Pranostiky, vztahující se ke dnům lednovým, shodují se vesměs v tom, že starý lid a zejména staří hospodáři si přáli nikoli teplý a mokrý leden, ale aby byl jasný, suchý a studený. Podle jejich filosofie „Leden tuhý a drsný dobře prospívá osení“. Obzvláště dobře je pro sedláka „svítí-li slunce (v lednu) na mráz“.

Také věřili, že mráz prospívá zdraví: „Když zimní chlad, tu každý mlád a čerstvý“ a také „Zima matka- vyspíš se do hladka“, a proto „Trvá-li dlouhá a tuhá zima, dočkají se lidé vysokého stáří“. Voda tříkrálová je pro zdraví dobrá a někde je i pověra: „Kdo se na den Tří králů v samé řece vykoupá, po celý rok zdráv bude“.

Jako červenec bývá nejteplejším měsícem v roce, tak měsíc leden bývá nejstudenější dobou roční. Jedno pořekadlo říká: „Ptali se vlka (= mráz), kdy je největší zima? A on odpověděl: Když se slunce rodí“. Pro severní polokouli rodí se slunce od doby zimního slunovratu.

Největší zimy přicházívají u nás v lednu. Čím více slunce ukazuje svoji moc, tím větší bývají zimy. Pravdu dokumentuje přísloví: „Slunce ve dne svítí, v noci pálí“.

Vrcholný bod zimy se nedá přesně stanovit, a proto také lid kladı největší mrazy na den pohyblivého svátku: „Na jméno Ježíš ke kamnům běžíš“. Na Moravě říkají: „Je-li na tento svátek mráz, zima srazí hlavu, avšak padá-li sníh anebo jest obleva, zima ještě dlouho potrvá“

Leden mokrý a teplý nebyl ku prospěchu ani rostlinstvu, ani lidstvu.

Říkali: „Když v lednu často prší, požehnání to plodinám nepřináší.“ Na Valašsku měli zase přísloví: „Prší a sněží-li v lednu mnoho, stromy, vrchy a doly škodou trpí.“ Podobně vykládá pranostika: „V lednu mnoho deště a sněhu bolí stromy, údolí i hory“neboť bývaly pak povodně. Povodně také předvídali, připadl-li novoroční den na pondělí.

Prší-li nebo sněží-li v lednu, bývá prý obilí drahé, „neboť časté deště v lednu – dobrý hnůj“, znamenalo to, že déšť neprospívá osení, které pak může zahnívat. Nebo „je-li leden teplý nepřibude do sudů“. Po teplém lednu totiž bývá mokrý rok. S uvedenou předpovědí souhlasí i jiné pranostiky: „Pak-li leden mokrý bývá, ještě vína nedolívá“, neurodí se totiž víno. A také platí „Když roste tráva v lednu, roste špatně v létě“.

Ale ani zdraví lidskému není deštivý leden prospěšný: „Je-li teplo v lednu sahá bída ke dnu“, nebo „Leden teplý – smiluj se Bůh milý“. Pro zdraví je suchá, studená zima lepší, než vlhký a teplý leden. Polské přísloví praví: „Častý déšť v lednu mrví hojně kněžskou oboru“ (=hřbitov). Také, připadne-li novoroční den na pondělí, prorokovali těžké nemoci.

Podobně i mlhy v lednu neprospívají zdraví: „Je-li leden mlhavý-je rok nezdravý“, za mlhavým lednem očekávali hospodáři mokré jaro. Někde říkají: „Na sv. Pavla (25.1.) na víru obrácení mlha-přijdou nemoci“. A jinde dodávají: „Na sv. Pavla obrácení budou-li mlhy, nutno boha vroucně prositi, aby odvrátil jistou smrt“.

Jako deštivého a mlhavého, tak nepřáli si ani

větrného ledna. „Je-li na den sv. Pavla poustevníka (15.1.) pěkný den, bude pěkný rok, pakli větrný, bude mokrý rok.“ Den sv. Pavla obrácení byl-li větrný, předpovídal různé pohromy a nepokoje, zejména říkali: „Je-li sv. Pavel větrný, je déšť jistý.“

Další lednové pranostiky:

• Co leden sněhem popráší, to únor s vichrem odnáší.
• Hojný sníh v lednu, málo vody v dubnu.
• Holomrazy – úrody vrazi.
• Jak vysoko v lednu leží sníh, tak vysoko tráva poroste.
• Je-li leden nejostřejší, bude roček nejplodněší.
•  Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.
• Jestliže země v lednu měsíci otevřena jest, a obzvláště když poslední větrové přitom bouří, tehdy panují rozličné nemoce.
•  Když je leden bílý, je sedlákovi milý.
• Když není konec ledna studený, únor to dvakrát nahradí.
• Když roste tráva v lednu, roste špatně v červnu.
• Když v lednu hrom se ozve, hojnost vína je v očekávání.
• Když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují.
• Leden jasný, roček krásný.
• Leden studený, duben zelený.
• Lednová zima i na peci je znát.
• Lednový déšť z pecnu odkrajuje.
• Lenivého tahá mráz za nos, před pilným smeká.
• Mnoho sněhu v lednu, mnoho hřibů v srpnu.
• Než v lednu sedláka, to radši vlka na poli viděti.
• Ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu.
• Suchý leden, mokrý červen.
• Teplý leden, k nouzi krok jen jeden.
• V lednu málo vody – mnoho vína, mnoho vody – málo vína.
• V lednu moc sněhu, v červnu moc sena.
• V lednu mráz – těší nás; v lednu voda – věčná škoda.

České zvyky, tradice a pranostiky – ilustrace která baví. Více  o zvycích, tradicích a mnohém dalším i  možnost zakoupit jedinečný kalendář naleznete ZDE.