I když to venku na jaro zatím nevypadá, je tady! Marta s Míšou už jsou vzhůru ze zimního spánku a vyhřívají se na prvních slunečních paprscích. Tak je přijďte pozdravit.

Už je to 20 let od chvíle, kdy medvědice Marta a Míša našly nový domov v zahradě Kladenského zámku. Jejich cesta do středních Čech ale vůbec nebyla poseta růžemi. Co byste o nich měli vědět? Krom stručného příběhu medvědích dam nabízíme odpovědi na nejčastěji kladené otázky.

Na konci zimy roku 2000 byly u Moravských Budějovic nalezeny dvě velké bedny a v nich zubožené medvědice, které zde údajně odložil ukrajinský cirkus. Veterinární správa pro ně dlouho nemohla najít domov a hrozilo, že budou utraceny. Soukromí chovatelé jim nemohli poskytnout dlouhodobou péči a zoopark v Chomutově pro ně neměl místo. Když se o situaci dozvěděl tehdejší primátor Kladna Milan Volf, nabídl prostory nově budovaného zařízení v zámecké zahradě, a tak se v létě roku 2001 medvědice stěhovaly do nového domova. I dnes, o 20 let později, při návštěvě medvědária dost možná uslyšíte nebo si sami položíte některou z následujících otázek.

Kde jsou medvědice? Proč nejsou ve výběhu?

Předně je třeba říct, že každé zvíře v zajetí by mělo mít kromě jiného i možnost schovat se ve volně dostupném úkrytu. Medvědi jsou nejaktivnější večer a ráno, během dne většinou odpočívají a je pro ně přirozené, že zalézají do úkrytů. Existují sice chovatelé, kteří dávají přednost tomu, aby byli medvědi venku, ti kladenští ale chtějí medvědicím ponechat maximální pohodu a pelech jim nechávají otevřený celý den. I tak už jsou omezeny tím, že nemohou společně pobíhat ve výběhu, čímž se dostáváme ke druhé často kladené otázce.

Proč nemůžeme vidět obě medvědice společně?

Medvěd je v podstatě samotářské zvíře. Povětšinou žijí společně jen samice s mláďaty, zřídkakdy mladí medvědi. Pokud ovšem mláďata nemají možnost od rodičů včas odejít, často se v určitém věku pokusí převzít vůdčí roli a dochází k potyčkám. To je také případ Míši (dcera, narozena roku 1997) a Marty (matka, narozena 1990). Ve volné přírodě by si každá zabrala své území a nebyl by proto důvod k souboji. V zajetí však tuto možnost nemají. Míra snášenlivosti záleží také na věku, pohlaví a povaze jedinců. Proto v některých zoologických zahradách můžete vidět dospělé medvědy ve stejném výběhu. V Kladně to ale možné nebylo, a tak chovatelé problémy vyřešili tak, že jednu medvědici pouštějí do výběhu na půl dne a na druhou polovinu je vystřídají.

Proč někdy vidíme medvědy i v zimě a v Kladně ne?

To je otázka postoje ke zvířatům. Pro spokojený život medvěda je zimní spánek přirozeností. Je sice možné úpravou stravy, udržováním tepla v ubikacích a změnou režimu dne udržet medvědy aktivní po celý rok, má to ale své následky. Narušuje se tak medvědův přirozený životní rytmus. Všeobecně platí, že živočich, který nemůže přezimovat, i když je pro něj zimní spánek přirozený, se dožívá nižšího věku. Vše tedy záleží na přístupu a názoru chovatele. Ti kladenští si myslí, že pokud je pro medvěda zimní spánek přirozený, mělo by mu být zimování umožněno.

Autor: (red)