ODS Kladno Nábor k policii Kladno
ČSAD KLADNO
  • ODS Kladno
  • Škola E. Beneš Kladno
  • Práce ve Slaném

Miroslava Pašková: Češi bojují za Ukrajinu důvtipem, improvizací, do vyprodání skladů a vyčerpání sil

Pátek, 25. března 2022 09:58

KOMENTÁŘ: Miroslava Pašková během studií (sociologie, veřejná a sociální politika, média) pracovala jako televizní redaktorka a participovala na multimediálních projektech (ocenění Zlatá lupa). Zpracovala strategii komunikace na sociálních sítích pro Ministerstvo obrany ČR, které ji pak 4 roky zaměstnávalo na pozici vedoucí social media. Na sklonku této etapy založila s přáteli Spolek VLČÍ MÁKY pomáhající novodobým válečným veteránům. Další 3 roky vedla marketing firmy vyrábějících drony. Od té doby, pátým rokem, vyučuje matematiku a angličtinu, což jí umožňuje ještě více se ve volném čase věnovat charitativní činnosti.

Foto: Archiv Mirky Paškové

Má pozornost se od pátku 25. února zúžila na shánění neprůstřelných vest, přileb a jiných propriet pro ukrajinské vojáky. Hodně z nás se snaží pomoci více než připnutím modrožluté vlajky na profilovku a mně nejvíce sedí tohle. Je pátek 18. března a kompletuji třetí velkou zásilku.

Nacvičili jsme to za covidu

Uplynuly bezmála dva roky, kdy jsme si to s kamarády nacvičovali posíláním balíčků na hranice, v nichž tehdy byly doma spíchnuté roušky a štíty z 3D tiskárny. Teď jsou to ochranné balistické prostředky, termoprádlo, sumky pro zásobníky AK-47. Symbolicky jsme si proto zvolili hashtag #balickynahranice2, ale nevstoupíš dvakrát do stejné řeky.

Hlavní rozdíl asi je, že to celé stojí tak dvacetkrát více. Válka je holt drahá. Nejprve jsem si myslela, že v takové záležitosti se nedá ušetřit, natož improvizovat, opak je pravdou. Došly zásoby v armyshopech? Zkusme pracovní oděvy! Došla balistická ocel Armox? Někdo na střelnici otestuje Hardox, načež to některé strojírny „říznou“…

Jsme národ mírumilovných militaristů

Pohybuji se v „military komunitě“ jedenáctý rok, bývalo mi to náplní práce na Ministerstvu obrany. Domluvit, že na akci pro airsofťáky vystaví vojsko Pandur, pobýt tam s nimi a motivovat je, aby sledovali tehdy nové stránky obrany na sociálních sítích a hlásili se do Aktivní zálohy. V téhle mnohatisícové „armádě“ nadšenců má naše země malý poklad. Nevím, zda by všichni s nadšením narukovali, ale co předvádí nyní, je úctyhodné.

Prakticky všechny armyshopy, kterých jsou v Česku desítky, se už v prvních dnech vydaly ze svých zásob. Ne že by je domácí obyvatelstvo vzalo útokem. Začaly samy vystrojovat tuzemské Ukrajince rukující na frontu a organizovat sbírky a závozy na ukrajinské hranice, někdy až do vnitrozemí. Přetížené osobáky a malé dodávky musely pobrat ještě osobní výstroj jejich zákazníků, kteří ji přišli poslat tam, kde si na válku teď nehrají.

Kdo rychle dává, dvakrát dává

Ukrajinská armáda obdržela českou pomoc nemalého objemu a hodnoty daleko dříve, než oficiální dodávky „zprocesovala“ vláda. A tento proud pokračuje. Co na tom, že tam desítky nadšenců vozí helmy a vesty, které úředně spadají pod vojenský materiál, pro jehož vývoz je třeba licence? Je válka, umírají tam lidé, a tak celníci neřeší. Nazpátek se vozí ženy a děti.

Zatímco příspěvky českých občanů do finančních sbírek lze snadno sledovat, přičemž atakují dvě miliardy, občanská výpomoc je nespočitatelná. A bude zřejmě daleko větší, protože snad každá firma, kterou jsem oslovila, mi zahlásila, že už pomáhá. Třeba i elektro obchody s drony. Jednomu velkoobchodu už dávno došly špunty do uší. Přesto některé z těch firem vymýšlejí, co ještě poslat.

Výstupní strategie

Již po prvním týdnu se šířila proroctví, že zájem a nadšení pomáhat brzy opadne. Pozorovala jsem to v praxi – Zelenskyj připustil, že bude vyjednávat s Rusy, do pár hodin šla „bojová morálka“ Čechů dolů. Druhý den to s dalším projevem stabilizoval. Následovalo další zhoupnutí, než zajel náš premiér do Kyjeva, pročež rozjednané firmy volaly, že posílají dvakrát tolik.

Přesto, za sebe říkám, že jsem už unavená. Cítím to i z hlasů dalších, kdo pomáhají naplno třetí týden. Komfort „dát si pauzu“ si Ukrajinci dopřát nemohou. Tady u nás si ale potřebujeme vydechnout, abychom s dalším nádechem zvládli podpořit čtvrt milionu matek s dětmi, doplnit sklady a v klidu promyslet, kam napřít síly dál. Konečně se k potřebným investicím hlásí i světové vlády, předat jim štafetu není ostuda.