První premiérou kladenské činohry v roce 2024 bude adaptace slavného českého snímku Ucho. Inscenaci v režii Jakuba Šmída čekají slavnostní premiéry v pátek 23. a v sobotu 24. února od 19:00 hodin na malém sále.

Městské divadlo Kladno nasazuje na svůj repertoár divadelní adaptaci stejnojmenného filmu Karla Kachyni. Mistrovské psychologické drama, otevřeně obžalovávající totalitní režimní praktiky, bylo natočeno už za sovětské okupace a stalo se jedním z tzv. trezorových filmů. Do distribuce byl snímek uvolněn až po roce 1989, o rok později se dočkal nominace na Zlatou palmu na filmovém festivalu v Cannes. Na Dnech českého a slovenského filmu v témže roce za něj obdržel Jan Procházka – in memoriam – Cenu za scénář. V hlavních rolích zazářili Radoslav Brzobohatý a Jiřina Bohdalová.

Scénář Jana Procházky zpracovala do jevištní verze autorova dcera, spisovatelka Lenka Procházková. Tragikomedie o strachu z moci i bezmoci, je modelovým příběhem z padesátých let v Československu. Čím ale nová inscenace promlouvá k dnešku? „Je třeba se vzepřít strachu, který nás ochromuje, deformuje a nedovoluje nám autenticky žít. A to za každého režimu,“ říká režisér Jakub Šmíd.

Funkcionář Ludvík a jeho žena Anna už si zvykli na neustálé odposlouchávání u nich doma. Když se ale jednou v noci vrátí z prezidentské recepce a „ucho“ najdou také v kuchyni, jsou přesvědčeni o tom, že Ludvíkovi hrozí zatčení. Oba manželé se ze zoufalé snahy uniknout hierarchii moci vrhají do dialogu plného výčitek, vzájemného obviňování a sžíravého nepochopení. Strach, který ohrožuje jejich dosavadní pohodlný život, se dynamicky stupňuje a odkrývá nejhlubší zákoutí jejich charakterů.

V hlavních rolích se představí Jiří Š Hájek (Ludvík) a Lenka Zbranková (Anna). „Je jako ohňostroj, někdy ty barvy ladí, jindy ne, někdy to hodně třeská, jindy je tichý. Ale každopádně „smrdí“, což je známka života… Divák s nimi projde situace v reálném čase, kde se vystřídá to, na co by jinému páru nestačila dekáda,“ popisuje vztah manželského páru herečka Lenka Zbranková. Režisér Jakub Šmíd k herecké dvojici doplňuje: „Jsou to skvělí a zkušení herci, kteří jsou připraveni sehrát tak fyzicky i psychicky náročné charaktery.“

Více informací o inscenaci naleznete ZDE.

„Co jsme? Jsme ještě lidi?“

Jan Procházka

Jeden z nejvýznamnějších českých filmových scenáristů, spisovatel a politický publicista. Narodil se v roce 1971 v Ivančicích. Debutoval knihou povídek Rok života (1956), v níž shrnul své životní zkušenosti z doby, kdy působil jako organizátor mládežnických brigád v pohraničí. Na konci 50. let se stal scenáristou Filmového studia Barrandov a s tímto povoláním je těsně spjata i jeho další beletristická činnost: většina jeho knižně vydaných próz vznikla přepracováním filmových scénářů nebo souběžně s nimi. Od roku 1962 byl kandidátem Ústředního výboru KSČ, byl také poradcem prezidenta Antonína Novotného. Scénáře psal pro řadu režisérů, ale nejúspěšnější byla jeho spolupráce s Karlem Kachyňou (Trápení, 1961; Závrať, 1962; Naděje, 1963; Vysoká zeď, 1964; Ať žije republika, 1965; Kočár do Vídně, 1966; Noc nevěsty, 1967; Ucho, 1970, a další). Stal se jednou z předních osobností tzv. pražského jara. Po sovětské okupaci Československa patřil mezi první autory, kteří byli prohlášeni za zakázané. V březnu 1970 byla proti němu rozpoutána štvavá kampaň. Zemřel na rakovinu v roce 1971 v Praze.

Lenka Procházková Dcera spisovatele a scenáristy Jana Procházky se narodila v roce 1951 v Olomouci. Po maturitě na gymnáziu (1969), absolvovala obor teorie a kultury na FF UK (1975). Je signatářkou Charty 77. V 80. letech byl jejím životním partnerem spisovatel Ludvík Vaculík. V roce 1994 založila Spolek na podporu nezávislé justice Šalamoun. V letech 1997–2004 byla členkou Rady Českého rozhlasu. V letech 2002–2007 působila v diplomatických službách jako kulturní tajemnice na Velvyslanectví České republiky v Bratislavě. V roce 2018 jí prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy I. stupně, za zásluhy o stát v oblasti kultury. Její literární činnost zahrnuje vedle rané poezie také divadelní a rozhlasové hry, televizní a filmové scénáře a publicistiku (reportáže, fejetony a eseje). Procházková je však především autorkou povídkových souborů a románů s milostnou tematikou.

Jakub Šmíd

Režisér Jakub Šmíd se narodil v roce 1984 v Olomouci, po zdejším gymnáziu vystudoval činoherní herectví na JAMU. Mezi lety 2006 a 2008 byl pod vedením Vladimíra Morávka v angažmá v Divadle Husa na provázku v Brně, kde si zahrál například titulní roli v Shakespearově Hamletovi. Následně absolvoval pod vedením Věry Chytilové a Bohdana Slámy režii na FAMU. Jeho krátkometrážní snímek Neplavci (2011) získal Českého lva za nejlepší studentský film. Je podepsán pod dvěma celovečerními snímky; Laputa (2015) a Na krátko (2018). Následně se začal věnovat divadelní režii. Pro soubor 3D Company vytvořil inscenace Noc tribádek (2015) a Čechov vs Tolstoj (2016). Na začátku sezony 2017-18 nastoupil na pozici uměleckého šéfa pražské nezávislé scény Divadlo D21, kde působil až do června 2023 (např. Utrpení mladého Werthera, 2018; Válka s mloky, 2018; Král Ubu, 2019; Zločin a trest, 2020; Spalovač mrtvol, 2021; Pěna dní, 2023). Spolupracoval s Městskými divadly pražskými (Posedlost, 2021) i Laternou magikou pražského Národního divadla (Valérie a týden divů, 2023). Pro Divadlo Lampion nazkoušel inscenace Malý strom (2022), Případ Edward (2022) a Sněhová královna

(2024). S činoherním souborem Městského divadla Kladno pracuje podruhé, jeho první zkušeností zde byla v roce 2021 dramatizace románu L. N. Tolstého Anna Karenina.

Ucho

režie Jakub Šmíd

dramaturgie Anna Smrčková

scéna a kostýmy Lenka Hollá

hudba Zdeněk Dočekal

hrají: Jiří Š Hájek ,Ludvík,  Lenka Zbranková, Anna, Kryštof Dvořáček, Muž.

Premiéry

23. a 24. února na malém sále MDK

Nejbližší reprízy

5. a 19. března od 19:00 hodin.