Loňský rok byl v mnoha ohledech zlomový. Výrazně zasáhl zejména do po dlouhá léta zažitých způsobů práce i fungování firem. Už je více než jasné, že nepůjde o dočasnou vlnu úprav a přizpůsobení. Zrychlil se posun do digitálu, zvykli jsme si pracovat na dálku. Firmy musí zásadně měnit také vnitřní uspořádání, podobu pracovních prostor a další podmínky pro zaměstnance.

Osobní schůzky byly pro většinu segmentů a firem dříve normou a virtuální schůzky výjimkou, ale covid-19 tyto scénáře zcela převrátil. Pandemie akcelerovala rozvoj ekonomiky na dálku a obchodních aktivit, které se nespoléhají na osobní aktivitu. Oslovování nových zákazníků, pracovní pohovory a řada dalších obchodních aktivit se staly virtuálními, ekonomika na dálku vyžaduje nové způsoby řešení schůzek, které se pokouší více napodobovat osobní kontakt. To umožňují vyspělá videokonferenční řešení, která umějí spolupracovat s plánovacími nástroji, efektivně sdílet dokumenty a archivovat jednání v přehledných knihovnách.

Lze počítat s tím, že ani po odeznění pandemie se nevrátí klasický způsob jednání, kdy jsou všichni účastníci fyzicky přítomní. Ke komfortní spolupráci hybridních týmů mohou přispět i moderní web kamery s využitím umělé inteligence. Ty dokáží vidět i chápat okolní prostředí a díky zabudovanému neuronovému procesoru na něj v reálném čase reagují. Průběžně detekují osoby, které se účastní jednání a zaostřují na ně.

Jedním z trvalých dopadů pandemie bude změna podoby pracovišť. Firmy přehodnocují své potřeby a projevuje se to i v jejich požadavcích na podobu firemních prostor. Trendem je vyhovět požadavkům zaměstnanců na zajištění dostatečných odstupů na pracovišti, ustupuje se od velkých společných kanceláří typu open-space a mění se požadavky na vybavení. Trendem je větší diferenciace pracovních prostor. V kancelářských objektech, kde se i do budoucna předpokládá, že lidé budou ve větším měřítku pracovat z domova, stoupá tendence vytvářet sdílená pracovní místa.

Dalším trendem je zřizování takzvaných huddle rooms – menších zasedacích místností dobře vybavených komunikační technikou, které vyhovují fungování hybridních týmů. Novinkou jsou i požadavky na transparentnost v místech, kde se potkává více lidí. Jednoduché řešení v podobě polepů podlah u výtahů nebo na frekventovaných chodbách totiž pomáhá lidem uvědomit si, že by měli udržovat dostatečný odstup.

Vedle dostatečných odstupů, zařizování nových dispozic je ale také stále důležitější hygiena, úklid a čistota prostor. Do období pandemie některé firmy na pečlivém úklidu a hygieně na pracovišti šetřily nebo jenom nevěnovaly tomuto problému dostatečnou pozornost a péči. To se nyní u mnoha firem zásadně změnilo a pořídily si kvalitnější stroje a technologie.

Na situaci reagovaly nejlépe ty podniky, které dokázaly efektivním způsobem využít možnosti digitalizace. V mnoha firmách urychlila koronavirová krize investice například v oblasti využívání rozšířené reality, díky níž podniky servisují stroje na dálku, aniž by zaměstnanec musel urazit desítky kilometrů a servis provádět fyzicky.

Dlouhodobě covid-19 může změnit vnímání spolupráce mezi lidmi a umělou inteligencí a zmírnit tak obavy zaměstnanců z technologií. Globální studie zaměřená na umělou inteligenci zjistila, že jednou z největších překážek v rozšiřování technologií je jejich nedostatečné přijetí zaměstnanci.

Přesun do digitálního světa přinutil většinu společností hledat alternativní způsoby fungování. Proto přicházejí s různými experimenty v podobě trvalého přechodu na částečný home office či různých dosud neobvyklých úprav pracovní doby. Například Google ohlásil, že i po pandemii budou mít jeho zaměstnanci pracovní týden rozdělený na tři dny v kanceláři a zbylé dva dny budou moci pracovat odkudkoliv chtějí.

Další firmy volí jiný režim. Například to, že na pracoviště budou trvale docházet jen lidé zastávající některé pozice nebo se zaměstnanci budou v práci scházet pouze na porady a další nezbytné akce.

Autor: (red)