dokonce přihrál na gól. Byla to sice jen druhá asistence, ale i ta se do kanadského bodování počítá. Tedy zapsal by si bod, jenom kdyby se rozhodčí pozorně dívali na hru. Jeho střelu na plzeňskou bránu, po které padl třetí gól, sudí jako asistenci totiž neuznali.

Bažanta povinnosti teprve čekají

Jestliže v kabině juniorů je Kužel „kápo“, v šatně áčka je největším bažantem. Dokonce i „mlaďas“ Růžička, se kterým v Plzni nastupoval v obranné dvojici, je proti Kuželovi už ostřílený máza. A takový bažant musí mazákům odjakživa sloužit. „Všechno mě asi ještě čeká. Zatím jsem v kabině áčka v rozjeté sezoně příliš času nepobyl. Mladí mi jistě řeknou, co a jak. Loni jsem sice nastoupil za áčko ve dvou zápasech, jenomže to bylo o záchranu a navíc na jejím konci, kdy vůbec o nic nešlo a v kabině jsem se jen mihnul. Když se odjíždělo do Plzně, čekal jsem, až všichni nastoupí a sednul si dozadu na volné sedadlo,“ říká bek, který si proti Plzni připsal tři plusové body!

Tréma z něj spadla s dotykem ledu

„Všechny nás příjemně překvapil. Zbytečně nic nevymýšlel, nezmatkoval. Vzali jsme ho s sebou, kdyby se někdo zranil. A jako naschvál se v první třetině zranil Posmyk. Zvažovali jsme, jestli raději nehrát na pět obránců, než tam poslat nezkušeného juniora, navíc za bezbrankového stavu. Škoda, že mu rozhodčí upřeli asistenci. Nakonec byl u tří ze čtyř našich gólů. Máme početnou marodku, takže se na Kužele dostane i v pátek proti Liberci,“ oznámil včera asistent trenéra a specialista na obránce Petr Tatíček.

„Na střídačce jsem se klepal trémou, ta ale s naskočením na led ze mě spadla a já si zápas užíval. Slavných plzeňským jmen jsem se ani trochu nebál. Hodně mi také pomohlo, že jsme hned první střídání dali gól. Pak se mi to povedlo ještě dvakrát, takže kromě gólu Hovorky, jsem se ocitnul při zbývajících brankách. Ale jen jednou jsem asistoval. Nevím proč, ale rozhodčí mi přihrávku nezapsali. Jirka Kuchler vyhrál buly, já to nastřelil na bránu, tam se puk dostal k Jardovi Kallovi a ten ho posunul zpoza brány na Patýze. U Lukáčova gólu šel puk ode mne ještě přes tři další hráče a Knotkův gól jsem viděl sice na ledě, ale z uctivé dálky,“ popsal největší zážitky urostlý mladík.

Připíše si další plusové body?

Mladík, který loni na konci play-out vstřelil soupeřům ve dvou zápasech dvě branky! Jeho výkony nelze samozřejmě přeceňovat, avšak ani podceňovat. Tři plusové body z jediného utkání ho v neděli vynesly na pěkné čtvrté místo v průběžné tabulce klubových obránců v hodnocení plus/mínus bodů (pobyt hráče ve hře při vstřelené či inkasované brance). Jestli se Lukáš skutečně narodil na „šťastné planetě“, to uvidí fanoušci třeba už tento v pátek. Každopádně o něm ještě hodně uslyší…

.

.