Lenka Kopecká 44 let ze Slaného byla ještě před rokem zdravá, na kole ujela i třicet kilometrů, plavala, tančila. Veselá a společenská žena si užívala život s partnerem a synem. Oba pracovali jako školníci ve 3. ZŠ ve Slaném. Pak ale do jejího života zasáhla nemoc. Diagnoza: amyotrofická laterální skleróza ALS. Při této nemoci postupně ochabne veškeré svalstvo v těle včetně srdce. Prognóza je neúprosná. Nemoc nejde vyléčit ani zastavit. Teď už jde jen o čas, který prožije se svými nejbližšími.

Lenka Kopecká trpí nevyléčitelnou ALS, bez pomoci druhých už se neobejde. Lenka vloni v březnu prodělala covid. Nelze to ovšem s tímto onemocněním spojovat, jsou známi i případy propuknutí této nemoci, i po očkování nebo právě proto, nic není potvrzeno. Po nějaké době ji začaly podivně bolet a brnět ruce. „Nejprve jsme si mysleli, že mám namožené ruce z úklidu. Obtíže se ale stupňovaly a přidaly se i problémy nohou. Lékaři mě zkoumali dlouho, až mě vloni na podzim upozornili na to, že nejspíše trpím nevyléčitelným neurodegenerativním onemocněním. Definitivní závěr udělali v lednu a pomalu mě začali připravovat na to, co mě čeká,“ popisuje Lenka Kopecká.

Po zlé diagnoze se Lenka nervově zhroutila. Do péče si ji proto vzali psychologové. „Začala jsem užívat potřebné léky a pomalu seznamovala s krutou pravdou. Musela jsem se naučit přijímat skutečnost, jaká je. Jediné, co si přeji, abych zůstala co nejdéle soběstačná a syna i přítele si co nejvíce užila,“ uvedla Lenka.

Při ALS je v první řadě potřeba denně rehabilitovat a soustavně se hýbat. Jakmile by se člověk zastavil, definitivně zatuhne. Nezbytné jsou i doplňky stravy, které jsou však nákladné. „Zatím ještě mohu alespoň trochu chodit v předklonu, ale i přejít chodbu už je obrovský problém. Špatně se mi mluví i dýchá, rychle se unavím,“ popsala.

Nemoc postupuje rychle. Lenka se neobejde bez polohovací postele, invalidního vozíku a auta s plošinou. Tím se ale rodina vydala ze všech úspor. Lenčina nemoc je především souboj s časem a také s nastaveným systémem pomoci od státu. „Dokud se neocitáte ve fázi, kdy jste zcela upoután na lůžko a nepřijímáte výživu sondou, nikdo vám nic nedá,“ potvrzuje Lenka.

I přes všechny obtíže má Lenka stále úsměv na tváři a je velká bojovnice. Chce, aby osmiletý syn vnímal její chorobu co nejméně. „On si ještě neuvědomuje, co nastane, ale není potřeba, aby už teď věděl všechno. Žijeme přítomností a chci, aby se mnou vyrůstal co nejvíce v pohodě a já mohla sledovat, jak roste, hraje hokej a osamostatňuje se,“ říká.

V první řadě se starosta Slaného Martin Hrabánek postaral o polohovací postel a i sám a ze svého, nemalou částkou, přispěl na konto ,které snad pokryje nutné výlohy na prodloužení života paní Lenky. I naše redakce se připojuje k prosbě o pomoc. Stejně tak jako veškerý personál, včetně učitelského sboru i naše redakce přispěje na konto,které pomůže k lepšímu prožití zbývajících dnů života a snad i k oddálení nezvratného konce.

Pokud i kdokoliv z vás má srdce na pravém místě,tak můžete pomoc jakoukoliv částkou na transparentní účet pod názvem : LENKA BOJUJE O KAŽDÝ DEN ŽIVOTA u společnosti DONIO.