ČSAD KLADNO
  • Vánoce Kladno
  • Den otevřených dveří
  • Práce ve Slaném

Povídka Kladenských listů: Prázdniny se strejdou

Sobota, 14. srpna 2021 08:15

Dvanáctiletý Jakub Pinkas má báječný smysl po humor. Příběh, který popisuje zdánlivě obyčejné prázdniny obyčejného kluka u jeho strejdy, je však nejen vtipný, ale i napínavý.

Když paní učitelka rozdávala testy z úterka, těžce jsem polkl. Ne že bych se snad bál učitelky, ale rodičů. A ještě víc, když jsem koukl na test.

„Čtyři mínus,“ řekla paní učitelka, jako by ji to bavilo. Domů jsem šel, jako bych měl nohy ze železa. Cestou jsem si říkal, co budu asi dělat o jarní prázdniny. Bál jsem se, že až táta uvidí test, budu zavřený ve vězení.

„Tak co testy?“ řekl táta, „hádám, že jednička.“

„Jo, jo, ale teď mě prosím omluv musím jít na záchod a to nutně.“

Když jsem doběhl do koupelny, rychle jsem schoval výsledky pod pračku. A šel jsem ven. Ale ve dveřích stála máma.

„Mám pro tebe takovou novinku. Možná tě nepotěší, ale strejda by tě chtěl o prázdninách vidět. Tak co na to říkáš???“

Na chvíli jsem myslel, že to byla sranda, ale maminka tak rozhodně nevypadala. Tak jsem nevinně pokrčil rameny. Neřekl jsem ano, protože se strejdou je nuda. Neřekl jsem ano, protože se strejdou je příšerná nuda. To už bych raději jel k babičce, ta mi alespoň dává čokoládu. Sice deset let prošlou, ale potom celý den hrajeme deskovky. Ale strejda by mi dal vidle, poslal by mě ke kompostu a řekl, že jde opravovat traktor. Když jsem tam byl naposled, tak jsem si dal slib, UŽ TAM NIKDY NEJEDU. Možná tak na pohřeb, ale to bych se bál, že zdědím pozemek a potom bych se už hnoji nemohl vyhnout. A proto se chci jako velký přestěhovat do New Yorku.

„Tak jo,“ říká máma, „já jdu zavolat strejdovi, že tam k němu pojedeš.“

Najednou jsem zpozoroval tátu, jak se pomaličku plouží do koupelny. Takže jsem na mámy dotaz kývl. Možná si říkáte, proč jsem výsledky testu neroztrhal? To proto, že jsme měli za úkol od paní učitelky mít testy podepsané. To přijde na řadu později. Teď jsem musel vymyslet, jak tátu nalákat co nejdál od koupelny. Takže jsem třeba omylem shodil vázu. Sice byl veliký průšvih, ale rozhodně menší než ten s testy.

„Pojď si zabalit, broučku!“ Už mi bylo jedenáct a máma mi furt říká broučku. Až teď jsem si vzpomněl, že jsem vlastně souhlasil s odjezdem. Když jsem byl v pokoji, přemýšlel jsem, co si zabalit? Napadlo mě, co takhle automatické vidle 3000 pro rychlé odhazování hnoje? Ale ty jsem bohužel doma neměl. Maximálně nářadíčko, s kterým bych to mohl dokázat. Potom jsem do tašky přidal oblečení a k tomu špatnou náladu. Když jsem stál připravený na odjezd, u auta už nebylo cesty zpět. Musel jsem jenom čekat, až se rodiče uráčí vyrazit. A to jsem myslel, že už si chtějí co nejdříve začít užívat týden beze mě. Když už jsme konečně vyrazili, tak jsem se koukal z okénka a přemýšlel, co mě čeká.

Když se blížil cíl, tak jsem si vzpomněl na rozmazlenou kočičku, kterou měl strýc na statku. Vzpomínal jsem, že kromě hnoje jsem musel tuhle kočku drbat za ušima a večer předčítat pohádku o třech kočičkách.

„Tak a jsme tady!“ zvolal táta. Vystoupili z auta a šli se vítat. Potom jsem já šnečím tempem vylezl s batohem na zádech. Máma mě obejmula, rychle nasedla do auta a pak už se jen zaprášilo.

A potom mi strejda dal dárek. Nové vidle. A řekl, ať si je jdu fofrem vyzkoušet.

Když jsem si vidle zkoušel, strejda mi řekl něco zvláštního: ať hnůj nosím jenom do kůlny, a ne na záhony. Potom odešel a já jsem se dal do práce. Za chvilku jsem měl vozík plný a teď už jsem ho musel jenom odvézt do kůlny. Byl jsem hodně zvědavý, co s ním strejda udělá. Docela bych se nedivil, kdyby mi řekl, ať mu s tím hnusem umyju traktor. Vlastně asi nejčistší věc tady byla strejdova kočka, které říkal Whiskey. Možná vás zajímá, proč se strejdova kočka takto jmenuje. To proto, že v tomto okolí hodně lidí mělo rádo zrovna tento nápoj.

