Ve středních Čechách byly v minulosti vyznačeny vůbec první turistické trasy u nás. První vedla ze Štěchovic ke Svatojánským proudům, jako druhá byla vyznačena Cesta Vojty Náprstka na Berounsku, následovala trasa z Řevnic přes vrchol Babka až na brdský hřeben k poutnímu místu Skalka. Turisty tyto trasy stále lákají.

Pěší turistika je v Čechách velmi oblíbená a obzvlášť na jaře a v létě hojně provozovaná. Dokladem toho jsou i četné pořádané pochody. Nejproslulejší organizovaný turistický a dálkový pochod v České republice, pochod Praha-Prčice, se letos půjde již po pětapadesáté, a to 21. května. Novinkou je vyznačená dálková Stezka středozemím, protínající naši zemi od severu k jihu.

Tradice vymezování turistických tras je v Čechách velmi silná. První tři trasy vyznačil Klub českých turistů právě ve středních Čechách, a to už v roce 1889. První vedla ze Štěchovic ke Svatojánským proudům. Zlomek původní trsy s replikami tehdejšího značení si lze dodnes projít vysoko nad řekou Vltavou v místech, která nebyla zatopena vodními nádržemi Štěchovice a Slapy. V současné době se za úchvatnými výhledy lze vydat na Naučnou stezku Svatojánské proudy. Začíná ve Štěchovicích poblíž soutoku Vltavy s Kocábkou a vede po levém břehu řeky až do Třebenic.

Následně byla vyznačena Cesta Vojty Náprstka, nesoucí jméno zakladatele Klubu českých turistů. Červeně značená oblíbená trasa dodnes vede z Berouna přes Svatého Jana pod skalou, Vysokou stráň a Bubovické vodopády až na královský hrad Karlštejn.

Třetí trasu vyznačil klub opět ve středních Čechách, a to z Řevnic přes vrchol Babka až na brdský hřeben k poutnímu místu Skalka. Vede kolem řevnického lesního divadla po zelené turistické značce a lze si z ní udělat odbočku k vrcholu Babka, odkud se naskýtá výhled do okolí.

Na silnou tradici značení turistických tras navazuje projekt Via Czechia – důkladně zmapovaný a podrobně popsaný systém dálkových tras. Nejnovější Stezka středozemím, jejíž základní varianta měří 569 kilometrů, vede od severu k jihu naší republiky. Do středních Čech vstupuje na Kokořínsku, další úseky provázejí dolním Povltavím, Prahou, středním Povltavím a Toulavou.

Oblibu pěšího putování ve středních Čechách dokládají organizované pochody. Historie nejproslulejšího dálkového pochodu v České republice Praha-Prčice sahá až do roku 1966. Narušit ho dokázala až epidemie koronaviru. Letos se uskuteční po pětapadesáté, a to 21. května. V současné době má několik tras různých délek, některé jsou připraveny také pro cyklisty a vozíčkáře. „Z řady dalších pochodů, které se u nás konají, bych jmenovala například Pochod jarním Českým krasem. Letošní 48. ročník začíná a končí – jako tradičně – v Berouně. Již čtyřicet let lákají pěší turisty také pochody jako Krajem bitvy u Lipan, Pytláckými roklemi anebo Mělnický hrozen. Většinu pochodů u nás pořádá Klub českých turistů, na jeho stránkách se tudíž zájemci dozvědí aktuální vypsané termíny i další potřebné informace,“ radí Jakub Kulhánek, vedoucí marketingu Středočeské centrály cestovního ruchu.