Tradice oslav svatého Mikuláše není žádnou českou specialitou. Památku středověkého biskupa z turecké Myry si připomíná většina evropských národů, každý ale po svém. Pojďme se podívat do historie i současnosti tohoto svátku.

Svatý Mikuláš z Myry je jeden z nejuctívanějších svatých v celém křesťanství, ve východních církvích je druhým nejuctívanějším svatým vůbec po Panně Marii. Už za svého života byl velmi oblíbený mezi lidmi, proslul štědrostí k potřebným, jako obránce víry před pohanstvím a zachránce nespravedlivě obviněných.

V západní liturgické tradici jeho svátek připadá na 6. prosinec a oslava tohoto svátku je spojena s rozdáváním dárků dětem většinou večer 5. prosince. Byl inspirací pro vytvoření mytické postavy Santa Clause.

Svatý Mikuláš je uctíván jako patron námořníků, obchodníků, lukostřelců, dětí, lékárníků, právníků, studentů a vězňů. Je též patronem států (Rusko) a měst Amsterdam, Bari, Barranquilla a mnoha dalších.

Tradice spojené s Mikulášovou osobou jsou velmi pestré a krajově i národnostně se liší. Součástí většiny z nich je rozdávání dárků dětem. V USA se tato tradice postupně přetvořila ve fenomén Santa Clause, který ovšem dnes již roznáší dárky o Vánocích. Odtud se v této pozměněné podobě šíří do okolního světa. Santa Claus však nemá atributy a oděv českého Mikuláše, ale je oblečen do červeno-bílého oděvu, červeno-bílé čepice a vysokých holínek.

V Česku a na Slovensku je v dnešní době při tzv. mikulášské nadílce Mikuláš představován v biskupském oděvu s dlouhým bílým vousem a je doprovázen anděly a čerty. V této sestavě chodí za dětmi 5. prosince v předvečer svátku sv. Mikuláše. Andělé s Mikulášem roznášejí dárky, čerti se starají o symbolické trestání a strašení zlobivých dětí. Ne vždy však byl Mikuláš doprovázen andělem a čertem. Jindy s ním chodil třeba obecní policajt.

V Nizozemsku se Mikuláš označuje jako Sinterklaas,jeho kostým je obdobný jako v Česku a na Slovensku, ale místo andělů a čertů ho doprovází Černý Petr. Sinterklaas vlastní červenou knihu, do které si zapisuje poznámky o hodných a zlobivých dětech. Černý Petr má jutový pytel, v němž mohou zlobivé děti skončit.  Dárky, často ve formě sladkostí, dostávají děti v severním Nizozemsku 5. prosince večer a v jižním Nizozemsku, Belgii, Lucembursku a severní Francii 6. prosince ráno. Sinterklaas ovlivnil vznik tradice Santa Clause v USA. Postava Černého Petra má původ v legendě, že chodí komínem a je tedy umouněný od popela. Ve Švýcarsku zase vousatá postava v dlouhé černé kápi zvaná Schmutzli. Polský Mikołaj se zapotí ze všech nejvíc. Navštěvuje děti v předvečer svého svátku i na Štědrý den.

Děsivý Krampus
Mikulášova společníka Krampuse můžeme potkat v Rakousku, Bavorsku, Chorvatsku a Maďarsku. Tento čert připomíná spíše démona z pekel než pohádkovou bytost.  Zatímco v Bavorsku řádí vzteklý ďas, v jiných částech Německa se na neposlušné děti chystá Pacholek Ruprecht. Je “vyzbrojen” metlou a řetězy. Postava zlého protějšku hodného Mikuláše má však v německých zemích řadu lokálních variací. A ve frankofonní části Belgie to můžeme schytat od Taťky rákosky. Polský Mikołaj se zapotí ze všech nejvíc. Navštěvuje děti v předvečer svého svátku i na Štědrý den.

Anděl i nosič sladkostí
Mikuláš neobchází domy pouze se strašidelnými a negativními bytostmi. Kromě obecně známého anděla je to kupříkladu i takzvaný guatseltrager, neboli nosič sladkostí. Ten pak dává do vysokých bot, které před dveře staví děti i dospělí, ovoce, ořechy i čokoládu.

Některé země se ale musí bez mikulášské nadílky obejít. V Rusku se tento svátek neslaví. Ve Francii jen v okrajových částech. Smůlu mají i Britové. Tam totiž Mikuláše vytlačil Otec Vánoc, jenž je podobný Santa Klausovi. Objevuje se ale až o Vánocích.

Všechny spojuje to, že ctihodný vousatý muž s mitrou a berlou odměňuje malými dárky všechny děti, které byly v předchozím roce hodné. Zlobivé buď vyjdou naprázdno, nebo je čeká „výplata“ od Mikulášova pekelného pomocníka.

Zdroje informací: Wikipedia.org: Mikuláš, Lidovky.cz: Mikuláše slaví většina Evropy. Každá země ale jinak.