Vozík byl dost těžký a když jsem ho nakonec odvezl, v kůlně jsem žádný jiný hnůj neviděl. To bylo doopravdy divné, protože jsem myslel, že ho skladuje jako maminka zbytek polévky v lednici. Ale zdálo se, že to byla první dovážka. 

Všiml jsem si ještě jedné divné věci. Ve tmavém koutě vzadu bylo něco velikého, překryto roztrhaným prostěradlem. Neměl jsem moc čas se tím zabývat, protože strejda volal, ať už jdu domů. A já se po pravdě už těšil na večeři a na postel.

Když jsem se ale konečně celý unavený dostal do pokoje s tím, že jak si lehnu, tak usnu, kupodivu to vůbec nešlo. Pořád jsem musel, a nevím proč, myslet na tu divnou věc v kůlně.

Měl jsem nutkání se tam jít podívat, ale bál jsem se. Dole by mě mohl vidět strejda anebo Whiskey. Ale jedna cesta existovala, i když byla riskantní – prolézt oknem. Chvíli jsem si říkal, že je to špatný nápad, ale pak se rozhodl to zkusit. Cesta mi dávala zabrat. Dům byl starý a střecha nebyla moc pevná. Když jsem slézal, dobře jsem si prohlížel střešní tašky. Některé byly pevné a některé popraskané. Takže jsem dával pozor, abych šlapal na ty správné. Potom jsem jen seskočil a po špičkách došel do kůlny. Naštěstí jsem věděl, kde je tam uložená baterka. Když jsem konečně začal pomaloučku odkrývat roztrhané prostěradlo, uslyšel jsem něco divného – zamňoukání. Whiskey!

A potom jsem slyšel ještě něco. Strejdu, jak volá: „Whiskey pojď už domů.“

Řekl jsem si, že jestli mě uvidí, tak je se mnou ámen. Zkoušel jsem zoufale hledat nějaký únikový východ. Ale bylo to marné. Nakonec nejlepší, co jsem mohl v téhle zapeklité situaci udělat, bylo se prostě ukázat a na rovinu se na všechno zeptat. Snad bude strejda tak velký hlupák, že mi své tajemství vyzradí, problesklo mi hlavou. Nejdřív se zdálo, že ne, ale pak… 

„Popravdě já ani nevím, co je to zač, jednou mi to spadlo do pole,“ řekl k mému překvapení a potom odkryl prostěradlo. Zrovna raketový inženýr nejsem, ale poznal jsem, co to je: UFO – vesmírná loď. 

„Strejdo a proč tu máš tolik hnoje?“

„To proto abych udělal BIO palivo.“

Od té doby jsme se strejdou pracovali na opravě toho podivného předmětu. Asi od nárazu bylo hodně poničené a poškrábané. Já sem UFO natíral a strýček opravoval. Při vší té práci jsem zjistil, že je to vlastně skvělý chlapík a je mi s ním moc fajn. Práce nám šla od ruky a dny utíkaly jako o závod. Za týden bylo hotovo.

Tím se blížil den, kdy měl proběhnout první zkušební let. Koho ale použít jako kosmonauta? Strejdovu kočku Whiskey. Nejdříve se na to moc netvářila, ale pro voňavou masovou kapsičku a granule by udělala cokoliv. Pak už jen scházelo zkontrolovat náš vesmírný raketoplán, který zatím létal pouze cvičně okolo farmy. Všechno šlo hladce. Výcvik budoucího pilota i předpoklad největšího pokroku v dějinách možná nejen kočičí říše byl u konce.

Start mohl proběhnout. Já jsem odpočítával a strejda nervózně postával s vysílačkou okolo krku. Na tlačítka ve vesmírném stroji jsme přilepili obrázky myší, aby Whiskey věděla, kam dát tlapky.

„Whiskey, slyšíš – přepínám.“

Ozvalo se dvakrát mňau, což byl předem natrénovaný signál, který znamenal, že slyší. V kočičí řeči tedy spíš – mám hlad, dala bych si jídlo. Důležité ale bylo, že spojení funguje. Stroj třikrát obkroužil farmu, ale najednou úplně změnil nastavenou dráhu. Pak už jsme mohli jenom pozorovat, jak se neštěstí nevyhnutelně blíží. Hned za farmou byla řeka Brouzdalka.

„A jéje!“ zvolal strejda.

„Rychle musíme spěchat na pomoc.“

 „Vezmu lano a běžíme,“ řekl vystrašeně strejda.

