Teplárna Kladno Dalibor Janda v Kladně Legenda Cafe bar Est. 2014 Badmintonové centrum v Kladně Nábor k policii Kladno
ČSAD KLADNO
  • SAMK
  • Práce ve Slaném
  • Teplárna Kladno

Povídka Kladenských listů: Statek v nesnázích

Sobota, 3. července 2021 09:00

Čtyři autorky, Dagmar Lachmanová, Radmila Tomšů, Jana Jurmanová a Kateřina Vágnerová plánují pokračování knihy Statek je rodu ženského. O čem bude?  Takovou malou ochutnávku v podobě série drabblů, si můžete přečíst. Co je to drabble? Kratinká povídka přesně o sto slovech, většinou na zadané téma.

 Někteří z vás již možná četli knížku Statek je rodu ženského, o čtyřech ženách, prožívajících léto na jednom jihočeském statku. (Mimochodem, kdo jste nečetl, neváhejte, lepší knihu na léto nenajdete! Konec reklamního okénka.)

Příběh Darji, Alex, Marušky i Bibi se nakonec šťastně uzavřel. Přesto na statku zůstaneme, jen se posuneme na jiný, o kousek vedle. Do všech čtyř klávesnic se nám totiž vnutila tchyně. Tedy, ne naše – naštěstí – ale Maruščina. Paní Kovandová. Ženská veskrze hodná, ale od rány. Své o tom ví nejen Vašek, její syn, ale i celé okolí.

Také jsme se posunuli v čase, asi o šest let. V současné chvíli je Maruška šťastně vdaná za Vaška a paní Anna Kovandová je za prvé její tchyně, a za druhé babička pětiletého Vojtíška a čtyřleté Rozárky. Ta se nadšeně kamarádí se stejně starou Pepinou, dcerou Lukáše a Bibi.

Paní Kovandová se zase přátelí s Jindřiškou, Veronikou a Terezou. Toto ženské komando bude bojovat s různými nešvary, které se v jejich okolí objeví.

 

 

Vandalové v háji

– téma Akta banánového háje

Dveře služebny se rozlétly. Anna Kovandová vstoupila tak rychle, že si obecní policista ani nestačil sundat nohy ze stolu.
„Koukejte je najít a zavřít, až zčernají, lumpy mizerné!“ zahromovala.
Strážmistru Houbovi upadla tlačenka na košili. „Ženská nešťastná, podívejte, co jste…!“
„Co já! To se vypere! Ale ty kapličky! Sotva jsme je opravili, jsou zas počmárané!“
Houba sáhl po papíru: „Tak to sepíšeme.“

„Tady protokol podepište.“
„Moment… Cože? Vandali zničily křýžovou cestu v banánovém háji? Co jste nasával, proboha?“
„Tak jste to diktovala!“
„Cesta byla křížová! Háj akátový! Ukažte, napíšu si to sama, pod tohle se vám nepodepíšu ani za nic!“

 

Někomu ve statku, jinému ve věži

– téma … ještě tam budem

“Představ si, Aničko,“ přilítla Maruška domů s očima navrch hlavy, “Pěnkavovi už taky prodali statek!”
“Cože?” zbystřila Anna Kovandová. “Jak to víš?”
“Šlo to přes Darju,” vyjasnila Maruška.
“Tomu nevěřím! Stará Pěnkavová že by šla pryč?”
„Navíc prý levně a prvnímu, kdo přišel! Chtěli se ho zbavit rychle. Nechtějí tam být už ani den! Víš proč? Prý tam straší,“ vyprskla Maruška.
„Jedině tak starýmu Jarynovi ve věži,“ ušklíbla se Anna. „Kovandovy odtud nedostanou ani heverem! Nepovedlo se to ani nacistům, ani komunistům! Nějaký strašidlo se může jít klouzat! Kovandové tu budou ještě za sto let!“ pohladila po hlavě malého Vojtíka.

 

Zelená příšera

– téma Zdivočelý mullet

Anna Kovandová se otočila od kuchyňské linky.

„Večeře!“

Zamrkala. Pohlédla z okna.

