Koronavirová krize řádně zacvičila pracovním trhem. Některé obory na ni doplatily více než jiné a lidé v nich pracující ztrácejí jistotu a hledají si místo jinde. V jiných segmentech naopak teď vznikají nová pracovní místa a zájem o nové zaměstnance neklesá.

Na koronu doplácejí nejvíce služby

Covid-19 výrazně změnil naše životy včetně pracovního trhu. Dobrou zprávou je, že nezaměstnanost se zatím drží na poměrně nízkých hodnotách, podle údajů EUROSTATu dokonce mezi nejnižšími v celé EU.

Jsou ale obory, v nichž lidé letos již podruhé přicházejí o možnost výdělku, takže pro ně jejich zaměstnání přestává být perspektivní. Řada z nich tak hledá práci v jiných oborech. Tato tendence je markantní v oblastech spojených s cestovním ruchem, ale také v gastronomických službách a službách obecně.

Klesá také zájem o zaměstnance, kteří zastávají back officové pozice, protože chod kanceláří v době, kdy většina zaměstnanců pracuje z domova, nevyžaduje tolik pracovníků. Současná situace ale vede i k určitým paradoxům. Na přelomu léta a podzimu to byl například výrazný nedostatek kuchařů a číšníků, kteří v obavách o budoucnost hledali práci v jiných oborech.

Kdo se nemusí bát o svou budoucnost

Velkou zátěží prošli lidé, kteří pracují ve zdravotnictví, ve školství a v některých sektorech maloobchodu. Jde ale o obory, kde se lidé o práci rozhodně bát nemusejí. Lékař, zdravotní sestřička nebo třeba porodní asistentka. To jsou profese, po kterých i v následujících letech poroste poptávka. Za obory budoucnosti je možné považovat také IT a profese, které jsou spojené s digitálními technologiemi.

Zájem bude také o řemeslníky – elektrikáře, opraváře a různé stavební profese, od zedníků, přes pokrývače, obkladače, až po malíře. O budoucnost se nemusejí bát ani pedagogové nebo lidé pracující v sociálních službách.

Vysoká konkurence bude ale v kreativních oborech. Kromě těch uměleckých například v profesích jako je fotograf, grafik, PR pracovník nebo novinář. Růžová budoucnost ale nečeká ani investiční analytiky, bankovní úředníky či makléře, o přepážkových pracovnících v bankovnictví a pojišťovnictví nemluvě. Vzhledem k narůstající automatizaci se také předpokládá nižší poptávka po pokladních, recepčních a vrátných, i když na místa pokladních momentálně nábor nepolevuje.

Útlumu se mohou obávat i některé výrobní obory, zejména vyvstávají otazníky kolem budoucnosti automobilového průmyslu, a to z důvodu autonomního řízení, či kvůli přechodu na elektrické pohonné jednotky. Tato transformace má následně dopad na sekundární obory jako jsou například řidiči autobusů, taxi a ostatních dopravních prostředků.

Nábor stále nejvíce jede ve výrobě

I když se letos na trhu práce leccos výrazně změnilo, nejvíce nabídek práce na Profesia.cz je stále do výroby. Počet nabídek zde předčil hodnoty z předcházejícího roku opakovaně – v září o devět procent, v říjnu o 11, v listopadu dokonce o 38 a v prosinci o 26 procent. Velkým „skokanem“ je i stavebnictví, kde v září stoupl počet nabídek o 17 procent, v říjnu ale začal klesat. Kromě těchto dvou oborů byl nárůst ještě ve zdravotnictví. Naopak propad byl největší v cestovním ruchu, gastronomických a hotelových službách, kde se od září pohybovaly propady oproti roku 2019 mezi 79 a 87 procenty, ve službách mezi 66 a 82 procenty. Nabídek významně ubylo i v bankovnictví, pojišťovnictví a zákaznické podpoře.

Autor: (red)