Teplárna Kladno Dalibor Janda v Kladně Legenda Cafe bar Est. 2014 Badmintonové centrum v Kladně Nábor k policii Kladno
ČSAD KLADNO
  • SAMK
  • Práce ve Slaném
  • Teplárna Kladno

Švýcarsko mi změnilo život, pochvaluje si zahraniční štaci florbalistka Jiráková

Neděle, 7. února 2021 10:00

Dlouhodobě patří k nejlepším českým hráčkám, a to v květnu oslaví teprve dvaadvacáté narozeniny! Nela Jiráková s florbalem začínala v rodném Kladně, od sedmnácti své dovednosti zdokonalovala na pražském Chodově. Loni v dubnu kývla na nabídku švýcarského týmu Piranha Chur a změnu prostředí si nemůže vynachválit.

Švýcarsko mi změnilo život, pochvaluje si zahraniční štaci florbalistka Jiráková (Foto: Fabrice Duc)

Byl duben roku 2020. Český sport se teprve vzpamatovával z čerstvé rány, kterou mu zasadila protipandemická opatření. Soutěže po náhlém utnutí nepoznaly vítěze a jejich další osud objímala všeobecná nejistota. Pro někoho nejhorší týdny kariéry, pro Nelu Jirákovou životní šance. Sedmý den v měsíci jí telefon cinknutím upozornil na zprávu od Corin Rüttimanové, hráčky týmu Piranha Chur působícího ve švýcarské NLA. Prý jestli by nechtěla do Churu přestoupit. Nemusela přemýšlet dlouho. Když navíc stejnou nabídku dostala její kamarádka z Chodova Martina Řepková, bylo jasno. Jede se pod Alpy!

„Chur není úplně klub, který by aktivně vyhledával hráčky v zahraničí, je docela těžké se sem dostat, proto jsme byly nadšené, když jsme tu nabídku dostaly. Neváhaly jsme, věděly jsme, že jdeme do super týmu a že o nás opravdu stojí,“ ohlíží se Nela Jiráková za dnem, který jí bez nadsázky změnil život.

Musela přehodnotit priority, přerušit studium fyzioterapie na kladenské Fakultě biomedicínského inženýrství a do značné míry se také osamostatnit. Přítomnost nejlepší kamarádky Martiny jí ale s aklimatizací v novém prostředí hodně pomohla. „Pak je tu s námi ještě Katarína Klapitová, takže jsme taková československá rodinka. Švýcaři jsou ale naprosto skvělí, přátelští a připraveni kdykoli pomoci. Máme hodně mladý tým, je tu dost holek kolem osmnácti let, komunikace v angličtině jim nedělá problém. Stejně tak senzační je i realizační tým, zejména asistentka trenéra Carole Breu, která nám zezačátku pomohla třeba se založením účtu v bance a další administrativou,“ popisuje Jiráková.

Hned po příjezdu do Churu ji uchvátil pohled na Alpy tyčící se vysoko nad historickými budovami pětatřicetitisícového městečka. „Ten pohled se neomrzí, já mám hory moc ráda,“ říká Nela a pochvaluje si i město samotné: „Je relativně malé, všude se dá dojít pěšky, případně dojet na kole. V krajním případě přejíždíme autem. Trénujeme na třech halách, všechny jsou skvěle vybavené. K dispozici máme atletický ovál, bazény, tenisové kurty, posilovny, prostě všechno – zázemí je tu opravdu na špičkové úrovni.“

A špičková je i úroveň tamní soutěž. „Od spoluhráček z reprezentace jsem měla představu, jak by mohla soutěž vypadat, ale dokud jsem si to nezkusila, nevěděla jsem doopravdy, na čem jsem. Poznala jsem to hned na prvním tréninku, kde jsem se sotva potkala s míčkem,“ směje se Jiráková a dodává: „Hra je tu rychlejší, přímočařejší a fyzická vybavenost hráček je na vysoké úrovni. S českou ženskou soutěží to je nesrovnatelné.“

„Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla. Český florbal má určitě co nabídnout ve smyslu kvalitních a šikovných hráček, ale švýcarská liga je o dost rychlejší, hodně se hraje do volných prostorů a holky si tady umí ve vysoké rychlosti rozdat přesné nahrávky, zatímco v Česku se často míček honí podél mantinelů a v rozích. Skvělé jsou i tréninky, na kterých pokaždé hrajeme pět na pět. To je nejlepší způsob, jak si hru natrénovat,“ říká Nela. Přechod na vyšší rychlostní stupeň ale zvládla na výbornou. Se 17 body je desátou nejproduktivnější hráčkou soutěže a sama přiznává, že si nevzpomíná, kdy naposledy její jméno ve statistikách zářilo tak vysoko.

Daří se i jejímu týmu, který je aktuálně druhý v nadstavbovém kole, kde se potkává prvních pět celků tabulky v soubojích o co nejlepší výchozí pozici pro vyřazovací boje. Ani Švýcarsku se ale nevyhnulo nucené přerušení soutěží. „Opatření jsou tu různá podle kantonů. Zatímco při přerušení soutěže některé týmy vůbec nemohly trénovat, my jsme tu možnost měly, samozřejmě za dodržení přísných hygienických opatření, na která Švýcaři opravdu dbají. Teď máme zrovna další pauzu, protože měla být kvalifikace na mistrovství světa. Ta byla ale bohužel zrušená. Švýcaři navíc vůbec poprvé zavedli plošný lockdown, takže teď jsou třeba fitka zavřená i u nás, což doteď nebyla. Kromě nejvyšší mužské a nejvyšší ženské jsou také pozastaveny všechny soutěže,“ říká Jiráková, která si ve volném čase ráda zajde zalyžovat na sjezdovku, kterou má prakticky za domem. Střediska jsou v kantonu Graubünden otevřená.

Život ve Švýcarsku ale pro Nelu není jen jedna velká aktivní dovolená. Na živobytí si přivydělává v místní firmě Luzi Gerüste, kde natírá a grafituje prkna. „Manuální práci děláme s Martinou, protože neumíme německy. Pracujeme čtyři hodiny denně od pondělí do čtvrtka a vyhovuje nám to. Příjemně si u toho vyčistíme hlavu,“ říká Jiráková. Kdy se vrátí domů, zatím neví. Ve Švýcarsku je spokojená po všech stránkách a do Česka se tak podívá maximálně na několik týdnů po skončení sezony, případně během reprezentačních kempů. Jeden takový se loni uskutečnil právě „doma“ na Kladně.

„Soustředění s reprezentací v domácím prostředí bylo fajn. V Biosce se mi vracely vzpomínky na všechny ty zápasy a tréninky, když jsem ještě na Kladně hrála s klukama. Bylo to moc příjemné, navíc když jsem chválila zázemí v Churu, musím říct, že i na Kladně je skvělé. Pro soustředění reprezentace ideální. Bydlely jsme na Sport Hotelu Sletiště, odkud je to všude kousek – na bazén, na ovál, do haly, i do lesa,“ říká Nela, která příležitostně sleduje i kladenské Kanonýry.

„Když už český florbal sleduji, tak hlavně chlapy, udržuji si nějaké základní povědomí o situaci v Superlize. Kanonýrům bych přála, aby do ní postoupili. Co tak pozoruji zvenčí, přijde mi, že jdou správným směrem. Líbí se mi zapojení kondičního trenéra Honzy Pechra, který kluky skvěle připraví po kondiční stránce a je super, že dostávají prostor mladí kluci. S některými jsem hrála a jsem ráda, že se prosazují,“ těší hráčku, která se sama pod Alpami prosadila natolik, že comeback domů v blízké budoucnosti neplánuje.

„Samozřejmě záleží na situaci, snažím se zbytečně nemyslet do budoucna a užívat si současnosti. Každopádně myšlence, že bych tu zůstala více let, se nebráním, dokonce to považuji za hodně pravděpodobné,“ dodává Jiráková závěrem.

Zdroj: SAMK