„Vašku! Vidíš to, co já?“

Syn natáhl krk. „Světlušky, ne?“

„Takové velké? Tolik nikdy nesvítily!“

„To vypadá jako to strašidlo, o kterém mluvil pan Pěnkava! Těm taky něco zeleného svítilo na dvoře!“ usoudila Maruška.

„Nejspíš Zelená příšera,“ ušklíbl se Vašek.

„Mně se to nelíbí,“ řekla Maruška. „Blíží se to!“

„Tak dělej něco, Vašku!“

Vašek kouknul na matku, popadl pohrabáč a vyšel ze dveří.

Po chvíli se vrátil, na pohrabáči fosforeskující paruku.

„Někdo se tu asi vrací do divokých devadesátek. Tohle ztratil, jak nám urazil kus plotu, když zdrhal.“

 

Houba pátrání zhouba

– téma Rozkaz zněl jasně

Strážmistr Houba vytřeštil oči. Je tady zas, baba princmetálová!
„Copak se děje, paní Kovandová?“
Anna mrskla o stůl fosforeskující parukou.
„Byli u nás, vandalové! Zničili plot! Zůstalo tam tohle!“
Strážmistr opatrně šťouchl do chumlu tužkou. „Není to vtip?“
Anna se nadechla.
Houba vyděšeně popadl tužku.
Vandalyi zničilyi plod paní Kovandové. Zajištěn předměd dotyčný. Zelená paruka. Bude přendaná ke skoumání na obvod. Strm. Kryšpín Houba.
„Nekoukejte a podepište!“ nařídil.
Anna přejela očima text, zavrtěla hlavou, ale beze slova podepsala. Snad na to někdo kompetentní koukne…

Sotva zavřela dveře, letěl protokol do koše. Velitel přece jasně řekl, že pitomostma se zabývat nebudeme!

 

Na salám zapomeň!

– téma Soumrak soumarů

Anna, stále ještě rozčilená, vešla do vrat. Strnula. Co je zas tohle?

Vrazila do kuchyně. „Co tady dělá Ferda? Pěnkavovi už jsou dávno pryč!“

Vašek pokrčil rameny.

„Ten novej ho chtěl dát na jatka. Přišel se zeptat, kde jsou nejbližší. Tak jsem mu řekl, že to zařídím.“

„Ty povedeš Ferdu na jatka? Chudák kůň. Celej život soumaří v lese a teď má jít do salámu? Na to zapomeň!“

„Mami,“ usmál se Vašek, „za koho mě máš? Zůstane u nás. Maruška už mu zapletla hřívu a děti se těší, že na něm budou jezdit.“

Soumrak života prožil Ferda jako v ráji.

 

Hosté vítaní i nevítaní

– téma Jako vejce vejci

„Odkud máte koně?“ zeptala se Darja a přidala si koláč.

„Zbyl tu po Pěnkavových,“ odvětila Maruška. „Ti noví ho chtěli dát na jatka!“

„Pěnkavovi?“ podivila se Darja. „Ti prodali hodně pod cenou. Nedali si to vymluvit, chtěli rychle pryč. A víte, co je podivné? Nebyli sami. Podobných případů jsem zaznamenala víc. Nejen v mé realitce.“

 „U Pěnkavů prý strašilo,“ ozval se Lukáš. „A taky u Rambousků a Vomáčků. Říkal to farář. Požádali o vykropení a modlitbu.“

Darja se ušklíbla. „Evidentně to nepomohlo. Rambousek má prodáno a Vomáčka byl u nás včera.“

Pohlédli na sebe. Co se to tu sakra děje?

 

Mrkev pro hrdinu

– téma Jeden den hrdinou

„Co tu chcete?“ Vojta hleděl na zamračeného muže, který vstoupil do dvora.

 „Máš doma matku?“

„Já nemám matku.“

Chlap se zarazil. „Ne?“

„Mám maminku! A s cizíma nemluvím! Děte pryč!“

Muž mávl rukou a šel dál. Cestou odkopl kocoura, který se mu připletl pod nohy. Ten zaječel a Vojta strnul. Jeho Barnabáš!

