Teplárna Kladno Nábor k policii Kladno
ČSAD KLADNO
  • Škola E. Beneš Kladno
  • SAMK
  • Práce ve Slaném

Kdyby Evropa v zimě zhasla, Prahu zachrání Teplárna Kladno

Úterý, 28. prosince 2021 07:26

Tma. Nejdou semafory. Nefungují bankomaty. Nejezdí vlaky, metro ani tramvaje. Tisíce lidí uvízly ve výtazích. Takto mohla vypadat Evropa na začátku letošního roku, když jen o zlomky vteřin unikla blackoutu. A experti varují, že tuto zimu hrozí podobné incidenty. Co bude, až nebude elektřina? V Teplárně Kladno jsou na tuto kritickou situaci naštěstí dobře připraveni.

Foto: Teplárna Kladno

Aby velká elektrárna dokázala naskočit po blackoutu, potřebuje hodně energie podané z dostatečně robustní turbíny. A to je problém, protože čím takovou turbínu roztočíte, když nemáte proud? V plánech obnovy figuruje tradičně řešení, které spočívá v podání napětí z vodní elektrárny na nějaký tvrdý zdroj – uhelný či plynový. Například Elektrárna Chvaletice již úspěšně otestovala start ze tmy ve spolupráci s přečerpávací elektrárnou Dlouhé stráně či přehradní elektrárnou Orlík. Takové řešení je však podmíněno dostatkem vody. A právě v tomto ohledu je jedinečná Teplárna Kladno. Energetický zdroj, který před dvěma lety koupila skupina Sev.en Energy, se dokáže probudit ze tmy sám, i bez vodního impulzu.

„Náš blok číslo osm s plynovou spalovací turbínou je vybaven pomocným dieselgenerátorem, a jako jediný v republice tak umí sám najet úplně od nuly bez jakéhokoliv vnějšího zdroje. V případě totálního zhroucení přenosové a následně distribuční soustavy by byl schopen zprovoznit uhelné bloky naší teplárny a ty by potom zvládly oživit další zdroje. Operaci jsme úspěšně otestovali v rámci cvičení Blackout 2018,“ vysvětluje Petr Karafiát, ředitel pro ekologii a inženýring Teplárny Kladno.

Energetické centrum zahrnující moderní plynovou turbínu a fluidní uhelné kotle postavili Američané v sousedství kladenských oceláren před 20 lety. Při výstavbě byly použity nejnovější technologie, které byly tehdy na trhu, a komplex tak dodnes patří k nejmodernějším energetickým zdrojům v Česku. Plynový blok je navíc napojen na páteřní plynovod, který zůstává pod tlakem i v případě masivního výpadku elektřiny.

Kladenský blackstart by začal automatickou reakcí. Na uhelných blocích by naskočily záložní dieselgenerátory a ty by během desítek vteřin oživily nouzové osvětlení a řídicí systémy. Následná komunikace s dispečery distribuční soustavy by potvrdila blackout a přechod do nouzového režimu. V jeho rámci už probíhá restart „zdola nahoru,“ jehož popis musí běžnému smrtelníkovi připomínat něco na způsob černé magie.

„Když operátoři zkontrolují a případně opraví všechna zařízení a rozvodny, musí se zvolit trasa, po které se bude najíždět. Je to jako když jede vlak – je třeba mít perfektně připravenou trať, aby nikde nevykolejil. Pak už můžeme spustit pomocný dieselgenerátor a zmáčknout pomyslné zelené tlačítko, čímž uvedeme do provozu naši plynovou turbínu,“ popisuje Petr Karafiát.

Tento proces připomíná start letadla a turbína vskutku technicky odpovídá leteckému motoru. Na obrazovce řídicího počítače postupně nabíhají hlášky, které potvrzují, že je vše v pořádku, až nakonec turbína dosáhne na potřebných 3000 otáček za minutu. Secvakne se generátorový vypínač a zázrak je hotov: do drátů začne proudit elektřina.

„Problém je v tom, že v soustavě musí neustále platit rovnováha mezi výrobou a spotřebou. Operátoři tedy musí zvyšovat výkon a připojovat zatížení postupně, aby stroj nepřetížili, ale ani aby nebylo zatížení malé. V obou případech totiž hrozí opětovný výpadek a začíná se úplně od začátku. Předpokládáme, že na začátku by část výkonu rozsvítila město Kladno,“ vysvětluje Petr Karafiát.

Podle scénáře obnovy by tento okamžik měl nastat už hodinu a půl po blackoutu. Zbytek výkonu by byl využit k nastartování jednoho z uhelných bloků a poté by kaskádovitě startovaly další bloky, které by již měly pokrýt spotřebu nejen Kladna, ale i minimální nutnou potřebu celé levobřežní části Prahy. Plného výkonu všech bloků by bylo dosaženo do pěti hodin po výpadku. Soustava by nejprve fungovala v jakémsi ostrovním režimu, to je bez spojení se „zbytkem světa,“ a teprve po obnovení napětí v páteřní přenosové soustavě by byl ukončen nouzový stav a oblast by se s ní opět sfázovala.

„V současnosti připravujeme nový projekt, který by ověřil, jakým způsobem by se dal nastartovat zbytek Prahy a středních Čech. Pro tyto účely chceme využít strategické polohy Elektrárny Chvaletice a po 110kV linkách jí podat napětí z našeho uhelného bloku. Jeho turbína je již dostatečně robustní, aby to dokázala, takže předpokládám, že to půjde. Ale to máte jako se vším v energetice: je potřeba to propočítat a vyzkoušet,“ uzavírá Petr Karafiát.