Na kladenském náměstí se představila početná skupina hrůzostrašně vypadajících čertů. Původně se tyto bytosti objevovaly jen v rakouských Alpách nebo v Bavorsku. Jejich úspěšné tažení Evropou mělo zastávku i v Kladně.

Zájem o tyto čerty byl opravdu velký. Mnohdy měli problém vůbec projít davem malých i velkých zájemců o bližší setkání či fotografii. Rozhodně svým vystoupením zaujali zcela zaplněné náměstí a bezesporu ani v dětech neprobouzeli  strach, ale zájem a nadšení.

Krampus je rohatá antropomorfní postava ve folkloru středních a východních Alp v Evropě, která v adventním období děsí děti, které se chovaly špatně. Dvojice, která pomáhá svatému Mikuláši, navštěvuje děti pátého a v noci z pátého na šestého prosince, přičemž Mikuláš odměňuje slušně vychované děti dárky, jako jsou pomeranče, sušené ovoce, vlašské ořechy a čokoláda, zatímco ty špatně vychované dostávají trest od Krampusáků březovými pruty.  U nás spíše uhlí nebo shnilé dřevo. I když dnes uhlí už asi ne, je poněkud dražší a nedostatkové.

Původ postavy je nejasný; někteří folkloristé a antropologové předpokládali, že má předkřesťanský původ. V tradičních přehlídkách a při takových akcích, jako je Krampuslauf se mladí muži oblečení jako Krampus pokoušejí vyděsit publikum svými dováděním. K takovým událostem dochází každoročně ve většině alpských měst v Rakousku i Německu.

Původ postavy je nejasný; někteří folkloristé a antropologové předpokládali, že má předkřesťanský původ. V tradičních přehlídkách a při takových akcích, jako je Krampuslauf se mladí muži oblečení jako Krampus pokoušejí vyděsit publikum svými dováděním. K takovým událostem dochází každoročně ve většině alpských měst v Rakousku i Německu.

Předpokládá se, že Krampus pochází z jednoho bavorského slova : krampn , což znamená „mrtvý“, „shnilý“, nebo z němčiny: kramp /krampen, což znamená „dráp“. Ačkoli se Krampus objevuje v mnoha variantách, většinou má některé společné fyzické vlastnosti. Je chlupatý, obvykle hnědý nebo černý, má rozeklanná kopyta a rohy kozy. nebo jiných dlouhorohých zvířat. Jeho dlouhý, špičatý jazyk je vyplázlý a má i velké tesáky. 

Krampus nese řetězy, které symbolizují svázání ďábla křesťanskou církví . Mlátí řetězy pro dramatický efekt. Řetězy jsou někdy doplněny rolničkami různých velikostí nebo kravskými zvonci. Pohanského původu je Rute, svazek březových větví, které Krampus nosí a kterými občas plácá děti. Rute mohla mít význam v předkřesťanských, pohanských iniciačních obřadech .Větve břízy jsou v některých vyobrazeních nahrazeny bičem. Některé starší verze zmiňují zlobivé děti, které byly vloženy do tašky nebo pytle a odneseny.

Krampus nebo chceteli čert se objevuje ve folklóru Rakouska, Bavorska, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, České republiky, Maďarska, Rumunska, severní Itálie, Autonomní provincie Trento a Jižní Tyrolsko, Slovenska a Slovinska.