Nábor k policii Kladno
ČSAD KLADNO
  • Kladenská Teplárna nabízí zaměstnání
  • Práce ve Slaném

Slánská hvězdárna odhalila ceduli s jejím novým názvem

Sobota, 30. dubna 2022 10:46

Hvězdárna Jaroslava Trnky ve Slaném v pátek slavnostně odhalila ceduli s novým názvem hvězdárny. Připomenula tím 5. výročí úmrtí Jaroslava Trnky. Ten byl vedoucím slánské hvězdárny v letech 1996 – 2017. Při této příležitosti byla v zahradě vysazena trnka.

Slánská hvězdárna odhalila ceduli s jejím novým názvem (Foto: MěU Slaný)

Starosta města Martin Hrabánek zavzpomínal na spolupráci s tímto významným astronomem.  Poděkoval i novému vedení, Elišce Waldmannové, za pokračování v této činnosti.

Z historie hvězdárny:
V květnu roku 1963 byla slavnostně otevřena Lidová hvězdárna ve Slaném. Své čtyřicáté výročí oslavila pod názvem Městská hvězdárna Slaný. Vlastní myšlenka stavby hvězdárny se zrodila v polovině padesátých let minulého století, kdy ve Slaném pracoval relativně početný astronomický kroužek, který dlouhá léta vedl pan Pavel Čada. Kroužek pořádal besedy u dalekohledu, přednášky ve Slaném a okolí, spolupracoval s Domem osvěty a se Společností pro šíření politických a vědeckých znalostí. V inventáři bylo několik malých přenosných dalekohledů, které se převážně používaly při osvětové činnosti v okolních vesnicích. Jako domovskou pozorovatelnu využívali slánští školu na Hájích, kde měli na střešní nástavbě upraven vikýř, z kterého prováděli pozorování pomocí 12 cm zrcadlového dalekohledu. Časem se staly tyto prostory pro astronomická pozorování nevhodné a kroužek začal usilovat o vybudování vlastní hvězdárny. Pochopení tehdy našel jak u pracovníků národního výboru a nutně i stranických zástupců, ale i u místních občanů.

V akci „Z“ byly odpracovány tisíce brigádnických hodin a na pracích se podíleli nejen členové kroužku, ale i žáci místní školy a zaměstnanci různých podniků. Jako nejvýhodnější poloha pro stavbu bylo vybráno místo vzdálené jen několik stovek metrů od původní pozorovatelny. Pomalu se začal rýsovat vzhled budoucí hvězdárny – kopule o průměru 5,8 m, klubovna, přednáškový sál, temná komora, kancelář a knihovna. Hvězdárna se postupně stala jednou z dominant města a právem na ni byli slánští pyšni. V kopuli byl umístěn Zeissův refraktor o průměru objektivu 110 mm s ohniskovou vzdáleností 2040 mm a paralaktickou montáží. Kroužek zakoupil tento dalekohled za velmi výhodných podmínek z pozůstalosti člena ČAS Dr. Josefa Lachouta. Spolu s dalekohledem koupil kroužek i fotografickou komoru a astronomické hodiny.

Hvězdárna dlouhá léta vyvíjela svou popularizační činnost ve spolupráci s odbornými pracovníky na pražské lidové hvězdárně, což se projevilo vzestupem odborné činnosti astronomického kroužku. Kromě běžných besed a pozorování dalekohledem se hvězdárna zapojila i do odborných celostátních pozorování. Hlavním tématem pozorování se stalo systematické zakreslování sluneční fotosféry. Hvězdárna se zabývala ještě dalšími pozorovacími úkoly a to především pozorováním zákrytů hvězd Měsícem, pozorováním meteorů a pozorováním proměnných hvězd. Aktivitu hvězdárny zajišťovalo v sedmdesátých letech 120 aktivních spolupracovníků.

Po úspěšných sedmdesátých letech přišla stagnace let osmdesátých a postupný úpadek na počátku let devadesátých. Hvězdárna začala ztrácet svoji výjimečnost jako odborné pracoviště a zároveň se začala vytrácet i podpora všech zájmových skupin, které se většinovou měrou podílely na jejím provozu. Hlavní příčinou sestupné tendence byl fakt, že nebyla věnována dostatečná pozornost práci s mládeží. Tato skutečnost vedla až k tomu, že se počátkem devadesátých let nenašel nikdo, kdo by hvězdárnu dále provozoval a situace byla natolik žalostná, že se zřizovatel snažil najít nějaký alternativní způsob využití jejích prostor. Nabídku přijala rocková kapela se záměrem využívat prostory hvězdárny ke zkoušení svých nahrávek. Interiér hvězdárny a zbylý inventář dostal časem patřičně zabrat a chátrající hvězdárna se stala terčem nájezdů zlodějů, kteří se ji pokoušeli po kouscích zpeněžit v nedaleké sběrně surovin. Někteří pronikli až do budovy, kde došlo k devastaci interiéru a přístrojového vybavení. Tehdy stála hvězdárna jen nepatrný krůček od svého zániku. Zdálo se, že naděje na znovuotevření hvězdárny je beznadějně ztracena. Naštěstí se našlo několik nadšenců, kteří měli zájem na tom, aby hvězdárna opět vzkvétala a stala se astronomickým centrem celého regionu. Najít podporu pro tento složitý a dlouhodobý úkol však nebylo jednoduché. Bylo nezbytné přesvědčit provozovatele, že tento smělý záměr povede ke znovuoživení kulturně vzdělávacího zařízení a že hvězdárna opět zaujme pozici uznávané instituce.

Během let 1994 – 1996 prošla hvězdárna kompletní rekonstrukcí a 1. září 1996 byla slavnostně otevřena pro veřejnost. Největší podíl na znovuotevření hvězdárny mělo Město Slaný, které celou rekonstrukci finančně podporovalo a nadále zajišťuje její provoz. Slavnostního otevření Městské hvězdárny 1. září 1996 se zúčastnili kromě nových spolupracovníků hvězdárny také představitelé města v čele s tehdejším starostou Ladislavem Čepelákem, zástupci Štefánikovy hvězdárny v Praze, pozvání přijal i Jiří Grygar a pochopitelně také novináři, kteří si nenechali tak výjimečnou událost ujít. Už první rok provozu hvězdárny ukázal, že zájem veřejnosti je vysoký. Za dvanáct měsíců prošly hvězdárnou bezmála dvě tisícovky návštěvníků. Trend návštěvnosti nabral v následujících letech vzestupnou tendenci a postupně se i zlepšoval repertoár nabízených služeb. Byla zavedena pevná otevírací doba, obnovil se obvyklý cyklus pravidelných přednášek a filmových večerů a začaly pracovat dva ročníky astronomického kurzu. Od otevření v roce 1996 do konce května 2003 navštívilo hvězdárnu téměř 12 000 lidí. V roce 2000 byl zakoupen nový dalekohled, který splňoval požadavky na vlastní vědecký program hvězdárny. (Zdroj: Hvězdárna Jaroslava Trnky ve Slaném)