„Nemám vás rád!“ vykřikl.  Co teď? Otevřel kozí chlívek.

Kozel Matěj vystřelil ven. V očích mu zajiskřilo. Konečně bude sranda!

A byla.

Muž v původně bílém sáčku se nezdržel dlouho.

Kozel vítězně zamečel.

 

Maruška vykoukla z okna. „Co tu vyvádíte?“

„Matěj je hrdina, dáš mi pro něho mrkev?“

 

Deformace informace

– téma Antikoncepce pro veverku

„Mami, proč je tu tolik veverek?“ zeptala se čtyřletá Pepina.

„Nepoužívaj antikoncepci,“ odsekla Bibi, které spadla na hlavu šiška.

„Tatíííí,“ zavolala Pepina, „co to sou atykopce?“

„Cože?“ podivil se Lukáš.

„Atykopce! Veverky je nemaj a tak je jich moc! Povídala to maminka!“

„Bibi? Jaký nemaj veverky kopce?“

„Cože? Co to meleš?“

„Ale tys to, mami, říkala!“

„Neříkala! Já říkala, že veverky šustej jak veverky a pak tady není kam šlápnout!“ houkla Bibi.

„A mami, co to znamená, veverky šustěj jak veverky?“

Lukáš to nevydržel a rozřehtal se, až mu tekly slzy.

Pepina se naštvala. Rodiče jsou hrozný! Nic pořádně nevysvětlí!

 

Smrček nad Houbou

– téma Čekatel optimista

Hospoda praskala ve švech. Vašek zahlédl svého bývalého spolužáka Otokara Smrčka.

„Tebe jsem neviděl sto let!“ zahlaholil. „Prý jsi povýšil! Gratuluju!“

Ota se zaculil. „Však bylo na čase!“

„Ten Houba je teď pod tebou, co,“ přisedl si Vašek. „Máti za ním byla s nějakou lapálií, co se u nás stala. Je to pár týdnů, a pořád nic. Nikdo to nevyšetřuje…“

„To víš, Houba,“ povzdechl si Smrček.

„Hele, dohlédneš na to, viď?“

Půllitry zazvonily.

Zatímco Vašek odcházel domů s přesvědčením, že se věci konečně pohnou, Smrček  při pohledu na jeho záda zabručel: „To zrovna. Houba má rozkaz jasnej. Blbostma se nezabývat.“

 

Starosti starosty

– téma Patová situace

„Co tě k nám přivádí, starosto?“ Vašek se usmál na Adama Procházku.

„Vaše kozí mlíko, žena říkala, že je dobré na pleť.“

„Má pravdu,“ přikývl Vašek. „A hele, když už jsi tady, nemohl bys popohnat toho Smrčka? Víš, jak jsme tu měli ten incident. Houba s tím nic nedělal a Smrček taky. A to jsem ho v hospodě prosil!“

Starosta si povzdechl. „To ti, hochu zlatá, slíbit nemůžu. Víš, obec má na kraji žádost o dotaci na kanalizaci. Potřebujeme ji jak sůl. A leží na stole víš koho? Smrčkova otce. A tomu, jak někdo sáhne na synka… Promiň, to nepůjde.“

 

Konexe, mor lidstva

– téma Brepta

„Takže nám nepomůže nikdo?“ rozčílila se Anna Kovandová. „Všichni jen slibujou, a skutek utek! Což ten Houba, to je takový brepta, ale doufala jsem, že ten tvůj spolužák je jiný formát!“

„Myslíš Smrčka? Já původně myslel, že je fakt dobrý, když se dostal na takový post už v pětatřiceti. Ale jak to vypadá, asi ho tam prosadil tatínek.“

„Zdá se,“ povzdechla Anna. „Tyhle konexe, to je mor lidstva. Jenže když s tím ani starosta nic nezmůže – kanalizaci fakt potřebujeme – tak to musíme udělat jinak.“

„Mami,“ zaprosil Vašek, „ne, že nám zas uděláš nějakou ostudu!“

„Já? Ostudu? Jako bys mě neznal!“

Pokračování si můžete přečíst již tuto neděli.