Teplárna Kladno Roebels Legenda Cafe bar Est. 2014 Badmintonové centrum v Kladně Nábor k policii Kladno
ČSAD KLADNO
  • SAMK
  • Teplárna Kladno

Ve čtvrtek byl den tísňové linky 112

Pátek, 12. února 2021 07:39

V tomto týdnu ve čtvrtek se opět v datu sešly dvě jedničky a dvojka, které dávají dohromady číslo 112. I proto se jedenáctý únor stal před lety Dnem jednotného evropského čísla tísňového volání a jako každý rok i letos si tento den připomínáme.

Ve čtvrtek byl den tísňové linky 112 (Foto: KL)

Každoročně bývá v kladenském Centralu umístěn stánek, který kromě zajímavostí o lince 112 nabízí také informace o prevenci předcházení požárů v domácnostech a o správném postupu nahlášení událostí. Letos protiepidemická opatření neumožňují v obchodním domě tento stánek postavit, proto hasiči k tísňové lince nabízí alespoň několik základních informací.

Historie linky 112

Zavedení jednotného evropského čísla 112 bylo jednou z podmínek vstupu nových zemí do Evropské unie. Ostatní země, které již byly členy, měly za povinnost toto číslo zavést nejpozději do 31. prosince 1992. U některých států se však mohl vyskytnout se zaváděním čísla problém, tak bylo stanoveno, že nejpozdější termín, kdy musí být tato služba funkční, je 31. prosince 1996. To znamená, že od 1. ledna 1997 se ve všech tehdejších členských státech EU při vytočení čísla 112 dalo dovolat na tísňovou linku. Díky této službě odpadlo plno problémů s voláním například zdravotnické pomoci, protože na lince jednotného evropského čísla tísňového volání sedí operátoři, kteří jsou schopni kvalitně odbavit hovor i v cizím jazyce, a člověku se tak dostane adekvátní a včasné pomoci.

Telefonní centrum tísňového volání

V souvislosti se zaváděním jednotného evropského čísla tísňového volání vznikl nový pojem, a to telefonní centrum tísňového volání (TCTV). Tato centra se budovala na operačních a informačních střediscích složek integrovaného záchranného systému, to znamená na operačních a informačních střediscích hasičského záchranného sboru jednotlivých krajů. Pilotní provoz telefonního centra tísňového volání byl zahájen v Praze. První ostré volání do systému bylo spuštěno v dubnu roku 2004. Nejdříve šlo pouze o volání ze sítí Českého Telecomu, ale 22. dubna 2004 došlo k zapojení i mobilních operátorů. Od května roku 2005 jsou v ostrém provozu všechna telefonní centra tísňového volání.

V současné době je u nás v provozu 14 telefonních center tísňového volání, která jsou umístěna na krajských operačních a informačních střediscích HZS. To znamená, že každý kraj má své vlastní telefonní centrum. Mezi hlavní úkoly tohoto centra patří příjem tísňového volání na linku 112, vyhodnocení tísňové zprávy a její předání všem složkám integrovaného záchranného systému, které se budou zabývat řešením vzniklé situace.

Statistika za rok 2020

V loňském roce přijalo Telefonní centrum tísňového volání HZS Středočeského kraje celkem 270 634 hovorů. Jelikož tato centra přijímají hovory z linky 112 i z národního tísňového čísla hasičů 150, je zajímavé zjištění, že lidé, kteří se ocitnou v krizové situaci, volí častěji linku 112, konkrétně v 88,6 procent případů. Zbylých 11,4 procenta připadá na linku 150.

Foto: HZS Středočeského kraje

Velmi zajímavou součástí každoročních statistik je také ukazatel takzvaných ostrých hovorů na tísňové linky 112 a 150. Z celkového počtu 270 634 hovorů byla jen z 41 484 vytvořena „datová věta“. To znamená, že pouze v 15 procentech případů šlo o hovory lidí, kteří se ocitli v nějaké krizové situaci a potřebovali pomoc. Ostatní jsou z největší části „prozváněči“ – jde o hovory, při kterých se na druhé straně nikdo neozývá, často také o hru dětí s mobilním telefonem, v mnoha případech bez vložené SIM karty, protože i bez ní se na tísňovou linku 112 (na rozdíl od národních čísel 150, 155 a 158) dá dovolat.

Nedávejte dětem na hraní funkční mobilní telefon, velmi snadno mohou tísňovou linku vytočit a blokovat!

Foto: HZS Středočeského kraje

Poslední graf ukazuje poměr vytěžených datových vět na jednotlivé základní složky integrovaného záchranného systému v roce 2020.

Foto: HZS Středočeského kraje

Autor: Tereza Fliegerová