Když jsme přiběhli konečně k řece, tak jsme uviděli, že se stroj naštěstí nepotopil úplně. Mohli jsme totiž zahlédnou vyděšenou pilotku Whiskey mávající prackou o pomoc. Strejda vytáhl lano zavěšené na opasku a hodil smyčku jako opravdový kovboj. Několik pokusů trvalo, než se konečně podařilo cíl zachytit. Potom jsme oba táhli, co největší silou jsme mohli.

Když se nám povedlo stroj dostat na břeh a vysvobodit z řídícího prostoru mňoukající hrdinnou pilotku, rychle jsem vše naložili na traktor a spěchali jsme zpět, aby nás, a hlavně náš vesmírný tajný projekt, nikdo neviděl. Na dvoře na nás čekalo veliké překvapení v podobě rodičů. Strejda na mě rychle stačil mrknout a mně bylo vše jasné. Strýc se po přivítání omluvil a rychle zmizel i s traktorem ve stodole. Já jsem se měl zatím zabalit, naši si mě totiž chtěli odvézt domů. V sázce bylo vyzrazení celé akce, takže jsem se pospíchal, co to šlo. A ani jsem se nenadál a už jsem seděl v autě na cestě zpět. Jediné, co mi strejda stihl rychle pošeptat, že se mi pokusí dát nějak vědět, jak vše dopadlo.

Doma nastaly normální klidné dny. Jediné, co mě trápilo, jak vše dopadlo? Je Whiskey v pořádku? Co náš vesmírný projekt, nebyl vyzrazen?

Jednou navečer jsem se ploužil vyhodit smetí. Tuhle domácí činnost, kterou se naši rozhodli svěřit mně, jsem doopravdy nemusel. Cestou zpět jsem vyzvedl, tak jako vždycky, dopisy ze schránky. K mému překvapení mimo různých reklam a jiným dospěláckých věcí, tam byl dopis adresovaný mně. Byl od mého, teď už milovaného strejdy.

Ahoj chlapáku, víš, že moc často dopisy nepíšu. Ale tady na statku máme hodně novinek, tak mi to nedalo, a hlavně slib je slib. Whiskey byla po naší akci mírně nachlazená, ale teď už zas prohání myši.  Bohužel sousedka tu naši nepovedenou letovou zkoušku zahlédla a hned zavolala policii, která naštěstí dorazila až po vašem odjezdu.

Pak nastal rozruch. Během několika dnů dorazili i speciální vyšetřovatelé a rozjel se kolotoč výzkumu. Nakonec vše k mému překvapení dobře dopadlo. Vesmírná loď je umístěná ve výzkumném ústavu, kde se na ni bude moct přijít každý podívat. Domluvím se z tvými rodiči a jestli budeš souhlasit, podzimní prázdniny můžeš být se mnou a Whiskey na farmě, kde ti toho povím mnohem, mnohem víc. Seznámím tě i s lidičkami z výzkumáku, kteří jsou na tebe moc zvědavý.

Drž se chlapáku                  

strejda



  1. zprávy

    Psí útulek Bouchalka představuje Dastyho, chcete ho?

  2. zprávy

    Studenti Střední zdravotnické školy a VOŠZ Kladno pomáhají v prevenci klinických onemocnění

  3. zprávy

    Sál kina Sokol bude v sobotu místem galavečera klubu Miners

  4. zprávy

    Na náměstí Starosty Pavla je opět kluziště pro veřejnosti

  5. zprávy

    Zastupitelé Slaného odhlasovali mimořádnou pomoc lidem po výbuchu varny drog

  6. zprávy

    Slaný hledá v řadách svých občanů budoucí členy mnoha komisí

  7. krimi

    V kladenské nemocnici vyhrožoval muž zbraní, nakonec se sám udal

  8. foto

    Ve Slaném stojí již vánoční strom i betlém

  9. krimi

    Feťák si ve Slaném vařil drogy, zapálil celý panelák

  10. zprávy

    Poradíme vám, kde tento týden můžete fandit kladenským sportovcům

  11. zprávy

    V Kladně odmítají zdražení vody, cena by měla stoupnout pomalu o 30 procent

  12. krimi

    Podvodník se vydával za amerického reportéra, ženu z Kladenska připravil pomalu o milion

  13. kultura

    U2 revival v Kladně vyprodal sál a předvedl dokonalou show

  14. foto

    Projektový den Klíče ke svobodě a den otevřených dveří v SOŠ a SOU, Kladno, náměstí E. Beneše 2353

  15. zprávy

    O víkendu motoristy potrápily první sněhové vločky

  16. zprávy

    Kladenské Vánoce bude letos projíždět speciální vláček

  17. zprávy

    Hokejový svět velmi těžko nese ztrátu ikony Kladna a otce legendární osmašedesátky

  18. foto

    Ve Slaném se již těší na adventní čas, strom přijede z nedaleka

  19. pozvánka

    Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně láká na dvě výstavy

  20. zprávy

    Psí útulek Bouchalka představuje Buče, chcete ho?